20 C 290/2025-41 — Okresní soud v Karviné

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 24. 6. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 969,29 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně dne 28. 11. 2008 smlouvu o půjčce č. , hodnota, . V té se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a to v hotovosti, které měla žalovaná splatit formou 53 týdenních splátek po 352 Kč a to včetně souhrnného poplatku ve výši 7 656 Kč. Žalovaná neplnila své smluvní závazky řádně a včas, poslední splátka byla splatná k 4. 12. 2009. Žalovaná na pohledávka za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení na žalobkyni uhradila částku 6 792,19 Kč. Pohledávka byla ke dni 9. 10. 2024 postoupena žalobkyni. Žalovaná od postoupení pohledávky do podání žaloby nezaplatila na svůj dluh ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne 5. 5. 2025. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 3. 12. 2025, přičemž žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).4. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené dne 28. 11. 2008 bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem společností , právnická osoba, a žalovanou jako dlužníkem, obě strany smlouvu vlastnoručně podepsaly, věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout půjčku v částce 11 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaná se zavázala věřiteli vrátit částku 18 656 Kč tvořenou jistinou a souhrnným poplatkem ve výši 7 656 Kč. Splatnost byla stanovena v 53 týdenních splátkách po 352 Kč. První splátka byla splatná sedmým dnem od uzavření smlouvy. Smluvní strany si dohodly, že v případě splatnosti v rozsahu 53 splátek činí RPSN 206,8 %. Smlouva byla sepsána na předtištěném formuláři, do něhož byly vepsány generálie žalované, údaje o výši dluhu a způsobu úhrady, podpisy stran a datum uzavření. Jiné změny ve formuláři provedeny nebyly.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník koupila od postupitele pohledávku za žalovanou, pohledávka byla identifikována v příloze smlouvy. Žalobkyně za postoupené pohledávky uhradila kupní cenu.6. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 10. 2024, odeslané žalované dne 29. 10. 2024, postupitel oznámil žalované postoupení pohledávky žalobkyni a vyzval ji k úhradě částky 19 766,77 Kč ze smlouvy č. , hodnota, do 10 dnů od doručení dopisu.7. Výzvou k plnění ze dne 5. 5. 2025, odeslané žalované dne 6. 5. 2025, byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 20 729,62 Kč, a to do 20. 5. 2025.8. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná se dne 28. 11. 2008 dohodly na tom, že právní předchůdkyně poskytne žalované částku 11 000 Kč a žalovaná vrátí tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 656 Kč. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila převzetí částky 11 000 Kč v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně a zavázala se vrátit celkovou dlužnou částku 18 656 Kč sestávající z jistiny a poplatku v 53 týdenních splátkách po 352 Kč v hotovosti. První splátka byla splatná sedmým dnem od uzavření smlouvy. Pohledávka byla ke dni 9. 10. 2024 postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. Předžalobní výzva byla odeslána žalované dne 6. 5. 2025.9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.10. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.11. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.12. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 o. z. podle § 657 a násl. obč. zák. ve spojení se zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí pohledávka za žalovanou byla postoupena ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. o. z. a žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 23. 10. 2024.15. Žalovaná uzavřela smlouvu o půjčce podle § 657 obč. zák. v postavení spotřebitele. Právní povahu nároku sjednaného v předmětné smlouvě jako „poplatek“ považuje soud za sjednanou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, poplatek plnil tedy funkci úroků z předmětné půjčky a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a jsou tudíž v rozporu s dobrými mravy. Soud má za to, že úrok ve výši 7 656 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 11 000 Kč na dobu 53 týdnů, který představuje 69,6 % celé jistiny půjčky za rok, je odměnou nepřiměřeně vysokou přesahující téměř pětkrát průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům v dané době. Za této konkrétní situace je nutno posoudit ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní (§ 39 obč. zák.).16. Právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku, jejím předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. Úrok za přenechání půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž poskytovatel půjčky generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku smlouvu o půjčce ani neuzavřely. Soud proto došel k závěru, že částečná neplatnost ujednání o úrocích, která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o půjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo. Nicméně dle smlouvy žalovaná převzala v hotovosti 11 000 Kč a za situace, kdy je celá smlouva absolutně neplatná, lze tuto částku hodnotit jako bezdůvodné obohacení. Nárok žalobkyně je důvodný dle § 451 odst. 1 a 2 a § 458 odst. 1 obč. zák. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny půjčky, ponížené o plnění, která žalovaná na základě neplatné smlouvy žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni, již poskytla. Žalovaná na částku 11 000 Kč již uhradila 6 792,19 Kč a je tedy povinna žalobkyni uhradit částku 4 207,81 Kč. Tato částka byla tedy žalobkyni v I. výroku tohoto rozsudku přiznána spolu se zákonnými úroky z prodlení podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky až předžalobní výzvou s termínem splnění do 20. 5. 2025, takže žalobkyni přísluší úroky z prodlení od 21. 5. 2025 do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť nárok na tyto částky vyplývá z absolutně neplatné smlouvy. Rovněž byl zamítnut požadavek na úrok z prodlení z přiznané částky předcházející datu 21. 5. 2025, kdy žalovaná nebyla v prodlení s úhradou dlužné částky.17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch a žalované prokazatelně v tomto řízení žádné náklady nevznikly.18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.