22 C 35/2022-74 — Okresní soud v Karviné

1. V návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně , právnická osoba, ., domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 408,51 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 9 858,41 Kč a dlužného poplatku ve výši 7 550,10 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 333,62 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 643,26 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 9 858,41 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z téže částky od téhož data do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela dne 5. 8. 2019 se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu poskytla částku 10 000 Kč. Žalovaný byl povinen uhradit celkovou částku 20 717 Kč v 60 splátkách týdně. Ke dni 3. 12. 2019 tak vznikl dluh na jistině ve výši 9 858,41 Kč a na poplatcích 7 550,10 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že jí pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, s účinností od 5. 1. 2021, což zakládá její aktivní legitimaci. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Do dne podání žaloby žalovaný žádnou částku neuhradil. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, přesto závazek nesplnil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud ve věci elektronický platební rozkaz nevydal z důvodu zjištění úpadku žalovaného (důvod převodu čl. 7). Řízení bylo, po dobu trvání účinků insolvenčního řízení, ze zákona přerušeno.4. Z detailu insolvenčního řízení soud zjistil, že usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 1. 4. 2022 čj. KSOS 37 INS 22126/2021-B-5 bylo ve věci dlužníka (žalovaného) schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Usnesením ze dne 8. 8. 2025 čj. KSOS 37 INS 22126/2021-B-22 bylo schválené oddlužení zrušeno a insolvenční řízení zastaveno. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 10. 9. 2025.5. Ze zprávy , tituly před jménem, , právnická osoba, , insolvenčního správce dlužníka (žalovaného) soud zjistil, že se žalobkyně do insolvenčního řízení žalovaného přihlásila s pohledávkou v celkové výši 25 514,19 Kč. Za trvání oddlužení bylo na tuto pohledávku uhrazeno 77,75 %, tj. 19 837,22 Kč.6. V doplnění žaloby ze dne 7. 11. 2025, doručené soudu před prvním jednáním, vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 19 837,22 Kč, když poslední platba po podání žaloby byla provedena 24. 4. 2024, a to konkrétně ve vztahu k celkové výši jistiny 9 858,41 Kč, celkové výši poplatku 7 550,10 Kč, kapitalizovanému zákonnému úroku z prodlení 1 333,62 Kč, kapitalizovanému úroku 643,26 Kč a části zákonného úroku z prodlení ve výši 451,83 Kč).7. Soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil podle § 96 odst. 2 a odst. 4 zákona č. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), jak uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.8. Po tomto částečném zastavení řízení zůstalo předmětem příslušenství, a to konkrétně neuhrazený zákonný úrok z prodlení ve výši 2 380,83 Kč kapitalizovaný za dobu od 19. 12. 2020 do 24. 4. 2024 a neuhrazený úrok ve výši 8 214,85 Kč kapitalizovaný za dobu od 19. 12. 2020 do 24. 4. 2024.9. Ve věci provedl soud dokazování listinami předloženými žalobkyní a zjistil tyto dílčí skutečnosti:10. Ze smlouvy o zápůjčce č. 545190134 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , uzavřel se žalovaným dne 5. 8. 2019 smlouvu o zápůjčce č. 545190134 – Zelená v hotovosti, na jejímž základě mu poskytl částku 10 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit celkovou částku 20 717 Kč, zahrnující sjednané úroky, poplatky ve výši 8 917 Kč a doplňkové pojištění ve výši 1 800 Kč, a to v 60 splátkách po 346 Kč týdně.11. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný uvedl, že v době uzavření smlouvy je zaměstnán, má pravidelný příjem ve výši 20 758 Kč doložený výplatními páskami za 5,6/19 a další příjmy domácnosti jsou ve výši 10 000 Kč. Příjmy celkem byly uvedeny ve výši 30 758 Kč. Výdaje žalovaného byly uvedeny ve výši 3 000 Kč jako odhadované výdaje.12. Z přehledu plateb/tabulka umoření soud zjistil rozsah plnění žalovaného, zejména že poslední splátka byla uhrazena dne 12. 8. 2019 a že bylo celkem zaplaceno pouze 346 Kč.13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že dne 18. 12. 2020 původní věřitel postoupil předmětné pohledávky na žalobkyni s účinností od 5. 1. 2021.14. Z příslušné části seznamu postoupených pohledávek – přílohy č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek, soud ověřil, že mezi postoupenými pohledávkami byla uvedena i pohledávka vedená pod smlouvou č. 545190134.15. Z oznámení o postoupení pohledávky žalovanému bylo prokázáno, že žalovaný byl o postoupení pohledávky na žalobkyni informován původním věřitelem prostřednictvím dopisu ze dne 6. 1. 2021.16. Z předžalobní výzva ze dne 9. 11. 2021 s podacím dokladem soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu a že výzva mu byla odeslána dne 10. 11. 2021 na poslední známou adresu prostřednictvím pošty.17. Z listiny označené jako dohoda o uznání dluhu soud zjistil, že na tomto formuláři žalovaný prohlásil, že uznává co do důvodu a výše celkovou dlužnou částku představující pohledávku společnosti , právnická osoba, , na základě smluv o zápůjčce uzavřených s touto společností a zavazuje se ji uhradit v plné výši. A současně požádal o splátkový kalendář. Současně však soud zjistil, že toto prohlášení obsahuje označení smlouvy č. 545190134 a celková dlužná částka je uvedena ve výši 19 337,19 Kč. Datum podpisu listiny je 6. 4. 2020.18. Uvedená dílčí skutková tvrzení představují současně skutkový závěr soudu.19. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:20. Podle § 2390 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.21. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.22. Podle § 2 odst. 1 zákon č. 257/2016 Sb.,o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.24. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.25. V dané věci dospěl soud k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným (jako spotřebitelem) byla uzavřena smlouva o zápůjčce (§ 2390 o. z.), která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru. Předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením této žaloby (§ 1879 o. z.). Žalobkyně tak byla oprávněna k podání žaloby.26. Z úřední povinnosti se dále soud zabýval tím, zda poskytovatel úvěru posoudil (důkladně) před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru).27. Povinnost zabývat se tím, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele má soud i v případě, že úvěr byl po určitou dobu splácen (závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22, Nárokuj, dostupný na www.eur-lex.europa.eu).28. Provedeným dokazováním soud zjistil, že poskytovatel úvěru posuzoval úvěruschopnost žalovaného tak, že ověřil dosavadní platební morálku žalovaného v dostupných registrech a ověřil příjmy žalovaného. Vycházel z údajů, které žalovaný uvedl při sjednávání spotřebitelského úvěru. Tvrzené příjmy domácnosti však ověřeny nebyly. Výdaje žalovaného byly určeny odhadem a nebyly nijak ověřeny. Výdaje domácnosti pak nebyly ani tvrzeny. Jestliže tedy poskytovatel vycházel z příjmů celé domácnosti (neověřených), které porovnal jen s výdaji žalovaného, rovněž neověřených (nikoli celé domácnosti), pak úvěruschopnost žalovaného neposuzoval důkladně.29. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného důkladně. Spotřebiteli byl poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že zde mohly existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Smlouva je tedy neplatná. Jedná se o absolutní neplatnost smlouvy. Jestliže je smlouva neplatná, nemohla dosud