20 C 287/2025-27 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 12. 9. 2025 se žalobkyně domáhala vyklizení žalovaného z bytu č. 13, o velikosti 1+1, situovaného v 5. nadzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, , č. o. , Anonymizováno, , na , adresa, , obec , adresa, , s odůvodněním, že je vlastníkem předmětného bytu, jehož nájemcem byl žalovaný na základě nájemní smlouvy ze dne 29. 8. 2017, ve znění pozdějších dodatků. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 30. 12. 2017, přičemž doba nájmu byla na základě dodatků ke smlouvě prodloužena do 30. 6. 2025. Po skončení nájmu byl žalovaný povinen byt vyklidit a předat žalobkyni. Dosud tak neučinil, a to ani přes výzvu ze dne 3. 9. 2025. Žalobkyně se proto domáhala ochrany svého vlastnického práva a vyklizení žalovaného z předmětného bytu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a o. s. ř. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 14. 10. 2025. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně v podání ze dne 8. 10. 2025 vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně je vlastníkem bytového domu č. p. , Anonymizováno, , který se nachází na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , a její vlastnické právo je zapsáno na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Karviná, což bylo doloženo informativním výpisem z katastru nemovitostí. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 29. 8. 2017 má soud za prokázáno, že žalobkyně jako pronajímatel přenechala žalovanému do nájmu byt č. 13, o velikosti 1+1, situovaný v 5. nadzemním podlaží budovy č. p. č. p. , Anonymizováno, , č. o. , Anonymizováno, , na , adresa, , obec , adresa, , a to na dobu určitou od 1. 9. 2017 do 31. 12. 2017 s tím, že nájem končí uplynutím takto sjednané doby. Dále bylo sjednáno, že smlouva může být prodloužena pouze písemným dodatkem uzavřeným oběma smluvními stranami. Součástí smlouvy je ujednání o tom, že se na daný smluvní vztah nepoužije ustanovení § 2285 o. z. o obnovení nájemního vztahu po uplynutí doby nájmu. Na základě dodatku č. 1 ze dne 18. 10. 2017 došlo k prodloužení doby nájmu do 30. 6. 2018. Na základě dodatku č. 2 ze dne 16. 4. 2018 došlo k prodloužení doby nájmu do 30. 6. 2019. Na základě dodatku č. 3 ze dne 7. 5. 2019 došlo k prodloužení doby nájmu do 30. 6. 2020. Na základě dodatku č. 4 ze dne 9. 3. 2020 došlo k prodloužení doby nájmu do 30. 6. 2021. Na základě dodatku č. 5 ze dne 19. 5. 2021 došlo k prodloužení doby nájmu do 30. 6. 2022. Na základě dodatku č. 6 ze dne 26. 4. 2022 došlo k prodloužení doby nájmu do 30. 6. 2023. Na základě dodatku č. 7 ze dne 23. 3. 2023 došlo k prodloužení doby nájmu do 30. 6. 2024. Na základě dodatku č. 8 ze dne 27. 4. 2024 došlo k prodloužení doby nájmu do 31. 12. 2024. Na základě dodatku č. 9 ze dne 1. 11. 2024 došlo k prodloužení doby nájmu do 30. 6. 2025. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 9. 2025 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení předmětného bytu a jeho předání zástupci pronajímatele do 10. 9. 2025, když ke dni 30. 6. 2025 došlo k zániku nájmu uplynutím sjednané doby a žalovaný užívá byt bez právního důvodu. Žalovaný byl poučen, že nebude-li byt vyklizen a předán, bude podána žaloba k soudu. Výzva byla žalovanému odeslána dne 3. 9. 2025.5. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně je vlastníkem nemovitosti, v níž se nachází předmětný byt, který žalovaný od 1. 7. 2025 obývá bez právního důvodu. Žalovaný, jemuž svědčilo k bytu právo nájmu na základě nájemní smlouvy, ve znění pozdějších dodatků, sjednané podle § 2235 a násl. o. z., totiž v bytě nadále bydlí, ačkoli nájemní poměr k bytu mu skončil uplynutím doby, na kterou byl sjednán, tj. ke dni 30. 6. 2025. K tomuto dni měl žalovaný podle § 2292 o. z. povinnost pronajímateli byt odevzdat, což neučinil. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by došlo k dalšímu prodloužení doby nájmu dalším písemným dodatkem ke smlouvě či jiným zákonným způsobem, neboť smluvní strany vyloučily na daný smluvní vztah aplikaci ustanovení § 2285 o. z. Soud tedy podle ustanovení § 1040 o. z. poskytl žalobkyni jakožto vlastníku nemovitosti ochranu a uložil žalovanému povinnost předmětný byt vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je k jejich náhradě povinen zcela úspěšné žalobkyni, a to k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Náklady řízení žalobkyní účelně vynaložené činí částku 14 982,50 Kč a představují zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměnu zástupkyně za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) určenou dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), v celkové částce 6 900 Kč, kdy za tarifní hodnotu je dle § 9 odst. 1 AT, ve znění od 1. 1. 2025, považována částka 30 000 Kč a sazba za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bodu 5 AT částku 2 300 Kč, 3 režijní paušály po 450 Kč, tj. celkem 1 350 Kč (§ 13 odst. 4 AT, ve znění od 1. 1. 2025), a náhradu za daň z přidané hodnoty v celkové částce 1 732,50 Kč, když zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH.7. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému, a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupkyni žalobkyně. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.