115 C 419/2025-23 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 966 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 16. 3. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původní věřitelky – společnosti , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Tato společnost uzavřela s žalovaným dne 13. 11. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku včetně úroku ve výši 4 966 Kč ve lhůtě do 15. 3. 2025. Žalobkyně uvedla, že žalovaný dosud neuhradil ničeho na poskytnutý úvěr. Dále žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, avšak pokud by soud tuto skutečnost neměl za prokázanou, pak žalobkyně navrhuje posouzení žalobního nároku jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/19963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto procesním postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do jeho vlastních rukou dne 29. 12. 2025 postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní, na kterou byla pod pořadovým číslem , hodnota, v rámci seznamu postoupených pohledávek postoupena žalovaná pohledávka.6. Z dopisu ze dne 16. 4. 2025 bylo zjištěno, že společnost Zaplo Finanace s. r. o. oznámila žalovanému, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni.7. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru Kimbi č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že ji uzavřeli dne 13. 11. 2024 společnost , právnická osoba, a žalovaný, předmětem smlouvy byl úvěr ve výši 12 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 30denní lhůtě ode dne jeho poskytnutí. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný podepsal smlouvu za pomocí prostředků komunikace na dálku – uvedením verifikačního kódu. Žalovaný uvedl bydliště na adrese , adresa, .8. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 11. 12. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, .9. Z výpisu z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného dne 13. 11. 2024 částku 12 000 Kč.10. Z dopisu ze dne 16. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k zaplacení žalované částky ve lhůtě 3 dnů s upozorněním na podání žaloby v případě jejího neuhrazení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne 16. 4. 2025 zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalovaného dle Smlouvy.11. Z výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet částku 12 000 Kč. Žalobkyně nepředložila soudu důkazy prokazující zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky před podáním žaloby.12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.15. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Postoupení žalované pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila povinnost dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. že by zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a proto soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného z právního titulu Smlouvy částku 12 000 Kč, kterou dle tvrzení žalobkyně žalovaný dosud neuhradil, a proto soud zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni této částky jakožto dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný je v řízení pasivní, nevznikl tak spor o to, kdy nastala splatnost pohledávky, soudu nejsou známy finanční možnosti žalovaného, případně zda žalovaný je vůbec ochoten dluh splácet, a proto není možné určit „dobu přiměřenou jeho možnostem“ ke splácení zbývající části dosud neuhrazené jistiny úvěru. Z toho důvodu se splatnost odvíjí od dopisu ze dne 16. 4. 2025, ve kterém žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky ve lhůtě tří dnů ode dne doručení (§ 573 o. z.), tj. ve lhůtě do 24. 4. 2025 (dopis byl doručen dne 21. 4. 2025, dne 19. 4. 2025 byla sobota). Ode dne 25. 4. 2025 se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením žalované částky a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvního úroku ve výši 4 966 Kč, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že zavázal žalovaného zaplatit procesně úspěšnější žalobkyni na nákladech řízení částku 1 012 Kč, přičemž tato částka představuje 44 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 72 % předmětu řízení včetně příslušenství a úspěchu žalovaného v rozsahu 28 % předmětu řízení včetně příslušenství). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 2 300 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za právní zastoupení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), ve výši 3 x 400 Kč za tři úkony právní služby podle § 11 AT: příprava a převzetí zastoupení, sepis před