111 C 2/2021-42 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 8. 10. 2020 a domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 653 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 1 200 Kč s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO] a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla na dobu neurčitou, za období od 17. 7. 2019 do 6. 12. 2019 včetně činí dlužné pojistné částku ve výši 1 653 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani na základě předžalobní upomínky. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a žalobkyně se proto domáhá rovněž zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po ukončení pojistné smlouvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, prvního jednání dne 28. 8. 2020 se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, předvolání bylo žalovanému doručeno dne 23. 7. 2020 náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaný se z účasti neomluvil ani nepožádal o odročení jednání, soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav. Mezi [právnická osoba], [IČO] jako pojistitelem a žalovaným (fyzická podnikající osoba) jako pojistníkem a pojištěným byla dne 16. 7. 2019 uzavřena písemná pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, na jejímž základě se žalovaný zavázal platit pojistné ve výši 4 158 Kč ročně splatné dvakrát ročně k 17. dni sedmého a prvního měsíce v roce po 2 141 Kč Součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky účinné ke dni uzavření smlouvy. Žalobkyně, na kterou byla převedena část pojistného kmene [právnická osoba], [IČO] včetně předmětné pojistné smlouvy, z níž vyplývá nárok uplatněný žalobou, pohledává za žalovaným dlužné pojistné za dobu od 17. 7. 2019 do 16. 2. 2019 ve výši 1 653 Kč. Dne 11. 10. 2019 vypracoval právní předchůdce žalobkyně výzvu k zaplacení dlužného pojistného ve výši 2 141 Kč a nákladů na upomínání ve výši 50 Kč v termínu do 6. 12. 2019 s upozorněním, že nezaplacením dlužného pojistného pojištění ke stejnému dni zanikne, dopisem ze dne 18. 12. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila zánik pojištění ke dni 6. 12. 2019. Dne 27. 1. 2020 vypracovala žalobkyně výzvu žalovaného k zaplacení dlužného pojistného ve výši 1 853 Kč (1 653 Kč pojistné + 200 Kč náklady upomínání) do 10. 2. 2020. Dne 14. 5. 2020 advokát žalobkyně vyhotovil předžalobní upomínku k zaplacení dlužného pojistného v termínu do 29. 5. 2020 s upozorněním na možnost soudního vymáhání dlužné částky, výzva byla odeslána žalovanému poštou dne 14. 5. 2020 a vrátila se nedoručená z důvodu neznámého adresáta na adrese [adresa žalovaného], což byla smluvní adresa žalovaného. 4. Zjištěný skutkový stav soud z právního hlediska posoudil tak, že mezi účastníky se jedná o případ povinného pojištění dle § 2779 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), k jehož vzniku došlo na základě uzavření pojistné smlouvy dle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Právní předchůdce žalobkyně se zavázal v případě pojistné události poskytnout pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit sjednané pojistné. V řízení nevyšlo nijak najevo, že žalovaný sjednané pojistné za dobu od 17. 7. 2019 do 6. 12. 2019 zaplatil, dluží proto na nezaplaceném pojistném částku ve výši 1 653 Kč, kterou je žalobkyni, na kterou byla převedena část pojistného kmene původního věřitele, včetně předmětné pojistné smlouvy, povinen zaplatit. Žalovaný je povinen zaplatit i příslušenství žalované pohledávky ve formě úroků z prodlení dle § 1970 o. z., protože se ocitl v prodlení s úhradou pojistného nejpozději ke dni 7. 12. 2019, přičemž výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Dle § 3 téhož nařízení byla žalobkyni přiznána i částka 1 200 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky pokrývající interní náklady žalobkyně spojené s vymáháním, kdy výše částky je paušálně stanovena citovaným nařízením. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů na uplatnění práva v celkové výši 1 489 Kč. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Částku nákladů tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), celkem 600 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., celkem 300 Kč, a náhrada 21% DPH, kterou je advokát povinen z přiznané odměny a náhrad odvést v částce 189 Kč.