21 C 39/2026-49 – Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 33 894 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a jejím právním předchůdcem, společností , právnická osoba, ., byly uzavřeny dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, z nichž žalobkyní uplatněné pohledávky vznikly.2. K prvnímu nároku žalobkyně uvedla, že dne 29. 5. 2023 byla mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ., uzavřena smlouva o úvěru č. 0441187, jejíž nedílnou součástí byl předpis splátek. Na jejím základě byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, jejichž převzetí žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit za dobu trvání úvěru pevně sjednaný úrok ve výši 355 Kč a dále paušální úhrady za služby související s poskytnutím úvěru, konkrétně úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a úhradu za možnost hradit splátky v hotovosti v místě bydliště. Celková dlužná částka ve výši 13 006 Kč měla být uhrazena ve čtrnácti měsíčních splátkách po 929 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 29. 7. 2024. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas a poslední platbu provedla dne 2. 10. 2023 ve výši 500 Kč. V důsledku prodlení se tak stala splatnou celá dosud neuhrazená část dluhu, která podle žalobkyně ke dni zesplatnění činila částky odpovídající neuhrazené jistině, poměrné části úroku a poměrným částem sjednaných úhrad za služby. Žalobkyně dále tvrdila, že neuhrazená jistina se od 30. 7. 2024 dále úročí smluvním úrokem ve výši 8 % ročně a že žalované vznikla povinnost hradit rovněž zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě.3. Ke druhému nároku žalobkyně tvrdila, že dne 4. 11. 2022 byla mezi žalovanou a stejným právním předchůdcem uzavřena smlouva o úvěru č. 0414984, jejíž součástí byl rovněž předpis splátek. Na jejím základě byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit pevně sjednaný úrok ve výši 761 Kč a paušální úhrady za služby související s poskytnutím úvěru, a celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč uhradit ve čtrnácti měsíčních splátkách po 1 992 Kč, s poslední splátkou splatnou dne 4. 1. 2024. Žalovaná podle žalobkyně své splátkové povinnosti neplnila řádně a včas, přičemž po určitém období splácení přestala splátky hradit úplně, a v důsledku prodlení se tak stal splatným celý zbytek dluhu. Žalobkyně tvrdila, že ke dni zesplatnění činil dluh částky odpovídající neuhrazené jistině, poměrné části úroku a poměrným částem sjednaných úhrad za služby, a že neuhrazená jistina se od 5. 1. 2024 dále úročí smluvním úrokem ve výši 8 % ročně. Současně žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení a na smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě.4. U obou pohledávek žalobkyně dále tvrdila, že pohledávky byly na ni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 s účinností ke dni 25. 3. 2025, že postoupení bylo žalované oznámeno a že z tohoto důvodu je žalobkyně aktivně legitimována k jejich uplatnění. Žalobkyně rovněž uvedla, že ani po postoupení pohledávek žalovaná ničeho neuhradila, a proto se žalobkyně domáhá zaplacení dlužných částek, vyčíslených úroků, smluvních pokut, dalších úroků do zaplacení a náhrady nákladů řízení.5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.6. Ze žádosti o úvěr ze dne 29. 5. 2023 soud zjistil, že žalovaná žádala o poskytnutí úvěru ve výši 7.000 Kč, uvedla, že je od 1. 4. 2023 zaměstnána u společnosti , právnická osoba, ., s měsíčním příjmem ve výši 15.304 Kč a měsíčními výdaji ve výši 9.352 Kč. Z listiny dále soud zjistil, že použitelný měsíční příjem žalované byl věřitelem vyhodnocen částkou 5.952 Kč, že žalovaná uvedla, že je svobodná, bez vyživovací povinnosti a bydlí u rodičů, a že správnost a úplnost uvedených údajů potvrdila svým podpisem.7. Z pracovní smlouvy a výplatních pásek předložených k úvěru č. 0441187 soud zjistil, že žalovaná byla v době uzavření úvěrové smlouvy zaměstnána u společnosti , právnická osoba, ., a že právní předchůdce žalobce měl k dispozici podklady dokládající pracovní poměr žalované a výši jejích příjmů.8. Z výpisů z bankovního účtu žalované soud zjistil, že právní předchůdce žalobce disponoval podklady umožňujícími posoudit pravidelné výdaje a finanční zatížení žalované.9. Ze žádosti o úvěr ze dne 4. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaná žádala o poskytnutí úvěru ve výši 15.000 Kč, uvedla zaměstnání u společnosti , právnická osoba, od 1. 4. 2022, měsíční příjem ve výši 13.223 Kč a měsíční výdaje ve výši 9.770 Kč. Z této listiny soud dále zjistil, že použitelný měsíční příjem žalované byl věřitelem vyčíslen částkou 3.453 Kč, že žalovaná uvedla, že je svobodná, bez vyživovací povinnosti a bydlí u rodičů, a že pravdivost údajů stvrdila svým podpisem.10. Z pracovní smlouvy a výplatních pásek vztahujících se k úvěru č. 0414984 soud zjistil, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy zaměstnána u společnosti , právnická osoba, a že právní předchůdce žalobce měl k dispozici podklady osvědčující pracovní poměr žalované a výši jejích příjmů.11. Ze smlouvy o úvěru č. 0441187 soud zjistil, že mezi žalovanou a společností , právnická osoba, . byla dne 29. 5. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 7.000 Kč se splatností ve 14 měsíčních splátkách po 929 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí částky 7.000 Kč v hotovosti.12. Ze smlouvy o úvěru č. 0414984 soud zjistil, že mezi žalovanou a společností , právnická osoba, . byla dne 4. 11. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 15.000 Kč se splatností ve 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč. Z této listiny soud dále zjistil, že žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí částky 15.000 Kč v hotovosti.13. Z transakční historie ke smlouvě č. 0414984 soud zjistil, že žalovaná na tento úvěr uhradila celkem částku 16.000 Kč, a to prostřednictvím jednotlivých plateb realizovaných v období od 5. 11. 2022 do 2. 10. 2023.14. Z transakční historie ke smlouvě č. 0441187 soud zjistil, že žalovaná po uzavření smlouvy uhradila na úvěr celkem částku 2.000 Kč.15. Z oznámení o postoupení pohledávky a smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávky ze smluv o úvěru č. 0441187 a č. 0414984 byly společností , právnická osoba, . postoupeny žalobkyni s účinností ke dni 25. 3. 2025.16. Z předžalobních upomínek ze dne 20. 10. 2025 a podacích lístků soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužných částkek v dodatečné lhůtě před podáním žaloby.17. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.18. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla v obou případech uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho žádost peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Současně se jednalo vždy o smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.19. Předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky z obou smluv žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek; oznámení o postoupení bylo žalované doručeno nejpozději spolu s touto žalobou (§ 1879 o. z.), a žalobkyně tak byla aktivně legitimována k uplatnění nároku.20. Soud se z úřední povinnosti zabýval rovněž tím, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud přezkoumává i tehdy, bylli úvěr po určitou dobu splácen (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 11. 1. 2024, C755/22, Nárokuj).21. Žalobkyně však dle soudu neprokázala, že by právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, zejména pokud jde o skutečné a pravidelné výdaje žalované. Z předložených listin plyne pouze to, že žalovaná v žádostech o úvěr uvedla souhrnné částky svých měsíčních výdajů, aniž by bylo doloženo, z jakých konkrétních položek tyto výdaje sestávaly a jakým způsobem byly věřitelem ověřeny.22. Ačkoliv žalobkyně tvrdí, že výdaje byly posuzovány z výpisů z bankovního účtu, netvrdí již konkrétně, jaké pravidelné závazky žalované byly zjištěny, zda byly zohledněny běžné životní náklady, případné další úvěrové zatížení, náklady na domácnost či jiné pravidelné platby. Z listin rovněž nevyplývá žádný konkrétní výpočet životního minima či disponibilního zůstatku po odečtení reálných nákladů.23. Věřitel tak podle názoru soudu vycházel převážně z údajů tvrzených samotnou žalovanou, aniž by bylo dostatečně prokázáno jejich samostatné a důsledné ověření. Samotné předložení pracovních smluv a výplatních pásek vypovídá toliko o