19 C 435/2025-52 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 27. 8. 2025 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč s 11,5% úrokem z prodlení ročně z částky 50 000 Kč za dobu od 12. 8. 2025 do zaplacení a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky 1 000 Kč. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že uzavřela jako věřitel se žalovaným jako dlužníkem dne 4. 3. 2025 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 161985, kterou se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč; úvěr byl žalovanému vyplacen. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny, s čímž žalovaný souhlasil. Úroky úvěru měly být žalovaným hrazeny v měsíčních splátkách 7 500 Kč vždy k 15. dni každého příslušného měsíce; žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne 15. 3. 2025. na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalovanému první upomínku ze dne 20. 3. 2025 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný však žádné splatné závazky neuhradil a žalobkyně proto zaslala žalovanému druhou upomínku ze dne 5. 4. 2025, kde opětovně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalobkyni tak nezbývalo než přistoupit k zesplatnění úvěru a vyzvat žalovaného k úhradě – zesplatnění ze dne 28. 7. 2025. Žalovaný na jistinu neuhradil ničeho, přičemž žalobkyně po žalovaném žádá částku 50 000 Kč představující zesplatněnou jistinu a náklady upomínkování v celkové výši 1 000 Kč za upomínku č. 1 a č. 2. Před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti. Dne 28. 7. 2025 byla žalovanému odeslána předžalobní výzva, zesplatnění úvěru; žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 11. 8. 2025.2. K jednání soudu dne 6. 3. 2026 se účastníci nedostavili, právní zástupce žalobkyně předem svou neúčast omluvil. Jelikož nikdo z účastníků včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).3. Na základě provedených listinných důkazů předložených žalobkyní (včetně dokladů k vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného) a zprávy Raiffeisen bank, a.s. ze dne 2. 1. 2026 bylo zjištěno, že žalovaný byl jediným majitelem a disponentem běžného účtu č. , č. účtu, ; na účet byla dne 5. 3. 2025 připsána příchozí platba ve výši 50 000 Kč. Mezi účastníky došlo dne 4. 3. 2025 k uzavření úvěrové smlouvy o poskytnutí spotřebitelského, neúčelového úvěru. Žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 50 000 Kč převodem na jeho účet a žalovaný se zavázal částku uhradit společně s úrokem z poskytnuté jistiny; celková splatná částka představovala 140 000 Kč (50 000 Kč na jistině a 90 000 Kč na úroku). Splatnost měsíční splátky úvěru ve výši 7 500 Kč byla sjednána vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Žalovaný neplnil ani částečně, již výzvou (upomínkou č. 1) ze dne 20. 3. 2025 byl žalovaný upomínán o úhradu splátky splatné dne 15. 3. 2025, následně pak upomínkou ze dne 5. 4. 2025. Předžalobní výzvou a oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 28. 7. 2025 byly pohledávky žalobkyně zesplatněny k uvedenému datu s tím, že celkový dluh byl představován částkou 91 325,16 Kč, z toho 50 000 Kč na jistině; tato výzva (označená současně jako předžalobní) byla dne 28. 7. 2025 podána k poštovní přepravě.4. Soud s ohledem na shora uvedené závěry dokazování žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně prokázala důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo zjištěno, že mezi účastníky – žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem došlo ke sjednání smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku, kterou uzavřela žalobkyně jako úvěrující se žalovaným jako úvěrovaným. Smlouvou byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč. Ve smlouvě byla sjednána výše měsíčních splátek, splatnost a sjednány byly úroky z poskytnuté částky. Na základě žalobkyní předložených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru vynaložila dostatečnou odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný neuhradil žalobkyni k datu zesplatnění ničeho na jistině, rovněž ničeho na sjednaných nákladech na upomínání (zde soud oprávněnost požadavku posoudil dle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžité částky, a to od data 12. 8. 2025 (vyzván byl k plnění do 11. 8. 2025), vznikla mu povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně úroku z prodlení podle ust. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dlužnou částku i s příslušenstvím byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada. Náklady v dané právní věci představují částku 2 040 Kč za soudní poplatek a dále náklady právního zastoupení žalobkyně, z toho na odměně advokáta 9 420 Kč za 3 úkony právní služby po 3 140 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, 3 x režijní paušál po 450 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky, a to ke třem úkonům právní služby ve formě převzetí a přípravy zastoupení, předžalobní výzvy k plnění a sepisu žaloby. Celkem náklady činí 12 810 Kč a tuto částku byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.