115 C 402/2025-25 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 15 240,88 Kč s úrokem ve výši 3 149,39 Kč, dále s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 8 368,91 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 998,65 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 368,91 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne 2. 7. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které jí předala částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr ve výši 10 000 Kč navýšený o úrok ve výši 4 354 Kč, poplatek za zapracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního splácení ve výši 2 151Kč, to vše v 45 týdenních splátkách po 431 Kč. Žalovaná dosud uhradila částku 4 093 Kč. Schopnost žalované splácet úvěr právní předchůdkyně žalobkyně posoudila na základě údajů získaných od žalované a po ověření z dokladů předložených žalovanou – občanského průkazu, pracovní smlouvy, výplatních pásků, nájemní smlouvy. Žalobkyně připojila smlouvu o postoupení žalované pohledávky.2. Žalovaná se nevyjádřila k žalobě.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto procesním postupem v žalobě. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 15. 12. 2025 podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, postoupila žalobkyni žalovanou pohledávku pod pořadovým číslem , hodnota, v rámci seznamu postoupených pohledávek. Z dopisu ze dne 28. 4. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne 22. 5. 2025 byla zaslána na adresu žalované poštovní zásilka obsahující oznámení o postoupení žalované pohledávky.6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná sdělila společnosti , právnická osoba, dne 2. 7. 2021 tyto informace ohledně své majetkové situace: je svobodná, má jedno dítě, bydlí se spolubydlící, jejím příjmem činí 14 450 Kč měsíčně, další příjmy domácnosti žalované, jež žalovaná blíže nespecifikovala, jsou ve výši 18 036 Kč, dále žalovaná uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 5 139 K.7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva “) soud zjistil, že byla uzavřena dne 2. 7. 2021 mezi společností , právnická osoba, a žalovanou. Tato společnost na základě Smlouvy poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku navýšenou o 8 005 Kč (tj. úrok ve výši 4 354 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a poplatek za komfortní splácení ve výši 2 151 Kč) v 45 týdenních splátkách po 431 Kč (výše poslední splátky činila 391 Kč). Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí hotovosti ve výši 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře.8. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná dosud uhradila na úvěr ze Smlouvy částku 4 093 Kč.9. Z dopisu ze dne 29. 7. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky ve lhůtě do 13. 8. 2025 a upozornila ji na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že dne 30. 7. 2025 zástupce žalobkyně odeslal poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalované.10. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.11. Na základě výše uvedených listinný důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, předala žalované dne 2. 7. 2021 částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednanými úroky a poplatky. Žalovaná nehradila dluh řádně a včas, dosud uhradila toliko částku 4 093 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované v den uzavření úvěrové smlouvy a zapsaných do zákaznické karty. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky před podáním žaloby.12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.15. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně - společnost , právnická osoba, postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Postoupení žalované pohledávky bylo žalované oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaná byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy. Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 ZoSÚ. Jediným předloženým důkazem je zákaznická karta, v rámci které žalovaná v den uzavření úvěrové smlouvy sdělila právní předchůdkyni žalobkyně informace o své majetkové situaci. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně tyto informace jakkoli ověřovala. Prokázáno rovněž nebylo, že by právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovanou v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda není nadměrně zadlužena (insolvence, exekuce aj.). Takové zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele soud považuje za nedostačující. Žalobkyně porušila tzv. princip odpovědného úvěrování, který ve svém důsledků chrání jak žalovanou – schopnost splatit úvěr, tak žalobkyni – dobytnost její pohledávky. Soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Prokázáno bylo, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč a žalovaná dosud uhradila částku 4 093 Kč. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení žalobkyni dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru ve výši 5 907 Kč podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaná) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možno