106 C 333/2020-69 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou doručenou soudu dne 5. 3. 2020 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 39 493,08 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 12. 9. 2019 věřitel [právnická osoba] postoupila svou pohledávku na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Dne 15. 12. 2016 uzavřel původní věřitel s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši 35 000 Kč. Tato částka byla vyčerpána zcela. Mezi původním věřitelem a žalovanou bylo dohodnuto splácení úvěru s úrokovou sazbou ve výši 19,4 % po celou dobu platnosti úvěrové smlouvy. Dále bylo dohodnuto splácení úvěru v měsíčních splátkách po 819 Kč počínaje měsícem lednem 2017. Žalovaná zaplatila dohodnuté splátky od ledna 2017 do února 2017, celkem uhradila 1 638 Kč. Původní věřitel upomínal žalovanou k zaplacení dlužných splátek upomínkami ze dne 6. 3. 2017, 13. 3. 2017, 23. 3. 2017, 2. 4. 2017, 23. 4. 2017, 3. 5. 2017, 24. 5. 2017, 13. 6. 2017. Žalovaná na upomínky nereagovala, dlužné splátky neuhradila. Dne 10. 12. 2019 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu ve lhůtě do 15. 12. 2019 s tím, že zůstatek úvěru se stal splatným ke dni 13. 6. 2017. Žalovaná ničeho na úvěr neuhradila. Žalovaná částka představuje celkovou částku po odečtení zaplacených splátek ve výši 1 638 Kč. Žalovaná částka představuje nezaplacenou jistinu 34 468,48 Kč, nezaplacené smluvní úroky 1 912,34 Kč, nezaplacené zákonné úroky 31,64 Kč, nezaplacené poplatky 3 080,62 Kč (smluvní pokuta za prodlení 1 880,62 Kč a 1 200 Kč upomínky). Opatrovník žalované se ve věci vyjádřil písemným podáním doručeným soudu dne 25. 6. 2020, ve kterém navrhl zamítnout žalobu v plném rozsahu a dále uvedl, že rozsudkem Okresního soudu v [obec] ze dne 8. 11. 2007 č. j. [číslo jednací] soud omezil žalovanou ve svéprávnosti tak, že tato není schopna činit právní jednání s výjimkou právně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Žalovaná byla omezena ve svéprávnosti ještě před uzavřením smlouvy o úvěru. Z důvodu závěru znaleckého posudku lze vyslovit závěr, že žalovaná nebyla v době uzavření úvěrové smlouvy schopna právně jednat, neboť trpěla duševní chorobou. K jednání, jenž se ve věci konalo dne 26. 1. 2021, se nedostavil žádný z účastníků, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Soud jednal a rozhodl ve věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). V daném případě soud provedl dokazování smlouvou o úvěru uzavřenou mezi [anonymizována tři slova] a žalovanou dne 15. 12. 2016, všeobecnými obchodními podmínkami, žádostí o čerpání úvěru ze dne 15. 12. 2016, souhlasem se zpracováním osobních údajů ze dne 15. 12. 2016, přehledem plateb, pokusem o smír ze dne 24. 5. 2017, upomínkou ze dne 13. 3. 2017, výzvou k úhradě dluhu ze dne 2. 4. 2017, upomínkou ze dne 23. 4. 2017, výzvou k úhradě ze dne 10. 12. 2017, dodejkou o uložení zásilky 16. 12. 2019 na adresu žalované, oznámením o poskytování finančních služeb a postoupením pohledávky ze dne 4. 11. 2019, standardními informace o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 12. 2016, kontrolou plateb ze dne 6. 3. 2017, výzvou k úhradě dluhu ze dne 5. 3. 2017 a druhou upomínkou ze dne 23. 3. 2017. V daném případě žalobkyně opírala svůj žalobní nárok o tvrzení, že dne 12. 9. 2019 věřitel [právnická osoba] postoupil svou pohledávku na žalobkyni a na základě smlouvy o postoupení pohledávky vstoupila žalobkyně na místo původního věřitele a stala se právním nástupcem postupitele – [právnická osoba] Toto tvrzení nemá soud za prokázáno, když soudu nebyla předložena smlouva o postoupení pohledávek, jenž měla být uzavřena dne 12. 9. 2019 mezi žalobkyní a původním věřitelem. Soudu byla předložena korespondence ze dne 4. 11. 2019 původního věřitele [anonymizována dvě slova] adresovaná žalované, ve které sděluje, že došlo k postoupení pohledávky vzniklé ze smlouvy o úvěru [číslo] na [právnická osoba] K tomuto oznámení ovšem nebyl doložen žádný doklad o odeslání a není tedy zřejmé, zda oznámení o postoupení pohledávky bylo vůči žalované učiněno. Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, nemohla být ze strany soudu poučena dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o potřebě doplnit tvrzení ohledně aktivní legitimace a označit důkazy ve věci aktivní legitimace žalobkyně pro toto řízení. Poučovací povinnost soudu se váže na jednání. Žalobkyni se v tomto řízení nepodařilo prokázat svou aktivní legitimaci k podání žaloby, žaloba byla tak v celém rozsahu zamítnuta jako nedůvodná. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.