108 C 28/2026-32 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „, Anonymizováno, “), Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , (dále jen "Smlouva"). Na základě Smlouvy poskytla společnost , Anonymizováno, žalované úvěr ve výši , částka, . Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě. Žalovaná si na webových stránkách poskytovatele úvěru vybrala parametry úvěru, vyplnila registrační formulář a učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o úvěru, který poskytovatel úvěru přijal. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet č. , č. účtu, dne , datum, . Před uzavřením smlouvy o úvěru poskytovatel úvěru zkoumal úvěruschopnost žalované, a to na základě tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích a lustrace v registrech CRR, ISIR, NRKI, BRKI a na základě úvěrové historie žalované. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena žalobkyni. Celková hodnota pohledávky činila ke dni podání žaloby , částka, , tj. na nesplacené jistiny , částka, , na nesplaceném úroku , částka, . Žalovaná je v prodlení a žalobkyně se proto domáhá také zaplacení úroků z prodlení.2. Ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, má soud za prokázáno, že jako smluvní strany jsou v ní označeny společnost , Anonymizováno, jako věřitel a žalovaná jako klient. Tato smlouva vymezuje práva a povinnosti smluvních stran při poskytnutí úvěru ve výši , částka, , je datována dne , datum, a neobsahuje žádný projev vůle žalované. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . má soud za prokázáno, že společnost , Anonymizováno, odeslala žalované na její bankovní účet dne , datum, částku , částka, pod VS , var. symbol, . Dne , datum, byla mezi společností , Anonymizováno, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, mezi nimiž se nachází také pohledávka za žalovanou v žalované výši. Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek.3. Na žalobkyni byla ve smyslu § 1879 občanského zákoníku společností , právnická osoba, postoupena pohledávka za žalovanou plynoucí ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Prokázaný kontraktační proces právního předchůdce žalobkyně a žalované směřoval k uzavření smlouvy o úvěru, která je svým charakterem smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 občanského zákoníku. Povinností poskytovatele takového úvěru bylo postupovat v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalované. Je prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně žalované finanční prostředky v celkové výši , částka, poskytl. Od právního žalobkyně proto lze důvodně požadovat, aby prokázala, že dříve, než tyto finanční prostředky žalované její právní předchůdce poskytl takovou odbornou péči vynaložil. Tuto skutečnost však žalobkyně neprokázala. Přes výzvu soudu nebyly předloženy žádné důkazy svědčící o tom, že poskytovatel úvěru splnil svou zákonnou povinnost. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena o potřebě dalšího dokazování o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na základě neplatné smlouvy žalovaná obdržela finanční prostředky v celkové výši , částka, . , adresa, , Anonymizováno, Kč představuje bezdůvodné obohacení žalované, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaná ničeho netvrdila o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalované dlužnou částku uhradit do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Pro případ prodlení pak se zákonným úrokem z prodlení z celé dlužné částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti až do úplného zaplacení.4. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky plynou ze smlouvy, která je hodnocena jako neplatná.5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal soud žalovanou, aby žalobkyni, která byla v řízení úspěšná co do 75 % nároku, zaplatila 50 % účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto žalobkyně vynaložila částkou , částka, a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , tří předžalobních úkonů právní služby po , částka, , tří předžalobních režijních paušálů po , částka, a 21 % DPH ve výši , částka, . Z celkové částky má žalobkyně právo na zaplacení 50 %, tj. , částka, . Žalobkyni nebyla přiznána náhrada za písemné podání ze dne , datum, . Nejedná se o účelně vynaložený náklad řízení, neboť tvrzení v něm obsažená měla být součástí perfektní žaloby.