24 C 35/2026-34 – Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 31 599,41 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 26. 5. 2023 na dálku Smlouvu o spotřebitelském úvěru na základě které žalobkyně zaslala žalované poštou kartu , anonymizováno, . Čerpání úvěru probíhalo platbami za zboží a služby na vybraných e-shopech formou , anonymizováno, platby, kdy prodejce po dokončení nákupu pohledávku za žalovanou postoupil žalobkyni a ta prodejci cenu za zboží a služby zaplatila a platbu zapsala na úvěrový účet žalované nebo bezhotovostními platbami za zboží a služby a výběry hotovosti z bankomatů prostřednictvím , anonymizováno, karty, takto provedená čerpání úvěru byla rovněž zapsána na úvěrový účet žalované. Žalovaná se zavázala vyčerpané finanční prostředky žalobkyni splatit vždy do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k jejich vyčerpání, a to na základě vyúčtování vystaveného žalobkyní. Celkem žalovaná čerpala prostředky ve výši 29 999,41 Kč a neuhradila ničeho. Jelikož žalovaná své povinnosti neplnila řádně a včas, byla následně žalobkyní opakovaně upomínána. Jelikož žalovaná ani přes výzvy nedoplatek neuhradila, neuhrazená částka se dle čl. 6.2 Smlouvy dne 2. 6. 2025 stala splatnou a žalobkyně v souladu s čl. 8.5 a 8.6 Smlouvy přistoupila k odstoupení od Smlouvy, o čemž žalovanou informovala dopisem odeslaným dne 6. 6. 2025 a současně ji vyzvala k úhradě celé dlužné částky, a to nejpozději do osmi kalendářních dní ode dne odeslání této výzvy. Dlužná částka ve výši 31 599,41 Kč se skládá z vyčerpaných finančních prostředků a případných neuhrazených poplatků za vedení účtu ve souhrnné ve výši 29 999,41 Kč a poplatků ve výši 1 600 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 24. 10. 2025.2. Žalobkyně dále tvrdila, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, vycházela přitom z pokročilých scoringových a sociodemogarfických modelů a z výše příjmů a výdajů žalované. Žalobkyně si od žalované vyžádala potvrzení jí tvrzeného příjmu, výši jejích výdajů ověřovala prostřednictvím lustrace Insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí, BRKI/NRKI (bankovní a nebankovní registr klientských informací).3. Podáním ze dne 14. 4. 2026 pak žalobkyně k dotazu soudu doplnila svá skutková tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalované s tím, že tvrdila, že příjmy a výdaje žalované ověřovala i z předloženého výpisu z účtu žalované za období od 12. 12. 2022 do 12. 5. 2023 získaného skrze službu společnosti , právnická osoba, ., z něhož lze mimo jiné vyčíst, že příjem žalované v tomto období činil průměrně 38 258 Kč měsíčně. Podáním ze dne 4. 5. 2026 k výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobní tvrzení stran žalovanou čerpané výše úvěru (101 726,78 Kč) a stran celkové sumy úhrad žalované na předmětný úvěr (69 655,37 Kč).4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.5. Ve věci bylo nařízeno jednání na 16. 6. 2026, přičemž žalovaná se k jednání, ač řádně předvolána, bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně s žalovanou uzavřeli dne 26. 5. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru ve znění dodatku ze dne 21. 6. 2023, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované přes , anonymizováno, účet spotřebitelský revolvingový úvěr, přes který mohla opakovaně čerpat prostředky , anonymizováno, platbou, , anonymizováno, kartou, platebním příkazem a , anonymizováno, investicí. Výše úvěrového rámce byla sjednána na 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky splatit vždy do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k jejich vyčerpání. (Zjištěno se smlouvy o revolvingovém úvěru, Všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, ., Ceníku, Podmínek pro používání , anonymizováno, karty). Žalovaná nedoložila výši svých příjmů, přičemž výpis z účtu žalované za období od 12. 12. 2022 do 12. 5. 2023 získaný skrze službu společnosti , právnická osoba, ., z něhož dle tvrzení žalobkyně mělo jí vyčíst, že příjem žalované v tomto období činil průměrně 38 258 Kč měsíčně soud nepovažuje za skutečný odraz pohybů na účtu žalované, chybí zde identifikace plátce mzdy, chybí např pracovní smlouva a pokud jde o výdaje žalované na bydlení, stravu a další nezbytné životní výdaje, pak tyto nebyly žalobkyní tvrzeny ani prokázány vůbec (Zjištěno z výpisu z účtu žalované získaný skrze službu společnosti , právnická osoba, .) Pokud jde o žalobkyní přeložený výpis lustrace NRKI/BRKI, pak z tohoto jsou patrny další nesplacené úvěry žalované v hodnotě několika statisíců korun (Zjištěno z výpisu lustrace NRKI/BRKI). Žalovaná čerpala prostředky v celkové výši 81 542,78 Kč a uhradila 69 655,37 Kč. (Zjištěno z Transakční historie - měsíční platby). Předžalobní upomínka byla žalované odeslána dne 30. 10. 2025 (Zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 24. 10. 2025 a z potvrzení podání.)7. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).11. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena prostřednictvím internetu smlouva k službě , anonymizováno, , která je kombinací smlouvy o účtu podle § 2662 o. z. a smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., když výše zápůjční úrokové sazby nebyla uvedena přímo ve smlouvě, ale v ceníku a případné smlouvě o splátkách.16. Smlouvy byly uzavřeny žalobkyní jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem, v důsledku čehož je na smlouvy nutné aplikovat kromě ustanovení o. z. také zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje povinnost věřitele zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18, který v rámci rozhodování o předběžné otázce uzavřel, že články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele st