111 C 41/2025-61 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplatit částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně žalovanému poskytla zdravotní péči spočívající v provedení několika zdravotních úkonů, žalovaný nebyl v době poskytnutí účastníkem veřejného zdravotního pojištění, žalobkyně mu proto cenu úkonů vyúčtovala k úhradě fakturou na již splatnou částku v žalované výši, žalovaný nic nezaplatil ani po výzvě k úhradě odeslané před podáním žaloby.2. Žalovaný se prvního jednání nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán z adresy trvalého pobytu, předvolání i žaloba mu byly doručeny dne , datum, v souladu s právem přijímajícího členského státu. Z účasti u jednání se žalovaný neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je občan , Anonymizováno, s bydlištěm tamtéž, byl v řízení dán cizí prvek a bylo třeba se zabývat otázkou, zda je dána pravomoc a příslušnost soudu České republiky k projednání a rozhodnutí věci. Soud dovodil svou pravomoc v souladu s článkem 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), v němž je upravena zvláštní příslušnost pro smlouvy o poskytování služeb, kdy u smluvních závazků lze žalovat také u soudu místa, kde byla služba poskytnuta. Lékařské ošetření je považováno za poskytnutí služby, takže český soud v místě, kde bylo ošetření provedeno, má příslušnost. Ohledně použitelného právního řádu soud aplikoval unijní právo v podobě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I.). Dle článku 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Řím I. se smlouva o poskytování služeb řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. V řízení byl tedy použit český právní řád dle sídla žalobkyně.4. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalobkyně ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, poskytla žalovanému zdravotní péči spočívající v provedení zdravotních výkonů. Místo a druh výkonu vždy popsala v podkladu pro pojišťovnu. Žalovaný nebyl v době zdravotních výkonů účastníkem systému českého veřejného zdravotního pojištění, nebyl pojištěn u žádné české zdravotní pojišťovny. Žalobkyně proto žalovanému za poskytnutou zdravotní péči vystavila fakturu č. , hodnota, znějící na částku , částka, splatnou ke dni , datum, . Fakturu odeslala poštou žalovanému na jí známou adresu pobytu v , Anonymizováno, , doklad o doručení nebyl soudu předložen. Žalobkyně doložila doklad o odeslání upomínky k úhradě fakturované částky, obsahující údaje z faktury, na stejnou adresu žalovaného ze dne , datum, . Žalobkyně po uplynutí doby splatnosti faktury žalovaného urgovala o její úhradu prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne , datum, , kterou odeslala poštou na jí známou adresu pobytu v , Anonymizováno, dne , datum, . Žalovaný dluh písemně uznal, když podepsal dne , datum, , , datum, a , datum, uznání dluhu.5. Soud právně věc posoudil dle z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ve znění účinném ke dni výkonu zdravotní péče (dále jen „zákon“). V § 2 zákona upravuje osobní rozsah zdravotního pojištění. V § 3 zákona jsou uvedeny skutečnosti, v jejichž důsledku dochází ke vzniku a zániku účasti pojištěnců na zdravotním pojištění. Podle § 13 zákona ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci. Všichni pojištěnci veřejného zdravotního pojištění jsou vedeni v centrálním registru pojištěnců. Podle § 27 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění vede tento registr Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky. Pacient s neplatným či ukončeným pojištěním v ČR proto nemá právo na poskytnutí lékařských služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Úhradu zdravotní péče si musí zajistit jako samoplátce nebo z komerčního zdravotního pojištění. V řízení nevyšlo najevo, že žalovaný měl nárok na poskytnutí služeb hrazených ze zdravotního pojištění. Jelikož nebylo zjištěno, že povinnost k úhradě pojistného měl za žalovaného plnit jeho případný zaměstnavatel (§ 6 zákona) či stát (§ 7 zákona), a nebylo ani zjištěno, že v době ošetření bylo pojistné uhrazeno, je nevyhnutelný závěr, že žalovaný ke dni poskytnutí zdravotních výkonů žalobkyní nebyl účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění, a tudíž je povinen nést náklady na své vyšetření ze svého. Účtovaná hodnota jednotlivých zdravotních úkonů odpovídá vyhlášce ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Žalovaný navíc učinil právní jednání, které splňuje formální náležitosti uvedené v § 2053 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a tímto byla založena vyvratitelná právní domněnka, že žalovaný dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Žalovaný je proto povinen žalobkyni částku v žalované výši zaplatit. Nárok na úrok z prodlení plyne z § 1970 o. z., jeho výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a to k prvnímu dni prodlení, což byl den po splatnosti dluhu stanovený ve faktuře žalobkyně.6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů na uplatnění práva. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující , částka, a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žalobkyni v řízení vznikly náklady v celkové výši , částka, . Částku nákladů tvoří zaplacený soudní poplatek v částce , částka, , odměna advokáta ve výši , částka, za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby), kdy dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění od , datum, (dále jen „advokátní tarif“) činila odměna za každý úkon právní služby částku , částka, , náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby vždy po , částka, za jeden úkon dle § 13 a § 14b odst. 2, odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem , částka, , a náhrada 21% DPH z odměny a přiznaných náhrad v částce , částka, .