110 C 241/2021-36 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované úhrady 3 480 Kč s úrokovým příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně“) a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které jí předchůdkyně poskytla v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se tuto částku navýšenou o souhrnný poplatek ve výši 5 990 Kč, tj. 15 990 Kč zavázala vrátit předchůdkyni do [datum] formou 39 pravidelných týdenních splátek po 410 Kč. Žalovaná uhradila 12 510 Kč. K úhradě zbývá částka ve výši 3 480 Kč. Tuto částku žalovaná neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena z předchůdkyně na přechodnou věřitelku [právnická osoba] S.á.r.l. s účinností k [datum] a smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] byla pohledávka z přechodné věřitelky postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. 2. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu ze dne [datum] čj. EPR [číslo] podala žalovaná odpor, v němž uvedla, že nemá finanční prostředky na úhradu dlužné částky ve lhůtě 3 dnů z toho důvodu, že je invalidní, hradí nájemné a služby spojené s užíváním bytu, navíc je diabetik. Soudu doložila smlouvu o nájmu bytu z [datum] uzavřenou se společností [právnická osoba], ze které soud zjistil, že nájem byl sjednán na dobu od [datum] do [datum], výše nájemného představuje 6 100 Kč a plnění spojená s užíváním bytu 2 670 Kč. 3. Právní zástupce žalobkyně navrhl, aby soud rozhodl o úhradě dluhu formou měsíčních splátek podle finančních možností žalované. 4. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi předchůdkyní a žalovanou dne [datum] vzal soud za prokázáno, že předchůdkyně poskytla žalované v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč, převzetí částky stvrdila žalovaná svým podpisem a zavázala se tuto částku navýšenou o poplatek ve výši 5 990, tj. 15 990 Kč, uhradit předchůdkyni formou 39 týdenních splátek po 410 Kč do [datum]. Žalovaná uhradila 12 510 Kč (prokázáno tvrzením žalobkyně, které žalovaná nesporovala). Další platby již nehradila. Smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] s účinností k [datum] postoupila předchůdkyně pohledávku ve výši 3 480 Kč s příslušenstvím na přechodnou věřitelku [právnická osoba] S.á.r.l., což bylo žalované oznámeno písemně přípisem z [datum]. Dne [datum] přechodná věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni a písemně o postoupení informovala žalovanou přípisem ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek z [datum], včetně přílohy, a oznámením o postoupení pohledávky ze [datum], včetně dokladu o odeslání čl. 21 a 22 spisu s tím, že dané notifikační oznámení odeslal postupitel v době postoupení pohledávky, tj. [právnická osoba] S.á.r.l.). 5. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, když vzal za prokázáno, že mezi předchůdkyní a žalovanou byla ve smyslu § 657 a násl., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) uzavřena smlouva o půjčce, na základě které předchůdkyně půjčila žalované částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit s poplatkem ve výši 5 990 Kč Celkem se tedy zavázala vrátit 15 990 Kč, převzetí částky 10 000 Kč stvrdila žalovaná na smlouvě svým podpisem s tím, že jí tato částka byla předána zástupcem předchůdkyně dne [datum]. Žalovaná uhradila 12 510 Kč. K úhradě tedy zbývá částka ve výši 3 480 Kč. Soud jí proto k úhradě této částky zavázal. 6. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s úhradou jednotlivých splátek do prodlení v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) je povinna žalovaná uhradit také zákonný úrok z prodlení. 7. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba jí splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, nebo, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozsudku. Soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 8. Jak vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., obecná lhůta pro splnění povinnosti stanovené soudním rozhodnutím činí tři dny. Splátky, stejně jako jiná, zpravidla delší, lhůta k plnění představují výjimku z tohoto pravidla. Při její aplikaci je soud povinen dbát jak odůvodněných potřeb dlužníků, tak také oprávněných zájmů jejich věřitelů a splátky stanovit v takové výši, aby mohly být dlužníkem pravidelně dodržovány, a aby se věřiteli dostalo úhrady jeho pohledávky v přiměřené lhůtě. 9. Po posouzení rozhodných skutečností, zejména na žádost žalované, aby jí bylo umožněno uhradit dluh ve splátkách s tím, že s tímto právní zástupce žalobkyně souhlasil, soud stanovil úhradu dluhu ve splátkách po 200 Kč měsíčně, přičemž se jedná o minimální splátku, když nižší splátku již žalované vzhledem k dlužné částce nebylo možno vyměřit. Oprávněné zájmy věřitelky jsou pak chráněny uložením plnění splátek pod ztrátou jejich výhody (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2017 čj. 15 Co 115/2017-36). 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně neúspěšná žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč Tyto náklady řízení sestávají z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, z odměny za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., když jeden úkon činí 200 Kč (převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzva), tj. 600 Kč. K těmto úkonům byly přiznány 3 režijní paušály po 100 Kč, tj. 300 Kč. A dále byla přiznána 21 % DPH počítaná ze všech položek, kromě soudního poplatku, tj. z částky 900 Kč, což představuje 189 Kč.