20 C 67/2026-28 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 2. 2026 se žalobkyně domáhala vyklizení žalované z bytu č. 8, o velikosti 1+2, situovaného ve 3. nadzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, , č. o. , Anonymizováno, , na , adresa, , obec Karviná-Nové Město, s odůvodněním, že je vlastníkem předmětného bytu, jehož nájemkyní byla žalovaná na základě nájemní smlouvy ze dne 30. 9. 2023, ve znění pozdějších dodatků. Nájem byl sjednán na dobu určitou, přičemž doba nájmu byla na základě dodatků ke smlouvě prodloužena do 31. 12. 2025. Po skončení nájmu byla žalovaná povinna byt vyklidit a předat žalobkyni. Dosud tak neučinila, a to ani přes výzvu ze dne 6. 2. 2025. Žalobkyně se proto domáhala ochrany svého vlastnického práva a vyklizení žalované z předmětného bytu.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože je žalovaná státní příslušnicí Ukrajiny s trvalým pobytem na území České republiky, musel se soud nejdříve zabývat otázkou mezinárodní příslušnosti (pravomoci) soudu. Dle výpisu z ISZR má žalovaná trvalý pobyt v České republice, přičemž od 16. 11. 2022 je hlášena na adrese , adresa, . Mezinárodní pravomoc českého soudu soud dovodil ze článku 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, dle kterého pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Vzhledem k tomu, že má žalovaná trvalý pobyt na území České republiky, poslední zmámené bydliště ke dni podání žaloby bylo na adrese , adresa, , tedy v obvodu Okresního soudu v Karviné, a nemovitý majetek se také nachází v Karviné, je příslušný k projednání věci zdejší soud. Článek 48 odst. 3 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech určuje, že pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2 tohoto článku, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Soud bude tedy v tomto řízení aplikovat český právní řád, neboť nemovitý majetek se nachází v České republice.4. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a o. s. ř. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 30. 3. 2026. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně v podání ze dne 31. 3. 2026 vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní a vyžádaných soudem.5. Z listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně je vlastníkem bytového domu č. p. , Anonymizováno, , který se nachází na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. Karviná-město, a její vlastnické právo je zapsáno na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Karviná, což vyplývá z informativního výpisu z katastru nemovitostí. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 30. 6. 2023 má soud za prokázáno, že žalobkyně jako pronajímatel přenechala žalované do nájmu byt č. 8, o velikosti 1+2, situovaný ve 3. nadzemním podlaží budovy č. p. 1523, č. o. 36, na , adresa, , obec Karviná-Nové Město, a to na dobu určitou od 1. 7. 2023 do 30. 9. 2023 s tím, že nájem končí uplynutím takto sjednané doby. Dále bylo sjednáno, že smlouva může být prodloužena pouze písemným dodatkem uzavřeným oběma smluvními stranami. Součástí smlouvy je ujednání o tom, že se na daný smluvní vztah nepoužije ustanovení § 2285 o. z. o obnovení nájemního vztahu po uplynutí doby nájmu. Dodatkem ze dne 1. 7. 2023 byla doba nájmu prodloužena do 31. 12. 2024. Na základě dodatku č. 1 ze dne 19. 11. 2024 došlo k prodloužení doby nájmu do 31. 12. 2025. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 2. 2026 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení předmětného bytu a jeho předání zástupci pronajímatele do 7 dnů od doručení výzvy, když ke dni 31. 12. 2025 došlo k zániku nájmu uplynutím sjednané doby a žalovaná užívá byt bez právního důvodu. Žalovaná byla poučena, že nebude-li byt vyklizen a předán, bude podána žaloba k soudu. Výzva byla žalované odeslána dne 6. 2. 2026, což je doloženo podacím lístkem.6. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně je vlastníkem nemovitosti, v níž se nachází předmětný byt, který žalovaná od 1. 1. 2026 obývá bez právního důvodu. Žalovaná, které svědčilo k bytu právo nájmu na základě nájemní smlouvy, ve znění pozdějších dodatků, sjednané podle § 2235 a násl. o. z., totiž v bytě nadále bydlí, ačkoli nájemní poměr k bytu jí skončil uplynutím doby, na kterou byl sjednán, tj. ke dni 31. 12. 2025. K tomuto dni měla žalovaná podle § 2292 o. z. povinnost pronajímateli byt odevzdat, což neučinila. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by došlo k dalšímu prodloužení doby nájmu dalším písemným dodatkem ke smlouvě či jiným zákonným způsobem, neboť smluvní strany vyloučily na daný smluvní vztah aplikaci ustanovení § 2285 o. z. Soud tedy podle ustanovení § 1040 o. z. poskytl žalobkyni jakožto vlastníku nemovitosti ochranu a uložil žalované povinnost předmětný byt vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je k jejich náhradě povinna zcela úspěšné žalobkyni, a to k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Náklady řízení žalobkyní účelně vynaložené činí částku 14 982,50 Kč a představují zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměnu zástupkyně za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) určenou dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), v celkové částce 6 900 Kč, kdy za tarifní hodnotu je dle § 9 odst. 1 AT, ve znění od 1. 1. 2025, považována částka 30 000 Kč a sazba za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bodu 5 AT částku 2 300 Kč, 3 režijní paušály po 450 Kč, tj. celkem 1 350 Kč (§ 13 odst. 4 AT, ve znění od 1. 1. 2025), a náhradu za daň z přidané hodnoty v celkové částce 1 732 Kč, když zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH.8. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalované, a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit tuto částku zástupkyni žalobkyně. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.