116 C 319/2021-63 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu dne 25. 5. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 998,83 Kč spolu se zákonným a smluvním úrokem ve výši 21,99% ročně z této částky od 29. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [příjmení], a.s., uzavřela s žalovaným dne 25. 6. 2008 smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které vedla pro žalovaného běžný účet. Nedílnou součástí smlouvy je úrokový lístek, všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. Bankovní účet je veden pod č. [bankovní účet]. [příjmení] se zavázala poskytnout žalovanému [příjmení] do výše úvěrového limitu. Žalovaný překročil sjednanou výši úvěrového limitu, limit nesplácel řádně a včas, dne 2. 5. 2017 převedla banka aktuální výši nepovoleného přečerpání 16 035,53 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], což žalovanému písemně oznámila. Žalovaný povinnost nesplnil, banka využila svého práva a úvěr prohlásila za ihned splatný ke dni 6. 3. 2019. Žalovaný dále dluží jistinu ve výši 1 998,83 Kč. Žalovaný byl o úhradu dluhu vyzván předžalobní výzvou. 2. Dle ust. § 708 odst. 1 obchodního zákoníku smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. 3. Dle ust. § 711 věta prvá obchodního zákoníku smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. 4. Dle ust. § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky 5. Dle ust. § 502 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 6. Dle ust. § 503 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku závazek platit úrok je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Dle odst. 2 téhož ustanovení mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatné i úroky z této splátky. 7. Dle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 8. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla dne 25. 6. 2008 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách. Dne 21. 10. 2008 žalovaný požádal o povolení debetního zůstatku. Dne 18. 10. 2016 došlo k navýšení [anonymizováno] na limit 10 000 Kč s úrokovou sazbou 21,99% p.a. Žalovanému byla vydána platební karta. Dne 7. 3. 2019 došlo k zesplatnění úvěru v důsledku porušení podmínek smlouvy. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván dne 23. 2. 2021, přičemž zásilka byla odeslána do sféry žalovaného. Dlužná částka doposud uhrazena nebyla. Žalobkyně v řízení prokázala svou aktivní legitimaci. 9. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud věc právně posuzoval dle ustanovení obchodního zákoníku účinného do 1. 1. 2014, v souladu s ust. § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku, a to dle ust. § 261 odst. 3 písm. d), když se tímto zákoníkem řídí závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru bez ohledu na povahu účastníků závazkového vztahu, tj. zda jsou oba podnikateli či nikoliv. Žalobkyně prokázala, že uzavřela se žalovaným smlouvu, která má všechny náležitosti smlouvy o úvěru dle § 497 a násl. obchodního zákoníku účinného do 1. 1. 2014. S ohledem na shora uvedené soud zavázal žalovaného k úhradě jistiny ve výši 1 998,83 Kč. 10. Jelikož k prodlení žalovaného s úhradou celého dluhu došlo za účinnosti nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., soud rozhodl o úroku z prodlení dle ust. § 1970 o.z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. když žalobce měl ve věci plný úspěch a náleží mu právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náklady právního zastoupení dle § 14b odst. 1 vyhlášky č.177/1996 Sb., v sazbě jednoho úkonu 200 Kč, celkem byly přiznány 3 úkony, a to za předžalobní výzvu, přípravu převzetí, sepis žaloby, když řízení v dané věci bylo podáno na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně, týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. K těmto úkonům náleží tři režijní paušály po 100 Kč za jeden dle § 14b odst. 2 téže vyhlášky. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení tedy činí 1 489 Kč.