ECLI: ECLI:CZ:OSKI:2025:19.C.148.2025.1 Datum: 2025-10-02 Předmět: 11 069 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 87 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 2662 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2666 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2667 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2668 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."] ["bezdůvodné obohacení"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 11 069 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 87 (257/2016 Sb.), § 2662 (89/2012 Sb.), § 2666 (89/2012 Sb.), § 2667 (89/2012 Sb.).
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 23. 4. 2025 se domáhala žalobkyně po žalované zaplacení částky celkem 11 069 Kč s příslušenstvím, a to jednak částky 10 293,79 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 400,66 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 293,79 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení a úroku 12,75 % ročně z částky 8 193,79 Kč od 31. 7. 2024 do zaplacení, jednak se domáhala úhrady částky 775,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení 12,75% ročně z této částky od 18. 12. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, ., a žalovanou byla dne 31. 7. 2018 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu. V souladu se smlouvou a dispozicemi byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč; žalovaná se zavázala, že bude mít na běžném účtu minimální kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaná porušila závazky ze smlouvy zejména tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka využila svého práva ze smlouvy a zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru , Anonymizováno, a debetní zůstatek z běžného účtu převedla dne 28. 2. 2024 na nově otevřený úvěrový účet. Po převedení debetního zůstatku ve výši 8 193,79 Kč na zvláštní úvěrový účet banka umožnila jeho splácení ve splátkách. Dlužná částka však nebyla ze strany žalované řádně a včas splácena a banka proto využila svého práva a v souladu se smlouvou celou dlužnou částku dopisem ze dne 30. 7. 2024 zesplatnila ke dni 30. 7. 2024 a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 10 376,99 Kč. Pohledávka však ze strany žalované nebyla řádně a včas uhrazena. Pohledávka za žalovanou byla včetně příslušenství a všech práv a povinností ze strany banky postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2024, a to s účinností ke dne 13. 12. 2024. postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 3. 1. 2025; dlužná částka na úvěrovém účtu byla ke dni postoupení vyčíslena na 10 694,45 Kč. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 8 193,79 Kč na jistině úvěru, poplatky a smluvní pokuty ve výši 2 100 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 400,66 Kč, dále pak úrok z úvěru 12,75 % ročně z částky 8 193,79 Kč od 31. 7. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z částky 10 293,79 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení. Předžalobní výzvou k plnění odeslanou dne 13. 3. 2025 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Dále byla žaloba odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, ., a žalovanou byla dne 31. 7. 2018 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu č. 0226460907 pro žalovanou. Po zrušení poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a převedení debetního zůstatku běžného účtu na úvěrový účet dne 30. 7. 2024 se žalovaná opět dostala do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu č. , hodnota, ; tento nepovolený záporný zůstatek činil 775,21 Kč. Pohledávka za žalovanou z nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu byla včetně všech práv a povinností ze strany banky postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2024, a to s účinností ke dne 13. 12. 2024. postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 3. 1. 2025. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 775,21 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z částky 775,21 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání dne 2. 10. 2025 se účastníci nedostavili. Jelikož nikdo z účastníků včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř).3. Na základě provedených důkazů, a to z výpisu z obchodního rejstříku, smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 31. 7. 2018, z dispozice ke smlouvě o produktech a službách ze dne 15. 1. 2020, oznámení o zesplatnění ze dne 1. 8. 2024, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2024, přílohy č. 1 ke smlouvě - seznamu postoupených pohledávek, dohody ze dne 9. 12. 2024, potvrzení o zaplacení úplaty ze dne 13. 12. 2024, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2024, podacího lístku ze dne 3. 1. 2025, výpisu z úvěrového účtu, předžalobní výzvy k plnění ze dne 13. 3. 2025 a poštovního podacího lístku ze dne 13. 3. 2025 bylo zjištěno, že dne 31. 7. 2018 byla mezi MONETA Money bank, a.s. a žalovanou uzavřena smlouva o bankovních službách, následně dnem 15. 1. 2020 doplněna smlouvou o vedení běžného účtu a k tomuto poskytnutí úvěrového rámce 5 000 Kč (povolený limit). Z poskytnutého úvěrového rámce zůstalo neuhrazeno 8 193,79 Kč, úvěr byl zesplatněn ke dni 31. 7. 2024 a banka dopisem ze dne 1. 8. 2024 vyzvala žalovanou k okamžité úhradě. Na běžném účtu vedeném pro žalovanou č. účtu 0226460907 byl vykázán nepovolený záporný zůstatek ve výši 775,21 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2024 byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Žalovaná neuhradila ničeho. Výzvou ze dne 18. 12. 2024 (současně s oznámením o postoupení pohledávky a oznámením výše převzaté pohledávky) byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužných částek novému věřiteli; předžalobní výzvou ze dne 13. 3. 2025 byla žalovaná dopisem právního zástupce žalobkyně vyzývána k úhradě dlužné částky v celkové výši 12 462,66 Kč; téhož dne byla výzva podána k poštovní přepravě.4. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl v rozsahu částky 775,21 Kč s příslušenstvím – úrokem z prodlení, neboť žalobkyně v této části prokázala důvodnost svého žalobního požadavku. V daném případě se jednalo o nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu vedeném pro žalovanou jako majitelem a disponentem právní předchůdkyní žalobkyně společností , Anonymizováno, . Žalovaná částka byla přiznána v souladu s ust. § 2662 až 2668 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále je o.z.) a dle zák. č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Pokud jde o poskytnutý úvěr ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, rozhodnuto bylo kladně toliko co do dosud nevrácené jistiny. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky (právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou) byla dne 15. 1. 2020 sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalované jako úvěrované poskytne peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 5 000 Kč. Žalovaná vyčerpala 8 193,79 Kč a tato částka zůstala nesplacena (tato tvrzení v řízení žalovaná nerozporovala). Výše uvedená smlouva o kontokorentním úvěru je bezesporu ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, v řízení nebyly tvrzeny, tím spíše ani prokázány, žádné zcela konkrétní kroky směřující k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru nastupuje povinnost stran neplatné smlouvy svůj vzájemný vztah si vypořádat v režimu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (toto ustanovení je ustanovením speciálním k § 2991 a násl. občanského zákoníku, upravujícím bezdůvodné obohacení, jehož úprava se zde použije jen subsidiárně). Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož zde prokazatelně nedošlo k dohodě účastníků, určuje splatnost nesplacené jistiny soud. V této souvislosti je nutno odkázat na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021-262 a též rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. 8 Co 5/2024-160. Soud lhůtu splatnosti určil analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (tedy jako obecnou pariční lhůtu) svým výrokem, žalovaná se tak nemohla dosud dostat do prodlení s plněním dluhu. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobu v této části nad rámec částky ve
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.