111 C 248/2024-105 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplatit částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení s odůvodněním, že dne , datum, byl pracovníky žalobkyně zjištěn v odběrném místě žalované na adrese , adresa, , neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, byl vyhotoven protokol o kontrole odběrného místa ze dne , datum, , žalobkyni vznikla škoda ve výši , částka, vypočítané dle vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, dne , datum, byla na základě pracovního příkazu v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektřiny z důvodu neplnění smluvních platebních povinností odpojením odvodního vodiče z elektroměru v. č. , hodnota, a následným přeplombováním krytu svorkovnice elektroměru, dne , datum, bylo při provádění opětovného připojení odběrného místa zjištěné porušení plomby na krytu svorkovnice elektroměru a připojení vodiče zpět do elektroměru, které nebylo provedené provozovatelem distribuční soustavy, čímž došlo k neoprávněné obnově dodávky elektřiny do odběrného místa žalované, stav elektroměru při přerušení dodávky elektřiny byl VT , Anonymizováno, kWh, NT , Anonymizováno, kWh, stav zjištěný při opětovném připojení byl VT , Anonymizováno, kWh, NT , Anonymizováno, kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem uvedených stavů, to je , Anonymizováno, kWh. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr se skládá z rozdílu konečného stavu na měřidle a počátečního stavu na měřidle vysokého tarifu (VT) a nízkého tarifu (NT), vynásobený cenou stanovenou cenovým rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny dle vyhlášky (Cenové rozhodnutí ERÚ č. 5/2023 a Cenové rozhodnutí ERÚ č. 6/2023). Žalobkyně žalované vystavila dne , datum, na dlužnou částku fakturu splatnou dne , datum, a odeslala ji na adresu trvalého pobytu žalované, následně byla žalovaná k úhradě vyzvána před podáním žaloby výzvou k plnění ze dne , datum, .2. Žalovaná byla jako osoba neznámého pobytu zastoupena opatrovníkem pro řízení. Opatrovník navrhoval žalobu v celém rozsahu zamítnout s tvrzením, že žalovaná se na adrese odběrného místa nezdržovala a elektřinu neodbírala.3. Soud provedl dokazování listinami, a to protokolem o kontrole odběrného místa, výpočtem náhrady odebrané energie, fotografiemi elektroměru, výpisem smluv o dodávce elektřiny, oznámením žalované o neoprávněném odběru a jeho výši, dokladem o odeslání oznámení žalované, fakturou na hodnotu odebrané energie, upomínkami včetně předžalobní s dokladem odeslání, zprávou vlastníka odběrného místa a nájemní smlouvou s dodatkem k odběrnému místu. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Dne , datum, byl pracovníky žalobkyně zjištěn v odběrném místě na adrese , adresa, , neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, byl vyhotoven protokol o kontrole odběrného místa ze dne , datum, , žalobkyni vznikla škoda ve výši , částka, vypočítaná dle vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. V předmětném odběrném místě byla dne , datum, na základě pracovního příkazu přerušena dodávka elektřiny z důvodu neplnění smluvních platebních povinností odpojením odvodního vodiče z elektroměru v. č. , hodnota, a následným přeplombováním krytu svorkovnice elektroměru. Dne , datum, bylo při provádění opětovného připojení odběrného místa zjištěné porušení plomby na krytu svorkovnice elektroměru a připojení vodiče zpět do elektroměru, které nebylo provedené provozovatelem distribuční soustavy, čímž došlo k neoprávněné obnově dodávky elektřiny do odběrného místa, stav elektroměru při přerušení dodávky elektřiny byl VT , Anonymizováno, kWh, NT , Anonymizováno, kWh, stav zjištěný při opětovném připojení byl VT , Anonymizováno, kWh, NT , Anonymizováno, kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem uvedených stavů, to je , Anonymizováno, kWh. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr se skládá z rozdílu konečného stavu na měřidle a počátečního stavu na měřidle vysokého tarifu (VT) a nízkého tarifu (NT), vynásobený cenou stanovenou cenovým rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny dle vyhlášky (Cenové rozhodnutí ERÚ č. 5/2023 a Cenové rozhodnutí ERÚ č. 6/2023). Jediným legitimním uživatelem předmětného odběrného místa byla žalovaná, která na základě písemné nájemní smlouvy byla v době od , datum, do , datum, nájemkyní bytu č. , hodnota, v domě č. p. , adresa, , což byla adresa odběrného místa. Žalobkyně žalované vystavila dne , datum, na dlužnou částku fakturu splatnou dne , datum, a odeslala ji žalované na adresu odběrného místa, následně byla žalovaná k úhradě vyzvána před podáním žaloby výzvou k plnění ze dne , datum, . Byť jen částečná úhrada žalovaného dluhu nebyla v řízení zjištěna.4. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, a dle § 16, § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Ohledně příslušenství ve formě úroku z prodlení byl žalobkyni nárok přiznán dle § 1970 občanského zákoníku (dále jen o. z.), výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Neoprávněným odběrem byla žalobkyni způsobena škoda ve výši žalované částky. Škodu způsobila žalovaná, která jako nájemce odběrného místa byla po dobu trvání nájmu osobou, která má právní možnost ovládat, užívat a spravovat předmět nájmu, a tedy byt, v němž bylo odběrné místo. V souladu s § 2013 a 2900 o. z. má nájemce povinnost užívat věc řádně, zdržet se jednání, které může způsobit škodu a dbát o to, aby škoda nevznikla ani třetí osobou, pokud jí může zabránit. Faktická nepřítomnost nebo tvrzení, že prostor „neužíval“, nájemce nevyviňuje, protože nájem trval, tedy nájemce měl právní možnost prostor užívat, měl proto povinnost kontrolovat jeho stav a technická zařízení, tedy i měl povinnost zabezpečit prostor před neoprávněnými zásahy třetích osob. Judikatura NS opakovaně potvrzuje, že uživatelský nebo nájemní vztah k odběrnému místu je určující, nikoli faktická přítomnost. Z těchto důvodů je nájemce objektivně tou osobou, která má nejblíže k tomu zabránit porušení měřicího zařízení, neoprávněným zásahům a jakékoli formě neoprávněného odběru. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem mezi konečným stavem měřidla ke dni ukončení smlouvy, a stavem ke dni faktické demontáže měřidla, výše škody je určena postupem dle vypočítané dle vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. V souladu s nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 29/13 nebo I. ÚS 668/15, nebyl důvod v tomto řízení pro neakceptaci žalobkyní vypočítané výše škody, neboť žalovaná ani netvrdila a v řízení to nevyšlo ani jinak najevo, že výše škody je mnohem vyšší než její platby za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem, vypočtenou výši škody lze tak považovat za odpovídající škodě skutečné. Soud proto zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni žalovanou částku.5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady, které účelně vynaložila na uplatnění svého práva v celkové výši , částka, . Částku tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a paušální náhrada hotových výdajů žalobkyně v částce , částka, přiznaná dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1, § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za celkem , hodnota, úkonů, každý úkon po , částka, . Žalobkyni byla přiznána i náhrada hotových výdajů na jízdné ve výši , částka, za cestu tam a zpět autobusem z , adresa, za cestu k prvnímu jednání a ve výši , částka, za cestu autobusem z , adresa, a zpět v ceně , částka, k druhému jednání.