27 C 22/2026-27 – Okresní soud v Karviné

ECLI: ECLI:CZ:OSKI:2026:27.C.22.2026.1
Datum: 2026-06-02
Předmět: 84 636 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb.
náklady řízeníneplatnost smlouvybezdůvodné obohacenílhůtynarovnánídokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: 84 636 Kč s příslušenstvím (§ 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb.)
1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 1. 2026 se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 84 636 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi ní a žalovanou byla dne 6. 1. 2025 elektronicky uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši 60 000 Kč, který žalovaná čerpala v plné výši. Žalovaná se zavázala splácet čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 78,08 % ročně a poplatky v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 4 103 Kč splatných vždy k 17. dni příslušného měsíce počínaje dnem 17. 2. 2025. Žalovaná však v rozporu s úvěrovou smlouvou nehradila splátky řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou splátek úvěru, když uhradila pouze splátky v celkové výši 12 309 Kč, a proto žalobkyně zesplatnila úvěr spolu s příslušenstvím ke dni 21. 7. 2025 s tím, že k tomuto datu přirostly k nesplacené jistině i splatné úroky a nová jistina tak činila částku 70 902,47 Kč. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek úvěru věřitel požadoval dle čl. 6.1. úvěrové smlouvy úhradu smluvní pokuty ve výši 2x 499 Kč za každou splátku, s jejímž splácením se žalovaná dostala do prodlení více než 30 dnů, náhrady nákladů 400 Kč a dále dle čl. 6.5. úvěrové smlouvy rovněž úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru. Žalované byla naúčtována smluvní pokuta v částce 12 336,90 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaná na dluh neuhradila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru, splátkového kalendáře, karty klienta, předžalobní výzvy včetně podacího archu, 2x výzvy, předsmluvního formuláře, hodnocení klienta, kopie OP, 2x výpisu z účtu, prohlášení klienta, dokladu o vyplacení úvěru, 2x výpisu z registrů, podpisu na dálku, dodatku č. 1, základních informací o klientovi, důkazu o odeslání 1 Kč, zaslané a přijaté SMS.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:5. Z elektronicky uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že se žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný dne 6. 1. 2025 dohodly na poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 60 000 Kč. Použití úvěru nebylo účelově vázáno. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr v 48 měsíčních splátkách po 4 103 Kč splatných vždy k 17. dni příslušného měsíce počínaje dnem 17. 2. 2025. Byla sjednána 78,08 % roční úroková sazba a také poplatky za úkony a náhrada účelně vynaložených nákladů, které vzniknou v případě předčasného splacení nebo v případě prodlení s úhradou dluhu (část A) úvěrové smlouvy). Žalovaná souhlasila s tím, že je žalobkyně oprávněna automaticky zesplatnit úvěr, tj. prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, včetně všech úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, všech smluvních pokut a všech náhrad nákladů, a požadovat splacení celého úvěru, jestliže je klient v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části delší než 65 dní (část B) bod 6.3. úvěrové smlouvy), a dále s tím, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a všechny dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru; novou jistinu úvěru je klient povinen zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění úvěru (část B) bod 6.3. úvěrové smlouvy). Pro případ prodlení bylo sjednáno právo žalobkyně na úhradu účelně vynaložených nákladů v případě prodlení s úhradou splátky ve výši 200 Kč za každou splátku, ohledně níž je klient v prodlení delší než 15 dnů a na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, ohledně níž je klient v prodlení delší než 30 dní, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěry za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po zesplatnění úvěru až do úplného zaplacení (část B) bod 6. úvěrové smlouvy). Úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru; úrok byl sjednán i po zesplatnění úvěru dle části B) bodu 6.3. úvěrové smlouvy, když poté přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru (vzniklé dle části B) bodu 6.4. úvěrové smlouvy), a to až do doby její úplné úhrady. Poskytovatel bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě odpovídající sjednané roční efektivní úrokové míře (zápůjční úrokové sazbě úvěru), když při výpočtu tohoto úroku se bude brát v potaz přesný počet dnů, za který je tento úrok uplatňován. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou, po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 236 332,80 Kč, když tato částka odpovídá 120 % celkové částky, kterou má klient zaplatit (část B) bod 2.2. úvěrové smlouvy). Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 6. 1. 2026 soud zjistil, že platba ve výši 60 000 Kč pod variabilním symbolem VS , var. symbol, byla tohoto dne vyplacena žalobkyní ve prospěch bankovního účtu žalované uvedeného v úvěrové smlouvě. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná uvedla příjem 17 800 Kč ze zaměstnání, výdaje (životní minimum) 4 860 Kč, bydlení (pronájem) 5 000 Kč, další výdaje 1 000 Kč, žádné děti, žádné další splátky dluhů. Ze skutkových tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaná uhradila splátky v celkové výši 12 309 Kč. Z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že za listopad 2024 činil její čistý příjem 17 618 Kč a za prosinec 2024 činil její čistý příjem 16 083 Kč. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).8. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.9. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen zčásti. Žalobkyně prokázala, že na základě uzavřené smlouvy poslala žalované na jeho účet částku 60 000 Kč. Žalovaná tuto skutečnost ani nijak nerozporovala. Soud však má za to, že smlouvu o úvěru je nutno hodnotit jako neplatnou, neboť žalobkyně ani přes poučení soudu dostatečně neprokázala, že by jako poskytovatel úvěru při uzavírání smlouvy o úvěru prověřovala s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ) schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet. Žalobkyně si sice dle svého tvrzení vyžádala od žalované informace o jejích příjmech, žádné doklady kromě jednoho výpisu z účtu však k důkazu nepředložila. Žalobkyně rovněž blížeji nezkoumala výdajovou stránku žalované, když nezkoumala, jakou částku skutečně vynakládá na bydlení a energie. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žalobkyně jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno dovodit pouze na základě zjištění o příjmech podávajících se z jednoho výpisu z účtu s příjmem žalované a ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, které ani nebyly doloženy výpisem z bankovního účtu žalované, z něhož by bylo zřejmé, jaký je stav na účtu klienta, zda splácí nějaké splátky půjček nebo úvěrů nebo zda mu byly poukázány nějaké finanční prostředky z jiných půjček či úvěrů. Rovněž nebylo vzhledem k čtyřleté délce splácení úvěru zkoumáno, zda je žalovaná zaměstnána na dobu neurčitou či jen na dobu určitou. V rámci posouzení výdajové stránky žalované vyšla žalobkyně pouze z prohlá

Citovaná ustanovení

§ 87 (257/2016 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)