18 C 124/2024-123 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 4. 2024 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 396 535,23 Kč z titulu náhrady škody. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaná jednala v rámci dědického řízení v zastoupení žalobce v rozporu s výslovnými pokyny žalobce a nabyla tak veškerou pozůstalost pro svou osobu. Žalobce udělil žalované dne 4. 9. 2020 plnou moc pro zastupování v rámci řízení o pozůstalosti vedeném u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. , spisová značka, . Žalobce očekával, že obdrží dědický podíl na základě zákonné dědické posloupnosti, a proto žalované udělil plnou moc. Shodně postupovala i jeho sestra , jméno FO, . Žalobce na základě předchozí domluvy očekával, že žalovaná bude v pozůstalostním řízení jednat i v jeho zájmu. Následně se žalobce snažil od žalované zjistit, v jaké fázi je pozůstalostní řízení, avšak bezvýsledně. Poté se obrátil na notářku, která mu sdělila, že pozůstalostní řízení je již pravomocně skončeno. Žalovaná v průběhu pozůstalostního řízení uzavřela za žalobce i jeho sestru dohodu o rozdělení pozůstalosti, na základě které nabyla veškerou pozůstalost. Žalobce měl ze zákona právo na 1/3 z čisté hodnoty pozůstalosti, tedy na 1/3 z částky 1 702 857,70 Kč. Žalobcův zákonný podíl tak činil 567 619,23 Kč. Žalovaná v období od 25. 8. 2020 do 21. 4. 2022 uhradila žalobci částku 171 084 Kč, a proto žalobce požadoval po žalované částku 396 535,23 Kč jako rozdíl mezi svým zákonným podílem a žalovanou vyplacenou částkou.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobce zcela neuznává a navrhuje zamítnutí žaloby. Odmítla, že by se dopustila překročení výkonu svých oprávnění vyplývajících z udělené plné moci a že by se dopustila obohacení o finanční prostředky představující výši zákonného dědického podílu žalobce. Po vydání rozhodnutí o dědictví se snažila s žalobcem domluvit na dalším postupu ohledně dědictví, přičemž sám žalobce v té době rozhodnutí o dědictví žádným způsobem nerozporoval.3. Na jednání soudu dne 1. 10. 2025 učinili účastníci řízení nespornými tato skutková tvrzení:- dne 4. 9. 2020 udělil žalobce žalované plnou moc pro zastupování v pozůstalostním řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. , spisová značka, ,- žalovaná v rámci pozůstalostního řízení uzavřela za žalobce a jeho sestru , jméno FO, dohodu o rozdělení pozůstalosti.4. Z obsahu spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. , spisová značka, se podává, že se jedná o pozůstalostní řízení po , jméno FO, , který zemřel dne 29. 6. 2020. Z plné moci ze dne 4. 9. 2020 vyplývá, že žalobce zmocnil žalovanou k zastupování v řízení o pozůstalosti. V plné moci je pod bodem 6 uvedeno, že opravňuje zmocněnce, aby uzavřel dohodu o rozdělení pozůstalosti. V dalším odstavci je pak uvedeno, že dohodu o rozdělení pozůstalosti je uvedený zástupce oprávněn uzavřít, i kdyby zmocnitel podle ní neobdržel z pozůstalosti žádný podíl, ani žádný majetek. Plná moc je úředně ověřena. Usnesením ze dne 15. 4. 2021, č. j. , spisová značka, , byla schválena dohoda manželky s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů a dále dohoda o rozdělení pozůstalosti. Na základě dohody o rozdělení pozůstalosti nabyla všechna aktiva i pasiva žalovaná. Notářka určila čistou hodnotu pozůstalosti ve výši 1 702 857,70 Kč.5. Z e-mailu ze dne 16. 4. 2021 vyplývá, že žalovaná napsala žalobci (a jeho sestře), že předběžně již o ukončení dědictví a dalších možnostech mluvili, ale že je žádá o vyjádření se k v e-mailu vyjmenovaným nemovitostem a movitým věcem. V e-mailu dále uvedla platby, o jejichž zohlednění požádala.6. Z e-mailu ze dne 18. 4. 2021 vyplývá, že žalobce se vyjádřil k předchozímu e-mailu žalované, a to k jednotlivým konkrétním nemovitostem i movitým věcem.7. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 4. 2022 se podává, že žalobce vyzval žalovanou k vydání jeho zákonného dědického podílu na nemovitostech i věcech movitých uvedených v usnesení pozůstalostního řízení.8. Z vyjádření ze dne 21. 4. 2022 se podává, že žalovaná odmítla, že by jednala v rámci řízení o pozůstalosti v rozporu s dohodou a pokyny žalobce. Pozůstalost byla vypořádána v souladu se zákonnými předpisy i s dohodu mezi žalobcem a žalovanou.9. Z výzvy ze dne 10. 4. 2024 se podává, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 396 535,23 Kč z titulu náhrady škody, kterou žalobci způsobila tím, že v rozporu s ústní dohodou uzavřela dohodu o rozdělení pozůstalosti v neprospěch žalobce. Výzva byla zástupci žalované odeslána dne 10. 4. 2024.10. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, (dříve , jméno FO, ) soud zjistil, že je sestrou žalobce a dcerou žalované. Oba s bratrem podepsali plnou moc, ale nechtěli se tím vzdát dědického práva. Plnou moc podepsali z její iniciativy, aby to měla matka jednodušší. Věřili, že to rozdělí spravedlivě. Bratr měl s matkou nadstandardní vztah, až do doby, než si matka našla nového přítele. O rozhodnutí o dědictví se dozvěděli ve chvíli, kdy si domluvili schůzku na soudě a byli nahlížet do spisu. Kdo komu předložil plnou moc si nepamatovala. Uvedla, že dědické řízení mělo dopadnout tak, aby se necítili vyloučeni a odstrčeni. Co se týče nemovitosti , anonymizováno, , pak tu našla matka s tím, že byla ve špatném stavu, ale za dobré peníze, a tak si vzali s otcem hypotéku. Rekonstrukce probíhala pod dozorem a s dopomocí bratra.11. Při své účastnické výpovědi žalobce uvedl, že podpis na plné moci byl vyjádřením důvěry žalované. Vztah s matkou měl do té doby dobrý. Dědictví se nechtěl zříct. Plnou moc podepsal, aby došlo k urychlení dědického řízení. Podepsal ji v dobré víře a přečetl si ji. Oproti podpisu plné moci očekával finanční podporu nemovitosti , anonymizováno, a svého podnikání. O výsledku dědického řízení se dozvěděl ze spisu, do kterého šel nahlédnout, protože neměl měsíce žádné informace o průběhu řízení.12. Při své účastnické výpovědi žalovaná uvedla, že není pravdou, že by se synem měla nadstandardní vztahy, když se s dětmi ani před úmrtím manžela intenzivně nestýkali. Dcera jí řekla, že nic nechtějí a že ji zmocní. Oba podepisovali plnou moc u sebe doma, nebyli k ničemu nuceni. Podporovala syna i dceru stejně. Prvotní záměr pro koupi nemovitosti , anonymizováno, byl podpora bydlení syna, když z doby jeho pobytu v Praze jim chodily upomínky dluhů z nájmů. Syna chtěla podporovat i v podnikání, proto platila hypotéku i rekonstrukci. Rekonstrukce stála přibližně 2 miliony a hypotéku stále platí. Chtěla synovi vytvořit zázemí pro podnikání, avšak ten část zakoupeného vybavení rozprodal. Při podpisu plné moci ze strany syna nebyla dohodnuta podmínka, že bude financovat jeho život. Byla to její dobrá vůle.13. Soud hodnotí výpovědi svědkyně i účastníků jako věrohodné, avšak u svědkyně byla zkreslena jejím vztahem s žalobcem. Dle názoru soudu žalovaná ve své účastnické výpovědi řádně a realisticky popsala stav věci, čímž rozehnala pochyby soudu ohledně toho, zda její jednání nebylo v rozporu s dobrými mravy.14. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobce zmocnil žalovanou k zastupování v řízení o pozůstalosti. V plné moci bylo výslovně uvedeno, že dohodu o rozdělení pozůstalosti je uvedený zástupce oprávněn uzavřít, i kdyby zmocnitel podle ní neobdržel z pozůstalosti žádný podíl, ani žádný majetek. Žalovaná na základě takto udělené plné moci uzavřela dohodu o rozdělení pozůstalosti, na základě které nabyla veškerá aktiva i pasiva pozůstalosti a žalobce nenabyl ničeho.15. Podle ustanovení § 441 odst. 1 o. z. ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec.16. Podle ustanovení § 441 odst. 2 o. z. zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.17. Podle ustanovení § 446 o. z. překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.18. Podle ustanovení § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.19. Podle ustanovení § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.20. Podle ustanovení § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné