108 C 67/2026-37 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech, vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, uvedla heslo pro přístup k jejímu uživatelskému profilu, smluvní dokumentací odsouhlasila zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu do žádosti o úvěr dokončila registraci. Žalovaná se dále zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalované. K ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaná byla dále žalobkyní lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované a byla jí schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Smlouva o úvěru byla podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalované na jí uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění , Anonymizováno, žalovaná následně vložila do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdila svoji vůli být smlouvou vázána. Žalovaná takto dne , datum, uzavřela se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Žalobkyně poskytla žalované úvěr převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 19. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru. V upomínce ze dne , datum, byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, a vyzvána k jeho úhradě. Kromě dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši , částka, se žalobkyně dále domáhá sjednané smluvní pokuty ve výši ve výši 0,1 % denně, kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení , datum, do data odeslání předžalobní výzvy , datum, . Kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí , částka, . Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně požaduje také zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši.2. Dne , datum, je datována smlouva o úvěru č. , hodnota, , v níž žalobkyně je označena jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. Smlouva obsahuje vymezení práv a povinností smluvních stran při poskytnutí úvěrového limitu ve výši , částka, . Listina neobsahuje žádný projev vůle žalované. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z obsahu listiny. Z výplatních pásek za měsíce září, říjen a listopad , Anonymizováno, má soud za prokázáno, že v těchto měsících dosahovala žalovaná průměrného výdělku ve výši , částka, . Dne , datum, zaslala žalobkyně na účet žalované částky , částka, a , částka, . Tyto skutečnosti má soud za prokázány z potvrzení o platbě a sdělení , právnická osoba, .3. Žalobkyně v řízení tvrdila, že mezi ní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena smlouva o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Z listinných důkazů předložených žalobkyní však tato skutečnost neplyne. Listina označená jako smlouva o úvěru č. , hodnota, sice obsahuje identifikační údaje žalované, postrádá však jakýkoliv projev vůle žalované, aby mohla být důkazem o vzniku dvoustranného závazku mezi žalovanou a žalobkyní vymezujícího konkrétní práva a povinnosti smluvních stran. Prokázaný kontraktační proces účastníků (žalobkyně měla k dispozici veškeré údaje žalované, včetně čísla jejího bankovního účtu a žalovaná zaslala žalobkyni své výplatní pásky) směřoval k uzavření smlouvy o úvěru, která je svým charakterem smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 občanského zákoníku. Povinností žalobkyně jako poskytovatele takového úvěru bylo postupovat v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalované. Je prokázáno, že žalobkyně žalované finanční prostředky v celkové výši , částka, poskytla. Od žalobkyně jako poskytovatele úvěru proto lze důvodně požadovat, aby prokázala, že dříve, než tyto finanční prostředky žalované poskytla takovou odbornou péči vynaložila. Tuto skutečnost však žalobkyně neprokázala. Žalobkyně měla k dispozici výplatní pásky žalované, které však časově předcházejí o třičtvrtě roku tvrzené datum uzavření smlouvy. Žalobkyně nezískala ani základní představu o nutných životních výdajích žalované. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena o potřebě dalšího dokazování o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na základě neplatné smlouvy žalovaná vyčerpala úvěrový limit v celkové výši , částka, a na úhradu svých závazků nezaplatila ničeho. , adresa, představuje bezdůvodné obohacení žalované, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaná ničeho netvrdila o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalované dlužnou částku uhradit do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Pro případ prodlení pak se zákonným úrokem z prodlení z celé dlužné částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti až do úplného zaplacení.4. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky plynou ze smlouvy, jejíž existence nebyla prokázána.5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. má žalobkyně, která byla v řízení úspěšná co do 55,5 %, právo na náhradu nákladů, které v souvislosti s tímto řízením účelně vynaložila, v rozsahu 11 %. Při výpočtu procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně přitom soud kapitalizoval žalované příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se domáhala celkem zaplacení částky , částka, (součet částek , částka, , , částka, a , částka, ) a bylo jí vyhověno co do částky , částka, . Žalobkyně vynaložila náklady řízení celkem částkou , částka, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve vý