115 C 336/2025-28 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 12 621,08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 609,41 Kč za dobu od 6. 2. 2025 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 182,34 Kč z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastnicemi řízení dne 7. 10. 2024. Žalovaná postupně dne 7. 10. 2024 načerpala od žalobkyně částky 3 000 Kč, 2 200 Kč a 300 Kč, celkem tedy částku 5 500 Kč, tento úvěr však řádně a včas nesplácela. Žalobkyně nárokuje vůči žalované jistinu úvěru ve výši 5 499,97 Kč, poplatek za vyplacení úvěru ve výši 109,44 Kč a úrok ve výši 7 011,67 Kč. Dále požaduje rovněž zaplacení smluvní pokuty ve výši 182,34 Kč, tj. 0,1 % z jistiny úvěru za období od 7. 11. 2024 do 5. 2. 2025. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, avšak pokud by soud toto tvrzení neměl za prokázané, pak nárokuje zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované.2. Žalovaná se nevyjádřila k žalobě.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně v rámci žaloby souhlasila s tímto procesním postupem. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 27. 10. 2025 podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 7. 10. 2024 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou, žalobkyně poskytla žalované úvěrový limit do výše 41 800 Kč, žalovaná se zavázala řádně a včas hradit splátky úvěru. Žalovaná podepsala Smlouvu za pomocí SMS kódu, který jí zaslala žalobkyně. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky platné ode dne 27. 5. 2024 (dále jen „VOP“), ze kterých bylo zjištěno, že v případě prodlení žalované se splácením úvěru má žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky ode dne prodlení až do zaplacení (bod 8. 4 VOP).6. Z listiny označené jako Autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že žalobkyně si ověřila totožnost žalované před uzavřením Smlouvy prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet žalované (k důkazu žalobkyně předložila soudu výpis z bankovního účtu žalované).7. Z výpisu z běžného účtu žalované č. , č. účtu, za období červenec až říjen 2024 bylo zjištěno, že žalovaná měla v období bezprostředně předcházejícím uzavření Smlouvy, tj. v období červenec až září 2024, průměrnou mzdu ve výši 18 352 Kč. Pravidelné měsíční výdaje žalované nelze na základě tohoto listinného důkazu určit.8. Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . bylo zjištěno, že žalovaná uvedla v den uzavření Smlouvy tyto informace o své majetkové situaci: její domácnost má dva členy s příjmem, čistý příjem žalované činí 18 351 Kč měsíčně, její minimální měsíční výdaje jsou ve výši 4 755 Kč.9. Z Přehledu bankovních transakcí vyplácených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr tak, že dne 7. 10. 2024 vyčerpala tři částky: 2 200 Kč, 3 000 Kč a 300 Kč, celkem tak vyčerpala částku 5 500 Kč, čerpání probíhalo převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, .10. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.11. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovém závěru. Žalobkyně poskytla žalované na základě Smlouvy úvěrový rámec ve výši 41 800 Kč, žalovaná vyčerpala celkem částku 5 500 Kč. Tato částka byla zaslána na bankovní účet žalované. Žalobkyně znala (měla ověřenou) aktivní majetkovou stránku žalované před uzavřením Smlouvy, prokázáno bylo, že žalovaná měla průměrný příjem ve výši 18 352 Kč. Pasivní majetková stránka žalované v rozhodné době prokázána nebyla. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky před podáním žaloby.12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.15. Účastnice řízeni uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaná byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Žalobkyně prokázala, že příjem žalované v rozhodné době činil okolo 18 000 Kč, neprokázala však, jaké měla žalovaná pravidelné měsíční výdaje. Rovněž neprokázala, že by lustrovala žalovanou v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda není nadměrně zadlužena (insolvence, exekuce aj.). Žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí tak, jak vyžaduje § 86 odst. 1 ZoSÚ, a proto soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku 5 500 Kč a žalovaná, která je v řízení pasivní, dle tvrzení žalobkyně na tuto částku dosud ničeho neuhradila, je proto povinna vrátit žalobkyni dosud nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši 5 500 Kč. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaná) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaná je v řízení pasivní, nevznikl tak spor o to, kdy nastala splatnost žalované pohledávky, soudu nejsou známy finanční možnosti žalované, případně zda žalovaná je vůbec ochotna dluh splácet, a proto není možné určit „dobu přiměřenou jejím možnostem“ ke splácení zbývající části dosud neuhrazené jistiny úvěru. Z toho důvodu se splatnost odvíjí od dopisu ze dne 21. 5. 2025, ve kterém žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky ve lhůtě 3 dnů od doručení, tj. ve lhůtě tří dnů od 26. 5. 2025 (§ 573 o. z., dne 24. 5. 2025 byla sobota). Žalovaná nezaplatila, dnem 30. 5. 2025 se ocitla v prodlení a žalobkyni od tohoto dne přísluší nárok na zaplacení úroků z prodlení z žalované částky podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatku, smluvního úroku, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.16.