112 C 382/2020-37 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 8. 2020 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 5 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 17. 2. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 8. 2019 nabyla od [právnická osoba] pohledávku za žalovanou. Smlouva o půjčce byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovanou, a to prostřednictvím webové stránky původního věřitele  HYPERLINK "http://www.nuko.cz". Na této stránce se žalovaná zaregistrovala, čímž zahájila kroky ke zřízení uživatelského účtu. Následně odsouhlasila znění úvěrové smlouvy a odeslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, který jí byl schválen po prověření schopnosti žalované úvěr splácet. Úvěr jí byl poskytnut v částce 5 000 Kč na její bankovní účet. Žalovaná však úvěr se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 150 Kč v termínu splatnosti do 16. 2. 2018 neuhradila. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení částky 5 000 Kč s úroky z prodlení s tím, že pokud by soud její nárok neuznal z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje tuto částku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání, které bylo ve věci nařízeno, se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a [právnická osoba] byla dne 14. 8. 2018 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek specifikovaných v příloze [číslo] které jsou nedílnou součástí této smlouvy, žalobkyni a z této přílohy bylo zjištěno, že žalobkyni byla postoupena mj. pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo] v částce 6 3200,73 Kč O této skutečnosti byla žalovaná informována oznámením [právnická osoba] ze dne 18. 11. 2019 s tím, že se jedná o pohledávku, která byla této [právnická osoba], přičemž v oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky žalobkyni. Rovněž žalobkyně výzvou před podáním žaloby ze dne 18. 11. 2019 zaslanou žalované doporučeně vyzývala k úhradě této pohledávky vzniklé ze smlouvy o úvěru mezi žalovanou a [právnická osoba] Žalobkyně dále soudu předložila listinu označenou jako úvěrová smlouva [číslo] která měla být uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovanou, na základě které se tato společnost jako úvěrující zavázala poskytnout žalované na její bankovní účet zde specifikovaný částku 5 000 Kč, kterou se žalovaná měla vrátit v celkové částce 6 150 Kč do 16. 2. 2018 Smlouva však není podepsána žádným z účastníků smlouvy a není ani datována. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní soud s ohledem na závěry níže uvedené nečiní žádná skutková zjištění. 4. Žalobě nelze vyhovět. Soud se předně musel zbývat aktivní legitimací žalobkyně k vedení sporu, avšak dle názoru soudu tato v řízení prokázána nebyla. Žalobkyně tvrdila, že jí pohledávka za žalovanou byla postoupena [právnická osoba], což bylo prokázáno a žalovaná byla současně o této skutečnosti informována ve smyslu ust. § 1882 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Nicméně tato společnost není původním věřitelem, s nímž měla žalovaná zavřít smlouvu o úvěru, která je předmětem žaloby. Tuto smlouvu dle předložených listin měla žalovaná sjednávat se [právnická osoba], avšak žalobkyně netvrdila ani neprokázala, jakým způsobem se měla stát věřitelem z této smlouvy [právnická osoba], která následně pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni. Žalobkyně se k jednání, které bylo ve věci nařízeno, nedostavila, a proto nemohla být soudem poučena o nutnosti doplnit rozhodující skutková tvrzení o této skutečnosti a označit důkazy k jejímu prokázání, přičemž toto poučení soud poskytuje zásadně při jednání ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Z tohoto důvodu soud žalobu v plném rozsahu zamítl, aniž by dále posuzoval, zda došlo k platnému sjednání úvěrové smlouvy či zda by bylo možno posoudit nárok žalobkyně z titulu vydání bezdůvodného obohacení žalované. 5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která měla ve věci plný procesní úspěch, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.