111 C 100/2021-45 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 11. 3. 2021 domáhala se žalobkyně po žalované vyklidit byt [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice] č. or. [anonymizováno] v [obec] [část obce] do patnácti dnů od právní moci rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně je vlastníkem označeného bytu, ke kterému svědčilo žalované právo nájmu na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 15. 9. 2012, nájem byl sjednán na dobu určitou do 14. 9. 2013, doba byla prodloužena dodatky až do 14. 9. 2020, po uplynutí této doby žalovaná byt dobrovolně nevyklidila a nadále jej užívá i poté, co žalobkyně dne 21. 1. 2021 žalovanou písemně vyzvala k opuštění bytu, žalobkyně se proto žalobou domáhá ochrany svého vlastnického práva, kdy navíc žalovaná neprováděla běžnou údržbu bytu, ten je zdevastovaný a značně zanedbaný. 2. Žalovaná k věci uvedla, že nesouhlasí s vyklizením předmětného bytu, v bytě nadále bydlí a chtěla by ho užívat i nadále, má zdravotní problémy a byt užívá i její 46letý syn, který má rovněž velké zdravotní problémy. Dluh na bytu existuje, přestala nájem platit ve chvíli, kdy jí nebyl nájem prodloužen a následně jí příspěvek na bydlení přestal být vyplácen, byt také není v dobrém technickém stavu, zejména záchod a kuchyňská linka, požadovala jejich výměnu. Žalovaná již měsíc bydlí v domově důchodců [příjmení] v [obec], má v užívání jednu místnost, za kterou platí svým důchodem, což je částka asi 12 000 Kč, je však zvyklá nadále podporovat svého syna, protože on je jinak sám a nemá žádný příjem. Žalovaná chce zachovat byt zejména pro svého syna, který by přišel o střechu nad hlavou. 3. Z výpisu katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem stavby [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [část obce]. Ze smlouvy o nájmu bytu bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem dne 15. 9. 2012 v písemné formě, předmětem nájmu byl byt [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice] č. or. [anonymizováno] v [obec] [část obce] (předmětný byt), nájem byl sjednán na dobu určitou od 15. 9. 2012 do 14. 9. 2013. Z písemných dodatků k nájemní smlouvě bylo zjištěno, že těchto bylo mezi účastníky uzavřeno celkem deset, poslední dne 14. 1. 2020, jímž byla doba nájmu stanovena do 14. 9. 2020, v tomto dodatku si strany sjednaly i vyloučení aplikace § 2285 občanského zákoníku o obnovení nájemního vztahu po uplynutí doby nájmu. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení bytu do sedmi dnů od doručení výzvy, výslovně zde uvedla, že fyzické vyklizení bytu je spojeno s předáním bytu žalobkyni a to zejména předáním klíčů od bytu. Z poštovní dodejky soud zjistil, že výzva byla žalované doručena dne 22. 1. 2021 uložením na poště. 4. Z hlediska skutkového stavu soud po provedeném dokazování učinil závěr, že žalovaná nadále užívá byt ve vlastnictví žalobkyně i poté, co dne 14. 9. 2020 zaniklo její právo nájmu uplynutím doby, přičemž ke smluvnímu ani zákonnému obnovení nájmu nedošlo, žalované proto ode dne 15. 9. 2020 žádný právní titul k užívání bytu nesvědčí, byt však nadále užívá a to tím, že tam má své věci, v bytě přespává dospělý syn žalované, klíče od bytu žalovaná žalobkyni nepředala, sama však již měsíc bydlí v domově důchodců. 5. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil tak, že mezi účastníky vznikl dle § 685 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 závazek, jehož předmětem byl nájem bytu žalobkyně, smlouva byla sjednána na dobu určitou, která již uplynula, tedy nájem bytu zanikl uplynutím doby, žalovaná nyní užívá byt bez právního důvodu, dle § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) k opětovnému ujednání nájmu nedošlo, protože účastníci možnost obnovení nájmu dle § 2285 ve smlouvě výslovně vyloučili, a mezi účastníky nebyla ujednána ani nová nájemní smlouva či písemný dodatek k původní smlouvě o prodloužení nájemní doby. Dle § 1040 o. z. žalobkyni svědčí právo na ochranu svého vlastnického práva proti žalované, která byt neprávem zadržuje, proto byla oprávněna po žalované požadovat povinnost byt vyklidit a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o vyklizení. Užívání bytu nemocným synem žalované nemohlo být relevantním důvodem pro zamítnutí žaloby ani pro prodloužení pariční lhůty, protože synovi žalované k bytu také nesvědčí žádný právní titul, je dospělý a plně svéprávný a sama žalovaná má již nalezeno a užívá nové bydliště. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaná, která byla procesně neúspěšná, je povinna zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady na uplatnění svého práva v celkové výši 14 229 Kč. Částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč, odměnou advokáta ve výši 6 000 Kč za čtyři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy k vyklizení, sepis žaloby a účast u jednání), kdy dle § 9 odst. 1 a § 7 bodu 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) činila odměna za jeden úkon právní služby částku 1 500 Kč, náhradou hotových výdajů advokáta za čtyři úkony právní služby vždy po 300 Kč za jeden úkon dle § 13 advokátního tarifu, celkem 1 200 Kč, náhradou jízdného k jednání a zpět ve vzdálenosti 40 km z [obec] do [obec] a zpět vozidlem [registrační značka] v částce 227 Kč, náhradou promeškaného času v délce dvou půlhodin po 100 Kč za jednu dle § 14 advokátního tarifu, celkem 200 Kč, a náhradou 21% DPH z odměny a přiznaných náhrad v částce 1 602 Kč.