115 C 357/2025-21 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 474,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 099,47 Kč za dobu od 4. 4. 2025 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 81 Kč z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky řízení dne 2. 12. 2024. Žalovaný dne 2. 12. 2024 vyčerpal na základě uvedené smlouvy od žalobkyně částku 5 000 Kč prostřednictvím bezhotovostního bankovního převodu na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalobkyně uvedla, že žalovaná částka 11 474,17 Kč sestává z jistiny úvěru ve výši 4 999,97 Kč, poplatků za poskytnutí úvěru ve výši 99,50 Kč a úroku ve výši 6 374,70 Kč. Dále žalobkyně nárokuje ještě smluvní pokutu ve výši 81 Kč, tj. 0,1 % denně z dlužné částky za období od 2. 1. 2025 do 2. 4. 2025. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, avšak pokud by soud toto tvrzení neměl za prokázané, pak požaduje zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně v rámci žaloby souhlasila s tímto procesním postupem. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 24. 11. 2025 podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 2. 12. 2024 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit 39 300 Kč, žalovaný se zavázal řádně a včas hradit splátky úvěru. Žalovaný podepsal Smlouvu za pomocí SMS kódu, který mu zaslala žalobkyně. Žalovaný uvedl číslo svého bankovního účtu , č. účtu, , prostřednictvím kterého bude úvěr čerpat. V článku VIII. bodě 1 Smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky ode dne prodlení až do zaplacení.6. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 13. 11. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, .7. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 2. 12. 2024 na jeho bankovní účet částku 5 000 Kč.8. Z listiny označené jako Autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že žalobkyně si dne 2. 12. 2024 ověřila totožnost žalovaného před uzavřením Smlouvy prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, .9. Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . bylo zjištěno, že žalovaný uvedl v den uzavření Smlouvy tyto informace o své majetkové situaci: bydlí sám, jeho průměrný měsíční příjem činí 19 890 Kč (tento příjem žalobkyně označila jako „ověřený“) a jeho pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 10 990 Kč. Žalovaný nemá žádné další úvěry.10. Z dopisu ze dne 3. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ze Smlouvy ve výši 12 045,17 Kč.11. Z dopisu ze dne 12. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k zaplacení žalované částky ve lhůtě tří dnů ode dne doručení výzvy a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně odeslal předžalobní výzvu k plnění dne 21. 7. 2025 na adresu žalovaného.12. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.13. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovém závěru. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy úvěrový rámec ve výši 39 300 Kč, žalovaný vyčerpal částku 5 000 Kč. Tuto částku žalobkyně zaslala dne 2. 12. 2024 na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalobkyně neprokázala, jaká byla majetková situace žalovaného v rozhodné době. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky před podáním žaloby.14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.17. Účastníci řízení uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy, tak jak vyžaduje § 86 odst. 1 ZoSÚ. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z informací získaných od žalovaného, žalobkyně neprokázala, že by si tyto informace následně ověřila z dalších zdrojů, a proto neprokázala v rámci tohoto řízení, jaká byla skutečný majetkové situace žalovaného v rozhodné době. Nebylo rovněž prokázáno, že by žalobkyně lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda není nadměrně zadlužen (insolvence, exekuce aj.). Žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí tak, jak vyžaduje § 86 odst. 1 ZoSÚ, a proto soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 5 000 Kč, přičemž nárokuje vůči žalovanému jistinu úvěru ve výši 4 999,97 Kč. Žalovaný je v řízení pasivní, tudíž netvrdí, že by plnil na úvěr ze Smlouvy. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni částky 4 999,97 Kč jakožto dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný je v řízení pasivní, nevznikl tak spor o to, kdy nastala splatnost žalované pohledávky, soudu nejsou známy finanční možnosti žalovaného, případně zda žalovaný je vůbec ochoten dluh splácet, a proto není možné určit „dobu přiměřenou jeho možnostem“ ke splácení zbývající části dosud neuhrazené jistiny úvěru. Z toho důvodu se splatnost odvíjí od dopisu ze dne 12. 7. 2025, ve kterém žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení, tj. ve lhůtě do 28. 7. 2025 (dopis byl doručen žalovanému podle § 573 o. z. dne 24. 7. 2