117 C 334/2021-52 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu dne 27. 4. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 000 Kč s odůvodněním, že žalobkyně (původně [právnická osoba]) uzavřela dne 31. 10. 2017 s žalovaným smlouvu o poskytování služby televizního vysílání prostřednictvím satelitu [číslo] na základě které zajišťovala žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu, a to až do dne 31. 3. 2019, kdy byla smlouva ukončena. V souladu s článkem 8.2 všeobecných podmínek žalobkyně měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajatá zařízení, a to 2x [anonymizována dvě slova] Modul sériové číslo [anonymizováno] a [anonymizováno] a 2x přístupovou kartu [číslo] (dále jen společně„ technická zařízení“), jejichž převzetí stvrdil svým podpisem na formuláři o provedení ze dne 31. 10. 2017. Žalovaný však tato technická zařízení žalobkyni po ukončení smlouvy nevrátil, žalobkyni tedy vznikl dle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení každého Set-top boxu a ve výši 1 500 Kč za nevrácení každé přístupové karty. Dne 11. 6. 2018 dále žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování služby Internet [číslo] na základě které zajišťovala žalovanému služby přístupu k internetu, a to až do dne 31. 12. 2018, kdy byla smlouva ukončena. V souladu s článkem [číslo] zvláštních podmínek žalobkyně pro službu DIGI Internet měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajatá zařízení, a to Modem [anonymizována dvě slova] [číslo] (dále jen„ modem). Žalovaný však toto technické zařízení rovněž žalobkyni po ukončení smlouvy nevrátil, žalobkyni tedy vznikl dle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení tohoto zařízení. K vrácení technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 18 000 Kč byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně dne 12. 4. 2021, avšak bezúspěšně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 23. 11. 2021 a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyním učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne 31. 10. 2017 byla mezi žalobkyní (dříve [právnická osoba]) a žalovaným uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize, a to na dobu 24 měsíců, přičemž doba vázanosti se automaticky prodlužuje v souladu s čl. 5 Všeobecných podmínek, které jsou součástí této smlouvy spolu s dalšími dokumenty uvedenými v čl. III. smlouvy. V čl. I. smlouvy byla sjednána smluvní pokuta mimo jiné za nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněný zásah do zapůjčeného technického zařízení ve výši 5 000 Kč a za nevrácení, poškození nebo zničení karty ve výši 1 500 Kč (prokázáno Smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize ze dne 31. 10. 2017). Dne 31. 10. 2017 byla žalovanému namontována dvě koncová zařízení STB sériové číslo [anonymizováno] a [anonymizováno] a předány dvě přístupové karty [číslo] převzetí žalovaný potvrdil podpisem formuláře o provedení (prokázáno formulářem o provedení ze dne 31. 10. 2017). Dle čl. 4 Zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV účinných od 1. 9. 2016 je žalovaný v případě ukončení smlouvy povinen technická zařízení vrátit zpět DCZ ve stavu, který odpovídá opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. Dne 11. 6. 2018 byla dále mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytování služeb Internetu, dle které bylo žalovanému poskytnuto do nájmu technické zařízení [anonymizována dvě slova] číslo [číslo]. Výzvou ze dne 29. 4. 2019 vyzvala žalobkyně žalovaného k vrácení předmětných zařízení a k úhradě smluvní pokuty v celkové výši 13 000 Kč. Doklad o odeslání této výzvy žalovanému nebyl soudu doložen (prokázáno výzvou k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne 29. 4. 2019). Předžalobní výzvou ze dne 25. 1. 2020 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k vrácení technických zařízení do 7 dnů ode dne doručení této výzvy, když smlouva byla ukončena ke dni 31. 3. 2019 a k úhradě smluvní pokuty v celkové výši 18 000 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne 12. 4. 2021 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 12. 4. 2021 a podacím lístkem ze dne 12. 4. 2021). Z dalších listinných důkazů soud nic podstatného ve věci nezjistil. 4. Soud žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť na základě provedených důkazů nemá za prokázána skutková tvrzení žalobkyně, že žalobkyni vznikl nárok na úhradu sjednané smluvní pokuty za nevrácená zařízení, když v řízení nebylo prokázáno, že došlo k ukončení smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi účastníky dne 31. 10. 2017 a dne 11. 6. 2018 Smlouva ze dne 31. 10. 2017 byla uzavřena na dobu 24 měsíců s automatickou prolongací, přičemž žalobkyní tvrzené ukončení smlouvy ke dni 31. 3. 2019 nebylo doloženými listinami prokázáno. Smlouva ze dne 11. 6. 2018 byla uzavřena na dobu neurčitou, přičemž žalobkyní tvrzené ukončení smlouvy ke dni 31. 12. 2018 rovněž nebylo doloženými listinami prokázáno. Žalobkyně tedy neprokázala, že jí vzniklo právo účtovat žalovanému smluvní pokuty za nevrácení pronajatých a nevrácených zařízení po ukončení smlouvy. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání soudu, byla by v tomto směru soudem o nedostatcích v žalobních tvrzeních a důkazních návrzích v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena a byl by jí dán prostor k jejich doplnění. Žalobkyně se však k jednání nedostavila a soud proto žalobu bez dalšího zamítl, neboť žalobkyně neunesla důkazní břemeno. 5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.