112 C 326/2021-43 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení s odůvodněním, že žalobkyně (původně [právnická osoba]) uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které zajišťovala žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne [datum], kdy byla smlouva ukončena. V souladu s článkem 8.2 všeobecných podmínek žalobkyně měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté zařízení Set-top box/CA Modul, jehož převzetí stvrdil svým podpisem na smlouvě, avšak svou povinnost nesplnil. K vrácení technického zařízení a zaplacení smluvní pokuty byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně dne [datum], avšak bezúspěšně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den [datum], se ani jeden z účastníků bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi žalobkyní (dříve [právnická osoba]) a žalovaným uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize, a to na dobu 24 měsíců, přičemž doba vázanosti se automaticky prodlužuje v souladu s čl. 5 Všeobecných podmínek, které jsou součástí této smlouvy spolu s dalšími dokumenty uvedenými v čl. III. smlouvy. Součástí smlouvy je ujednání o pronájmu zařízení Set-top boxu pro NET TV sériové číslo M1841EC6945, který si žalovaný měl nainstalovat sám na vlastní náklady a na vlastní nebezpečí a současně měl hradit nájemné dle provedeného vyúčtování. V čl. I. smlouvy byla sjednána smluvní pokuta mimo jiné za nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněný zásah do zapůjčeného koncového zařízení ve výši 5 000 Kč. V článku 10 Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací vydaných žalobkyní je upraven zánik smlouvy uplynutím období, na které byla uzavřena, písemnou dohodou obou smluvních stran, písemným odstoupením od smlouvy, písemnou výpovědí a v dalších případech stanovených těmito podmínkami či právními předpisy ČR. Dle čl. 4 Zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV účinných od [datum] je žalovaný v případě ukončení smlouvy povinen technická zařízení vrátit zpět DCZ ve stavu, který odpovídá opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. Žalobkyně soudu předložila výzvu ze dne [datum] adresovanou žalovanému, kterou jej měla vyzvat k úhradě již splatné pohledávky ve výši 1 176 Kč a s tím, že již dne [datum] došlo k omezení poskytování služeb a žalovaný byl informován, že poskytování služeb bude obnoveno, pokud dojde k úhradě dlužné částky. Žalovanému bylo také sděleno, že po skončení smlouvy má povinnost vrátit zapůjčené technické zařízení a že splnění této povinnosti je zajištěné smluvní pokutou. Nebylo však prokázáno odeslání této výzvy žalovanému. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k vrácení technického zařízení set-top boxu sériové číslo M91841EC6945 poskytnutého dle smlouvy [číslo] do 7 dnů ode dne doručení této výzvy, když smlouva byla ukončena ke dni [datum] a dále k úhradě smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum]. 5. Soud žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť žalobkyně neprokázala, že jí vznikl nárok na smluvní pokutu za nevrácené zařízení po ukončení smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. V řízení bylo prokázáno jen to, že tato smlouva byla skutečně uzavřena a že byla sjednána na dobu 24 měsíců s automatickou prolongací, popř. s její přeměnou na dobu neurčitou. Nebylo však prokázáno žalobkyní tvrzené ukončení smlouvy o poskytování televizního vysílání ke dni [datum]. Stejně tak nebylo prokázáno, že by předmětné zařízení pro příjem televizního vysílání prostřednictvím internetu, tedy set-top box byl žalovanému skutečně předán. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný zařízení převzal a tuto skutečnost stvrdil svým podpisem na smlouvě, přičemž ve smlouvě byla ujednána toliko samoinstalace zařízení žalovaným jako zákazníkem, smlouva však neobsahuje žádné potvrzení žalovaného o převzetí zařízení při podpisu smlouvy. Žalobkyně k této skutečnosti nenavrhla a nepředložila jediný důkaz. Pouhá zmínka o ukončení smlouvy ve výzvě žalobkyně k vrácení zařízení, která však nebyla žalovanému odeslána, a také v předžalobní upomínce není takovýmto důkazem. Žalobkyně tedy neprokázala, že by žalovanému pronajaté zařízení žalovanému skutečně předala a že by jí vzniklo právo účtovat žalovanému smluvní pokutu ve smyslu ust. § 2048 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. za nevrácení pronajatého zařízení po ukončení smlouvy. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě předložit důkazy k prokázání výše tvrzených skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud proto žalobu bez dalšího zamítl, neboť žalobkyně neunesla důkazní břemeno. 6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci plně procesně úspěšný, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.