108 C 382/2025-44 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníce uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, ve výši , částka, (skládající se z půjčené částky , částka, a souhrnného poplatku , částka, ), podle které měla žalovaná splácet týdně , částka, . Zaplatila pouze částku , částka, . V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od doby předepsané splatností smlouvy, žalobkyně jako datum splatnosti určuje na , datum, a datum prodlení ke dni , datum, . Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované a provedla kontrolu v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolu rodného čísla dálkovým systémem společnosti , právnická osoba, , kontrolu náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku, kontrolu zaměstnání telefonicky, kontrolu platební historie klienta u žalobkyně, vyhodnocení aktuální finanční situace dle čestného prohlášení žalované a dle jeho lokality a kontrolu předložených dokumentů dle karty klienta.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že při uzavření smlouvy jednala jako spotřebitel a žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně neposoudila schopnost žalované úvěr splácet. Z tohoto důvodu je uzavřená smlouva neplatná.3. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala věřiteli tento úvěr vrátit spolu s poplatky ve výši , částka, a to ve sjednaných týdenních splátkách. Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o úvěru. Dne , datum, je datována evidenční karta klienta, v níž žalovaná uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr s čistou mzdou ve výši , částka, , má , Anonymizováno, ve výši , částka, , výdaje na nájemní bydlení ve výši , částka, , životní minimum ve výši , částka, a nebankovní závazky ve výši , částka, měsíčně. Předložila výplatní pásky a identifikaci plateb , Anonymizováno, . Tyto skutečnosti má soud za prokázány z evidenční karty klienta, výplatních pásek a detailů přijatých plateb.4. Mezi účastnicemi byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit formou sjednaných týdenních splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V žalobě popsaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Zákonem je žalobkyni uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřila, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Soudu byla předložena karta klienta, z níž je zřejmé, že žalobkyně měla podložené informace o příjmech žalované, avšak v otázce výdajové se spokojila s tvrzeními žalované a kalkulovala nepravděpodobně nízkou výší nákladů na nájemní bydlení a výši jakéhosi životního minima bez toho, aby získala reálnou představu, jaké jsou alespoň základní povinné výdaje žalované. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování o této rozhodné skutečnosti, přičemž toto poučení je soudem poskytováno pouze a jedině při ústním jednání. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že splnila svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je smlouva o zápůjčce neplatná ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku , částka, , pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení. Žalovaná však žalobkyni zaplatila již před podáním žaloby částku , částka, . Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žaloba zamítnuta, neboť žalovaná své bezdůvodné obohacení již zaplatila.5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit procesně úspěšné žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , sestávající ze dvou úkonů právní služby po , částka, , dvou režijních paušálů po , částka, a 21 % DPH ve výši , částka, .