21 C 303/2025-49 — Okresní soud v Karviné

1. V návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 90 308 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela se žalovaným prostřednictvím dne 27. 7. 2023 smlouvu o úvěru č. , IBAN, podle které vyplatila žalovanému úvěr ve výši 75 000 Kč převodem na běžný účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit tuto částku navýšenou o poplatek a úroky v pravidelných splátkách po 2 930 Kč měsíčně. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit 90 830 Kč. Sjednané splátky však žalovaný neplatil řádně a včas, žalobkyně úvěr zeslaplatnila. Dosud žalovaný zaplatil částku 8 790 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti:4. Z listiny označené jako úvěrová smlouva č. PÚ, Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva. Ve smlouvě žalovaný uvedl číslo občanského průkazu, email, mobilní telefon. Dále uvedl, že je zaměstnaný, svobodný, nemá žádné vyživované osoby. Jeho čistý měsíční příjem činí 40 000 Kč, výdaje na bydlení činí 2 500 Kč, měsíční příjem domácnosti uvedl ve výši 75 000 Kč a dále uvedl, že má splátky na jiné úvěry ve výši 6 302 Kč a ostatní měsíční výdaje ve výši 1 500 Kč. Parametry smlouvy byly uvedeny následovně: výše úvěru 75 000 Kč, číslo účtu klienta pro převod poskytnuté výše úvěru , č. účtu, , výše měsíční splátky 2 930 Kč, počet splátek 31, součet splátek 90 830 Kč, první měsíční splátka byla splatná do 15. 8. 2023. Roční úroková sazba 15,26 %, RPSN 16,40 %. Smlouva je podepsána dne 27. 7. 2023 žalovaným v 11:33 hodin, a to SMS kódem č. 190773.5. Totožnost žalovaného ověřila žalobkyně z občanského průkazu č. , hodnota, (kopie občanského průkazu).6. Žalovanému byly poskytnuty informace o úvěru s parametrem úvěru 75 000 Kč. (Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). V úvěrových podmínkách ze dne 1. 2. 2022 žalobkyně uvedla podmínky pro poskytování úvěrů. Žalobkyně lustrovala žalovaného dne 27. 7. 2023 v dostupných registrech. (Posouzení z výsledků registrů), Anonymizováno7. Žalobkyně vycházela z údajů o žalovaném, jeho zaměstnavateli, o výši jeho měsíčního příjmu (32 800 Kč), o výši výdajů na bydlení (2 500 Kč), o příjmu domácnosti (80 000 Kč), a ostatních měsíčních výdajích (1 500 Kč). (Protokol). Z historie výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 5. 2023 do 31. 5. 2023 bylo zjištěno, že dne 12. 6. 2023 byla na tento účet připsána platba od zaměstnavatele žalovaného ve výši 45 764 Kč.8. Dne 28. 7. 2023 žalobkyně vyplatila částku 75 000 Kč pod variabilním symbolem 4004522370. (Výpis z účtu žalobkyně). Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný na úvěr zaplatil tři splátky po 2 930 Kč, celkem 8 790 Kč.9. V dopise ze dne 28. 3. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru, neboť úvěr zesplatnila z důvodu prodlení žalovaného a tento dopis posílala žalovanému prostřednictvím pošty, jak vyplývá z přiložené dodejky. (Zesplatnění pohledávky, dodejka).10. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, v písemné upomínce. (Předžalobní upomínka ze dne 2. 10. 2024). Zástupce žalobkyně podal k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému dne 2. 10. 2024. (Podací arch ze dne 2. 10. 2024). Zásilka byla uložena 8. 10. 2024, adresát nebyl zastižen. (Sledování zásilek).11. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu ve věci samé, který po právní stránce posoudil následovně:12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.14. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytneli poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce druhého, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.17. V dané věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným (jako spotřebitelem) byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.), která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru.18. Smlouva byla uzavřena v písemné formě při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky (§ 561 odst. 1 o. z.). Žalovaný smlouvu podepsal číselným kódem zaslaným prostřednictvím SMS, tedy prostým podpisem. Prostým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání [čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, (dále jen „nařízení eIDAS“)].19. Z úřední povinnosti se dále soud zabýval tím, zda poskytovatel úvěru posoudil (důkladně) před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Povinnost zabývat se tím, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele má soud i v případě, že úvěr byl po určitou dobu splácen (závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22, Nárokuj, dostupný na www.eur-lex.europa.eu).20. Provedeným dokazováním soud zjistil, že poskytovatel úvěru posuzoval úvěruschopnost žalovaného tak, že ověřil dosavadní platební morálku žalovaného v dostupných registrech a ověřil příjmy žalovaného. Vycházel z údajů, které žalovaný uvedl při sjednávání spotřebitelského úvěru. Výdaje, které žalovaný sdělil, však ověřeny nebyly.21. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného důkladně. Smlouva je tedy neplatná. Jestliže je smlouva absolutně neplatná, pak musí platit, že si strany neujednaly, kdy má dlužník dluh splnit. A věřitel nemůže ani požadovat plnění po dlužníkovi (spotřebiteli) ihned, jak je tomu u běžného nároku na vydání bezdůvodného obohacení (§ 1958 odst. 2 o. z.). Úprava § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ve vztahu k § 1958 odst. 2 o. z. ustanovením speciálním. Je-li spotřebitel povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, je povinen ji vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností.22. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (75 000 Kč 8 790 Kč). Povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku, určil soud jak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, tak v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru má totiž věřitel povinnost vyzvat spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (§ 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).23. A pro případ, že žalovaný tuto povinnost nesplní řádně a včas, přiznal soud žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 202/2005).24. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 681 Kč, přičemž tato částka představuje 22,68 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,34 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 38,66 %). Tyto náklad