21 C 27/2026-31 – Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se v žalobě a jejím následném doplnění domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí dlužnou částku vzniklou ze smlouvy o poskytnutí splátkového úvěru, a to jistinu ve výši 145 511,57 Kč, spolu s úrokem z úvěru a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 67 332,78 Kč od 1. 10. 2025 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve stejné sazbě z celé dlužné částky od 1. 10. 2025 do zaplacení.2. K nároku uvedla, že dne 24. 5. 2021 uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí splátkového úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout mu neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč, a to převodem na jeho běžný účet č. , č. účtu, , přičemž současně byl zřízen úvěrový účet č. 2001988793/2010. Úvěr byl sjednán na dobu určitou s konečnou splatností do 5 let a 9 měsíců od uzavření smlouvy, s pevnou úrokovou sazbou 11,85 % p. a. a se splácením v 69 splátkách po 2 006 Kč měsíčně splatných vždy ke dni čerpání úvěru, tedy k 24. dni v měsíci. Žalovaný se zavázal dodržovat obchodní podmínky žalobkyně, včetně povinnosti udržovat na běžném účtu dostatek prostředků k inkasu splátek.3. Žalobkyně popsala, že smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví na základě dříve uzavřené rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne 11. 1. 2017, a to po autorizaci žádosti o úvěr a následně samotné smlouvy jednorázovým SMS kódem. K čerpání úvěru došlo dne 24. 5. 2021 jednorázovým převodem celé částky 100 000 Kč z úvěrového účtu na běžný účet žalovaného, o čemž byl žalovaný informován zprávou v internetovém bankovnictví.4. Dále žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Vycházela především z údajů uvedených žalovaným v žádosti o splátkový úvěr ze dne 20. 5. 2021, které ověřovala analýzou pohybů na jeho běžném účtu za období šesti měsíců předcházejících podání žádosti, z platebního chování žalovaného a z údajů bankovního registru klientských informací. Bylo zjištěno, že žalovanému pravidelně přicházel na účet příjem ze závislé činnosti od zaměstnavatele , právnická osoba, ., a to v průměrné čisté výši 22 356 Kč měsíčně, tedy mírně nižší, než uváděl v žádosti. Žalobkyně dále ověřila, že žalovaný neměl žádné jiné úvěrové závazky ani proti němu nebyla vedena exekuční či obdobná řízení. Při posuzování výdajů žalobkyně vyhodnotila transakční historii účtu a stanovila nezbytné měsíční výdaje žalovaného ve výši 11 258 Kč, tedy vyšší, než žalovaný sám deklaroval. Po odečtení těchto výdajů žalobkyni vyšlo, že žalovanému zbývala částka alespoň 11 098 Kč měsíčně, což podle jejího tvrzení výrazně převyšovalo sjednanou měsíční splátku úvěru 2 006 Kč a odůvodňovalo závěr o jeho schopnosti úvěr splácet.5. K průběhu splácení žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil řádně a včas pouze první čtyři splátky, poté se dostával do prodlení, splátky hradil opožděně a často jen částečně. Poslední úhradu provedl dne 24. 10. 2023 ve výši 0,97 Kč a celkem na úvěr zaplatil 56 449,35 Kč. V důsledku dlouhodobého porušování splátkového režimu žalobkyně úvěr ke dni 6. 2. 2024 zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě celé dlužné částky. Ke dni 30. 9. 2025 žalobkyně evidovala celkový dluh 145 511,57 Kč, tvořený nesplacenou jistinou 67 332,78 Kč a příslušenstvím ve výši 78 178,79 Kč, a proto se žalobou domáhala zaplacení této částky spolu s požadovanými úroky.6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a žádné skutečnosti na svoji obranu neuvedl.7. Ze smlouvy o poskytnutí splátkového úvěru ze dne 24. 5. 2021 bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 24. 5. 2021 uzavřena smlouva o poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 100 000 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu určitou s konečnou splatností 5 let a 9 měsíců od uzavření smlouvy. Splácení bylo dohodnuto v 69 měsíčních splátkách ve výši 2 006 Kč splatných vždy k 24. dni v měsíci. Byla sjednána pevná úroková sazba 11,85 % p. a., ujednání o úroku z prodlení, smluvní pokutě a o zesplatnění úvěru při prodlení delším než 90 dnů. Součástí smluvní dokumentace byly předsmluvní informace ke splátkovému úvěru a Obchodní podmínky pro poskytování splátkových úvěrů pro spotřebitele účinné od 22. 3. 2021, ze kterých bylo zjištěno, že upravují způsob splácení úvěru, inkasní mechanismus z běžného účtu žalovaného, způsob výpočtu úroků, úroků z prodlení a smluvní pokuty, pravidla pro započítávání plateb, možnost zesplatnění úvěru a způsob informování klienta prostřednictvím internetového bankovnictví.8. Z rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne 11. 1. 2017 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 11. 1. 2017 rámcovou smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému bankou zřízen běžný účet č. 2001136865/2010 a byl mu umožněn přístup k internetovému bankovnictví s autorizací pokynů prostřednictvím SMS kódu. Součástí smluvní dokumentace byly obchodní podmínky Obchodní podmínky k rámcové smlouvě účinné od 23. 4. 2021, z nichž bylo zjištěno. že umožňují uzavírání smluv, včetně smluv o spotřebitelském úvěru, prostřednictvím internetového bankovnictví, přičemž autorizace SMS kódem nahrazuje vlastnoruční podpis klienta.9. Ze žádosti o splátkový úvěr ze dne 20. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný dne 20. 5. 2021 požádal prostřednictvím internetového bankovnictví o poskytnutí splátkového úvěru ve výši 100 000 Kč, uvedl čistý měsíční příjem ve výši 24 000 Kč, deklaroval neexistenci dalších úvěrových závazků a uvedl měsíční výdaje ve výši 7 000 Kč.10. Z přehledu pohybů na běžném účtu č. 2001136865/2010 za období 20. 11. 2020 – 19. 5. 2021 bylo zjištěno, že na běžný účet žalovaného byl v posuzovaném období zaslán příjem ze závislé činnosti od plátce , právnická osoba, ., a to v dubnu 2021 ve výši 20 852 Kč a květnu 2021 ve výši 23 861 Kč, a že z účtu byly hrazeny platby, jejichž účel není seznatelný.11. Z tabulky posuzování ze dne 20. 5. 2021 vyplynulo, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z průměrného příjmu 22 356 Kč a z nezbytných měsíčních výdajů stanovených ve výši 11 258 Kč. Bylo zaznamenáno, že žalovaný neměl jiné úvěrové závazky ani evidované exekuce či jiné vymáhací řízení.12. Z výpisu z databáze BRKI ze dne 20. 5. 2021 bylo zjištěno, že v době podání žádosti o úvěr nebyl žalovaný evidován v bankovním registru klientských informací jako osoba s jiným aktivním úvěrovým závazkem.13. Z printscreenu z internetového bankovnictví bylo zjištěno, že žalovaný dne 20. 5. 2021 podal žádost o úvěr prostřednictvím IB a tuto žádost autorizoval SMS kódem. Dále bylo zjištěno, že dne 24. 5. 2021 autorizoval prostřednictvím SMS kódu samotnou smlouvu o splátkovém úvěru a že mu byla následně zaslána zpráva o čerpání úvěru.14. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, ze dne 24. 5. 2021 bylo zjištěno, že dne 24. 5. 2021 byl úvěr v plné výši 100 000 Kč jednorázově čerpán převodem na běžný účet žalovaného.15. Ve výpočtové tabulce za období od 24. 5. 2021 do 30. 9. 2025 žalobkyně doložila, jakým způsobem jednotlivé platby žalovaného započítávala na jistinu, úrok z úvěru, úrok z prodlení a smluvní pokutu, a že ke dni 30. 9. 2025 činil celkový dluh žalovaného vypočetla na 145 511,57 Kč.16. Z přehledu přijatých plateb a printscreenu přijatých plateb soud zjistil, že žalovaný uhradil na úvěr celkem 56 449,35 Kč, přičemž poslední platba byla provedena dne 24. 10. 2023 ve výši 0,97 Kč a po tomto datu již žádné další platby neproběhly.17. Z oznámení o zesplatnění úvěru a výzva k úhradě ze dne 24. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru ke dni 6. 2. 2024 a vyzvala jej k úhradě celé dlužné částky.18. Z výzvy k plnění ze dne 2. 5. 2024 s obálkou bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného opětovně písemně vyzvala k úhradě dlužné částky, přičemž zásilka nebyla žalovaným převzata.19. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho žádost peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Současně se jednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.21. Smlouva byla uzavřena v písemné formě prostřednictvím elektronických prostředků, neboť byla sjednána prostřednictvím internetového bankovnictví (§ 561 odst. 1 o. z.). Žalovaný jednání opatřil prostým elektronickým podpisem, číselným kódem zaslaným prostřednictvím SMS. Prostým elektronickým podpisem se rozumí data elektronické povahy logicky spojená s podepisovaným úkonem, která osoba používá k podepsání (čl. 3 bod 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro ele