115 C 275/2025-28 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 134,96 Kč s úrokem ve výši 1 350,24 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 13 993,95 Kč za dobu od 28. 1. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 758,30 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 993,95 Kč za dobu od 28. 1. 2025 do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 27. 8. 2022 mezi právní předchůdkyní žalobkyně - společností , právnická osoba, a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit tento úvěr (jistinu, úroky, poplatky) v 24 měsíčních splátkách po 1 960 Kč. Žalovaný dosud uhradil toliko 15 000 Kč na poskytnutý úvěr. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. Žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek včetně části její přílohy – seznamu postoupených pohledávek.2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto procesním postupem v žalobě. Žalovanému byla dne 11. 9. 2025 doručena do vlastních rukou postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. poštovní zásilka obsahující žalobu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Soud učinil následující skutková zjištění.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, postoupila pod pořadovým číslem , hodnota, v rámci seznamu postoupených pohledávek žalovanou pohledávku na žalobkyni. Z dopisu ze dne 27. 1. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 27. 2. 2025 byla žalovanému zaslána poštovní zásilka obsahující oznámení o postoupení žalované pohledávky.6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný dne 27. 8. 2022 sdělil právní předchůdkyni žalobkyně tyto informace o své majetkové situaci: bydlí v nájmu, je svobodný, má jedno nezletilé dítě, jeho čistý měsíční příjem činí 27 851 Kč, další příjmy domácnosti žalovaného, které žalovaný blíže nespecifikoval, jsou ve výši 20 000 Kč měsíčně, žalovaný uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje činí 5 000 Kč.7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva “) bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 27. 8. 2022, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit tento úvěr navýšený o úrok ve výši 17 367 Kč, poplatek za komfortní splácení úvěru ve výši 4 342 Kč a pojistné ve výši 3 816 Kč v 24 měsíčních hotovostních splátkách po 1 960 Kč (výše poslední splátky činila 1 945 Kč). Žalovaný podpisem Smlouvy potvrdil převzetí hotovosti ve výši 20 000 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně.8. Z tabulky umoření vztahující se ke Smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný uhradil dosud částku 15 000 Kč.9. Z dopisu ze dne 16. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky ze Smlouvy ve lhůtě do 1. 5. 2025 a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 16. 4. 2025 zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalovaného.10. Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.11. Na základě výše uvedených listinný důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému na základě Smlouvy hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaný dosud uhradil částku 15 000 Kč na tento úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z informací získaných od žalovaného v den uzavření Smlouvy. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění.12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.14. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.16. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které společnost , právnická osoba, postoupila žalované pohledávky žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Postoupení žalovaných pohledávek bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při jejím uzavření v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. že by posoudila před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Jediným důkazem ohledně majetkové situace žalovaného v rozhodné době je zákaznická karta, v rámci které žalovaný v den uzavření úvěrové smlouvy uvedl, jakého měsíčního příjmu dosahuje a jaké jsou jeho pravidelné měsíční výdaje. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala informace získané od žalovaného (spotřebitele) z dalších zdrojů. Nebylo rovněž prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda nebyl v rozhodné době nadměrně zadlužen (insolvence, exekuce apod.). Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele toliko na základě informací získaných od spotřebitele v den uzavření úvěrové smlouvy soud považuje za nedostačující. Právní předchůdkyně žalobkyně nedodržela tzv. princip odpovědného úvěrování, který ve svém důsledku chrání jak ji – dobytnost její pohledávky, tak žalovaného – schopnost splatit poskytnutý úvěr. Soud hodnotí smlouvu jako neplatnou podle výše citovaného § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy částku 20 000 Kč, na kterou žalovaný uhradil částku 15 000 Kč, a proto soud zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni dosud neuhrazené jistiny úvěru ze Smlouvy ve výši 5 000 Kč podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný je v řízení pasivní, nevznikl tak spor o to, kdy nastala splatnost žalované pohledávky, soudu nejsou známy finanční možnosti žalovaného, případně zd