115 C 73/2026-17 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 844,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 5 852,03 Kč za dobu od 15. 8. 2025 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 50,29 Kč z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky řízení dne 15. 4. 2025. Žalovaný dne 15. 4. 2025 vyčerpal na základě uvedené smlouvy částku 5 500 Kč prostřednictvím bezhotovostního bankovního převodu na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalobkyně uvedla, že žalovaná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 5 500 Kč, ze 4 poplatků ve výši 62,22 Kč, ve výši 165 Kč, ve výši 15,36 Kč a ve výši 109,45 Kč a z úroku ve výši 6 992,85 Kč. Dále žalobkyně nárokuje ještě smluvní pokutu ve výši 50,29 Kč, tj. 0,1 % denně z dlužné částky za období od 16. 5. 2025 do 14. 8. 2025. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, avšak pokud by soud toto tvrzení neměl za prokázané, požaduje zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně v rámci žaloby souhlasila s tímto procesním postupem. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do jeho datové schránky dne 27. 4. 2026. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Jak plyne z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, a rovněž sp. zn. , spisová značka, , jednání je zapotřebí nařídit tam, kde tvrzení účastníků jsou sporná (Nejvyšší soud hovoří o diametrálně odlišných tvrzeních stran řízení) a skutkový stav věci nelze zjistit na základě předložených listinných důkazů. V našem případě je žalovaný pasivní, nevznikl spor mezi tvrzeními účastníků. Je na žalovaném, aby aktivně bránil svá práva dle zásady vigilantibus iura scripta sunt. Soud má za to, že účastníci souhlasí s postupem podle § 115a o. s. ř., skutkový stav soud posoudil na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.a) Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 15. 4. 2025 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit 36 900 Kč, žalovaný se zavázal řádně a včas hradit splátky úvěru. Žalovaný podepsal Smlouvu za pomocí SMS kódu, který mu zaslala žalobkyně. Žalovaný uvedl číslo svého bankovního účtu , č. účtu, , prostřednictvím kterého bude úvěr čerpat. V článku VIII. bodě 1 Smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky ode dne prodlení až do zaplacení.b) Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 16. 4. 2026 bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, .c) Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 15. 4. 2025 na jeho bankovní účet částku 5 500 Kč.d) Z listiny označené jako Autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že žalobkyně si dne 15. 4. 2025 ověřila totožnost žalovaného před uzavřením Smlouvy prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, .e) Z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žalovaný uvedl v den uzavření Smlouvy tyto informace o své majetkové situaci: bydlí sám, jeho průměrný měsíční příjem činí 38 318 Kč (tento příjem žalobkyně označila jako „ověřený“) a jeho pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 18 060 Kč. Žalovaný nemá žádné další úvěry.f) Z dopisu ze dne 14. 12. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím své zástupkyně k zaplacení žalované částky ve lhůtě tří dnů ode dne doručení výzvy a upozornila ho na podání žaloby v případě nezaplacení. Z potvrzení o podání zásilky bylo zjištěno, že dne 16. 12. 2025 zástupkyně žalobkyně odeslala předžalobní výzvu k plnění na adresu žalovaného.5. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.6. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovém závěru. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy úvěrový rámec ve výši 36 900 Kč, žalovaný vyčerpal částku 5 500 Kč. Tuto částku žalobkyně zaslala dne 15. 4. 2025 na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalobkyně neprokázala, jaká byla majetková situace žalovaného v rozhodné době. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky před podáním žaloby.7. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.10. Účastníci řízení uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy, tak jak vyžaduje § 86 odst. 1 ZoSÚ. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z informací získaných od žalovaného, neprokázala, že by si tyto informace následně ověřila z dalších zdrojů, a proto neprokázala v rámci tohoto řízení, jaká byla skutečná majetková situace žalovaného v rozhodné době. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí tak, jak vyžaduje § 86 odst. 1 ZoSÚ a nechtěla navrhovat další důkazy za účelem prokázání této skutečnosti. Soud proto hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věta prvá ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 5 500 Kč, a žalovaný, který je v řízení pasivní, dle tvrzení žalobkyně dosud na tuto částku ničeho neuhradil. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení žalobkyni částky 5 500 Kč jakožto dosud neuhrazené jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaný) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný netvrdil v rámci řízení nic o svých majetkových poměrech, neunesl proto svou procesní povinnost – tvrdit a následně prokázat svá tvrzení před soudem. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, uvedl: „…Je to spotřebitel jako dlužník, kdo je no