112 C 426/2020-21 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou doručenou soudu dne 7. 10. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 1 520 Kč se zákonnými úroky z prodlení představující jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k němu ve výši 1 500 Kč za jízdu dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní dne 9. 7. 2018 bez platného jízdného dokladu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a vzhledem k tomu, že oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout i na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.). Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne 9. 7. 2018 cestoval tramvajovou linkou provozovanou žalobkyní a v průběhu přepravy byl kontrolován oprávněným zaměstnancem žalobkyně, kterému se neprokázal platným jízdním dokladem. Na místě nezaplatil jízdné ani přirážku k jízdnému a pohledávku žalobkyně ve výši 1 520 Kč uznal co do důvodu a výše v Dohodě s cestujícím [číslo] sepsané při kontrole, kterou podepsal, přičemž jeho totožnost byla zjištěna z občanského průkazu. Současně se zavázal tyto částky uhradit do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez dokladu. Dne 5. 8. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému doporučeně předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky 1 798 Kč představující nezaplacené jízdné s přirážkou včetně úroků. Žaloba je důvodná. Žalovaný uznal písemně svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 1 520 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu co do důvodu a výše, soud proto vycházel v souladu s ust. § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) z toho, že dluh žalovaného v době jeho uznání trval a vznikl podle § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a dále dle Smluvních přepravních podmínek a Ceníku jízdného vydaného žalobkyní, kterými byla stanovena výše jízdného 20 Kč a výše přirážky za jízdu bez dokladu v částce 1 500 Kč. Tato skutečnost nebyla v řízení vyvrácena ani nebylo prokázáno, že by žalovaný na dlužnou částku něčeho uhradil. Soud jej proto zavázal k úhradě částky 1 520 Kč spolu s úroky z prodlení, na které má žalobkyně nárok podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízeními vlády č. 351/2013 Sb. od následujícího dne po uplynutí 15-ti kalendářních dnů od zjištěné jízdy do zaplacení, což je v souladu s dohodou mezi účastníky, že jízdné, včetně přirážky k jízdnému jsou splatné nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinností žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení ve výši 600 Kč, a to 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a 200 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů žalobkyně ve výši dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. (§ 151 odst. 3 o. s. ř.), a to za předžalobní výzvu k plnění a sepis žaloby po 100 Kč.