115 C 395/2025-29 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 987,58 Kč s úrokem ve výši 703,78 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 9 495,59 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 457,37 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 495,59 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 15. 12. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně - společností , právnická osoba, a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit tento úvěr (jistinu, úroky, poplatky) v 52 týdenních splátkách po 370 Kč. Žalovaný dosud uhradil toliko částku 740 Kč. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. Žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek včetně části její přílohy – seznamu postoupených pohledávek.2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto procesním postupem v žalobě. Žalovanému byla dne 12. 12. 2025 doručena do vlastních rukou postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. poštovní zásilka obsahující žalobu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Soud učinil následující skutková zjištění.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, postoupila pod pořadovým číslem , hodnota, v rámci seznamu postoupených pohledávek žalovanou pohledávku na žalobkyni. Z dopisu ze dne 28. 4. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 22. 5. 2025 žalobkyně odeslala na adresu žalovaného poštovní zásilku obsahující oznámení o postoupení žalované pohledávky.6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný dne 15. 12. 2023 sdělil právní předchůdkyni žalobkyně tyto informace o své majetkové situaci: je svobodný, bydlí s rodiči, jeho čistý měsíční příjem činí 18 471 Kč, další příjmy domácnosti žalovaného, které žalovaný blíže nespecifikoval, jsou ve výši 40 000 Kč měsíčně, žalovaný uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 7 000 Kč.7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva “) bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 15. 12. 2023, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit tento úvěr navýšený o úrok ve výši 3 953 Kč, poplatek za komfortní splácení úvěru ve výši 1 454 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 900 Kč a pojistné ve výši 1 924 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 370 Kč (výše poslední splátky činila 361 Kč). Žalovaný podpisem Smlouvy potvrdil převzetí hotovosti ve výši 10 000 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně.8. Z tabulky umoření vztahující se ke Smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný dosud uhradil na úvěr ze Smlouvy částku 740 Kč.9. Z dopisu ze dne 29. 7. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky ze Smlouvy ve lhůtě do 13. 8. 2025 a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 30. 7. 2025 zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalovaného.10. Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.11. Na základě výše uvedených listinný důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému na základě Smlouvy hotovostní úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaný dosud uhradil částku 740 Kč na tento úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z informací získaných od žalovaného v den uzavření Smlouvy. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění.12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.15. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které společnost , právnická osoba, postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení žalované pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva, jež je právním titulem žalobního nároku, je smlouvou o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při jejím uzavření v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. že by posoudila s odbornou péčí před uzavřením Smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Jediným důkazem ohledně majetkové situace žalovaného v rozhodné době je zákaznická karta, v rámci které žalovaný v den uzavření úvěrové smlouvy uvedl, jakého měsíčního příjmu dosahuje a jaké jsou jeho pravidelné měsíční výdaje. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala informace získané od žalovaného (spotřebitele) z dalších zdrojů. Nebylo rovněž prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda nebyl v rozhodné době nadměrně zadlužen (insolvence, exekuce apod.). Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele toliko na základě informací získaných od spotřebitele v den uzavření úvěrové smlouvy soud považuje za nedostačující. Právní předchůdkyně žalobkyně nedodržela tzv. princip odpovědného úvěrování, který ve svém důsledku chrání jak ji – dobytnost její pohledávky, tak žalovaného – schopnost splatit poskytnutý úvěr. Soud hodnotí smlouvu jako neplatnou podle výše citovaného § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy částku 10 000 Kč, na kterou žalovaný uhradil částku 740 Kč, a proto soud zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni dosud neuhrazené jistiny úvěru ze Smlouvy ve výši 9 260 Kč podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný je v řízení pasivní, nevznikl tak spor o to, kdy nastala splatnost žalované pohledávky, soudu nejsou známy finanční možnosti žalovaného, případně zda žalovaný je vůbec ochoten své dluhy splácet, a proto není možné určit „dobu přiměřenou jeho možnostem“ ke splá