111 C 341/2021-58 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplatit částku 9 264,83 Kč s úrokem v částce 441,36 Kč za dobu od 1. 2. 2021 do 3. 5. 2021, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 9 264,83 Kč za dobu od 4. 5. 2021 do 30. 5. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 264,83 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 14. 5. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že dne 4. 7. 2016 uzavřela žalovaná s žalobkyní rámcovou smlouvu o aktivaci běžného účtu, k níž dne 15. 9. 2019 byl po vyhodnocení úvěruschopnosti žalované uzavřen dodatek o poskytnutí kontokorentu ve výši 10 000 Kč, pro porušení smluvních povinností žalovanou byl kontokorent zesplatněn dne 4. 5. 2021, k tomuto dni žalovaná dlužila jistinu ve výši 9 264,83 Kč a úrok ve výši 441,36 Kč, žalovaná byla před podáním žaloby k úhradě vyzvána 5. 5. 2021, dluh dosud ani v části neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a po celou dobu trvání řízení neprojevila žádnou procesní aktivitu. Prvního jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, datum doručení žaloby a předvolání k jednání bylo stanoveno dnem 15. 11. 2021 náhradní formou doručení dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“). K prvnímu jednání se nedostavila ani žalobkyně a její zástupce, jenž se z účasti u jednání omluvil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně jako banka a žalovaná jako klient uzavřely dne 4. 7. 2016 písemnou rámcovou smlouvu [číslo] o založení běžného účtu č. [bankovní účet] a založení spořicího účtu č. [bankovní účet]. Dne 15. 9. 2019 uzavřely dodatek č. 16 k rámcové smlouvě, jeho obsahem bylo poskytnutí úvěru s možností přečerpání, tzv. kontokorentu, a to ve výši 10 000 Kč, k jehož čerpání mohlo dojít přečerpáním běžného účtu. V souvislosti s úvěrem žalobkyně vyhotovila formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, úrok byl sjednán ve výši 18,9 % ročně počítaný denně z aktuálně vyčerpané části kontokorentu na konci dne. Smlouva byla uzavřena za účinnosti obchodních podmínek účinných od 1. 4. 2016 a následujících účinných od 19. 5. 2019, v rámci těchto bylo také sjednáno, že žalobkyně může v případě porušení smlouvy požadovat předčasné splacení kontokorentu s tím, že pokud nebude uhrazen do deseti dnů od zesplatnění, má žalobkyně právo celkovou částku úročit úroky z prodlení. Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalované na základě informací, které ji žalovaná sama poskytla v žádosti o úvěr. Žalobkyně si vyžádala zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací. Z úvěrové zprávy žalobkyně zjistila, že žalovaná aktuálně nemá žádný aktivní úvěrový produkt a není povinna platit žádné měsíční splátky. Žalovaná čerpala ze svého běžného účtu u žalobkyně částku 10 000 Kč dne 1. 12. 2020, úvěr nesplácela, ke dni 3. 5. 2021 žalobkyně úvěr zesplatnila, k tomuto dni činila částka nesplacené jistiny a úroku 9 706,19 Kč. Zesplatňující dopis vyzýval žalovanou zaplatit dluh do 13. 5. 2021 a pokud tak neučiní, uplatní žalobkyně své právo u soudu. Dopis byl žalované na smluvní adresu bydliště odeslán dne 6. 5. 2021. 4. Skutkový stav soud posoudil tak, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, která má náležitosti dle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Dle uvedeného zákonného ustanovení byl poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, což žalobkyně učinila, přičemž informace o žalované umožnily přijmout závěr o její schopnosti úvěr splatit. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet, což ale řádně a včas neučinila. Žalovaná nijak nerozporovala ani netvrdila, že by ke dni rozhodnutí soudu dluh ve výši 9 264,83 Kč, tvořený jistinou, již uhradila, proto ji soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku dle § 160 odst. l o. s. ř. v zákonné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud rovněž žalované uložil dle § 2395 o. z. povinnost zaplatit žalobkyni smluvní úrok v částce 441,36 Kč za dobu od 1. 2. 2021 do 3. 5. 2021, a ve výši 18,9 % ročně za dobu od 4. 5. 2021 do 30. 5. 2021, kdy jeho měsíční výše vyplývá z úvěrových podmínek. V důsledku prodlení žalované se splacením úvěru rovněž žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z., výše úroku z prodlení byla dána dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., žalovaná se v prodlení ocitla nejpozději den po uplynutí lhůty splatnosti stanovené žalobkyní v zesplatňujícím dopise, tj. 14. 5. 2021. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit úspěšné žalobkyni náklady, které na uplatnění svého práva účelně vynaložila v celkové výši 400 Kč za zaplacený soudní poplatek.