106 C 192/2022-59 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou, jež byla soudu doručena dne 24. 3. 2022, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím, dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky 690 Kč a částky 1 500 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná dne 24. 6. 2020 uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. Na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční prostředky ve výši 3 000 Kč a zavázala se za poskytnutí úvěru hradit poplatek ve výši 2 287,60 Kč a smluvní úrok z úvěru, jež byl vypočten z poskytnuté jistiny v sazbě dle smlouvy o úvěru, tj. 40 % ročně za dobu trvání úvěru. Celkovou částku se žalovaná zavázala zaplatit do 14. 7. 2020. Žalobkyně s žalovanou uzavřeli smlouvu prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kdy žalovaná si zvolila hotovostí formu poskytnutí úvěru a zároveň si vybrala výši požadovaného úvěru a navolila i vyhovující počet dnů splácení úvěru. V dalším kroku žalovaná vyplnila registrační formulář, do něhož uvedla svůj e-mail, číslo mobilního telefonu, jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, trvalé bydliště. Dále žalovaná potvrdila souhlas se všemi součástmi schvalovacího procesu a po odsouhlasení smlouvy následovalo v jednotlivých a oddělených krocích provedení procesu odsouhlasení všech dokumentů, kdy po odsouhlasení všech dokumentů byla žalované na zadané mobilní číslo odeslána SMS zpráva s unikátním kódem: hvxu. Tento kód žalovaná opsala do příslušného pole internetového formuláře, čímž dokončila tvorbu osobního profilu a zároveň odeslala žádost o poskytnutí úvěru. Projev vůle žalované uzavřít smlouvu a odsouhlasit dokumenty v navrhovaném znění byl učiněn okamžikem zadání příslušného unikátního SMS kódu. Veškerá smluvní dokumentace byla žalované zaslána na zadaný e-mail. Žalobkyně splnila svou povinnost a poskytla žalované úvěr, žalovaná ničeho nesplnila a na svůj závazek vůči žalobkyni ničeho neuhradila. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 10. 2021, změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 27. 10. 2021. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 8 194,33 Kč a skládala se z nesplacené jistiny 3 000 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 287,60 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 555,62 Kč, smluvní pokuty 1 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 370,11 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 481 Kč. Žalobkyně dále požaduje úhradu částky 1 500 Kč, jenž představuje smluvní pokutu. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, jež se ve věci konalo dne 24. 8. 2022, se nedostavil žádný z účastníků, žalobkyně omluvila svou neúčast, žalovaná nikoliv, soud jednal a rozhodl o věci samé, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování. V uvedeném případě soud provedl dokazování, a to formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru datovaným dne 24. 6. 2020, kdy tento formulář byl za žalovanou podepsán elektronickým kódem pomocí SMS: hvxu. Dále byl proveden důkaz smlouvou o úvěru č. [anonymizováno], jenž byla vyhotovena mezi [právnická osoba] a žalovanou označenou jménem, příjmením, datem narození, rodným číslem, trvalým bydlištěm, dále e-mailem, dle této listiny účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, jehož výše je 3 000 Kč, jenž měl být poskytnut 25. 6. 2020, se splatností 14. 7. 2020, celkový poplatek za poskytnutí úvěru činil 937 Kč (po slevě) / 2 287,60 Kč (před slevou) a celková částka, kterou klient zaplatí, činí 4 000,07 Kč (po slevě) / 5 350,07 Kč (před slevou). Smlouva dále obsahuje smluvní ujednání mezi smluvními stranami a listina je datována dnem 24. 6. 2020, za žalovanou není opatřena podpisem, ale je zde uveden SMS kód: [anonymizováno]. Dále soud provedl důkaz listinou označenou KICREP [číslo], ze které neučinil žádné skutkové zjištění. Dále byl proveden důkaz listinou, ve které bylo uvedeno:„ Poukázka [číslo] platnost od 25. 6. 2020 do 27. 6. 2020, nominální hodnota 3 000 Kč, datum transakce 25. 6. 2020“. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní vzal soud za prokázáno, že předmětem smlouvy je dohoda smluvních stran o postoupení pohledávek uvedených v seznamu postoupených pohledávek, kdy smluvní strany se dohodly, že postupník odešle oznámení o postoupení pohledávky jménem postupitele nejpozději do 30 pracovních dnů ode dne dodržení zdrojových dat od postupitele. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 11. 2021 vzal soud za prokázáno, že [právnická osoba] informuje žalovanou, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 11. 10. 2021 se žalobkyně stala majitelem pohledávky, která vznikla u společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy č. [anonymizováno]. Z podacího archu ze dne 29. 10. 2021 pak vzal soud za prokázáno, že žalobkyně odesílala žalované korespondenci uvedeného dne na adresu [adresa]. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 12. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě neuhrazené pohledávky z titulu smlouvy č. [anonymizováno], jenž má být uhrazena v aktuální výši 8 069,47 Kč nejpozději do 31. 12. 2021. Z podacího archu ze dne 7. 2. 2022 pak vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně odesílala žalované uvedeného dne korespondenci na adresu [adresa žalované]. V daném případě žalobkyně opírala svůj žalobní nárok o tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 24. 6. 2020 s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka 3 000 Kč a žalovaná se ji zavázala zaplatit ve splatnosti do 14. 7. 2020 Smlouva byla uzavírána prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kdy žalovaná vyplnila registrační formulář, do něhož uvedla veškeré své osobní údaje a po odsouhlasení veškerých dokumentů jí byla zaslána SMS zpráva s unikátním kódem: hvxu. který poté žalovaná opsala do příslušného pole internetového formuláře a tím byla odeslána žádost o poskytnutí úvěru. Projev vůle žalované uzavřít smlouvu a odsouhlasit dokumenty v navrhovaném znění byl učiněn okamžikem zadání příslušného unikátního SMS kódu. Žalobkyně doložila soudu listinné důkazy, ze kterých ovšem soud nemá za prokázán vznik smluvního vztahu mezi účastníky. Z listiny označené smlouva o úvěru č. [anonymizováno] nemá soud za prokázáno, že by byl uzavřen smluvní vztah mezi účastníky, neboť listina není opatřena podpisem žalované, neobsahuje ani jiný projev vůle žalované potvrzující vznik smluvního vztahu. Listina je opatřena SMS kódem ve tvaru: [anonymizováno]. Žalobkyně již nedoložila soudu žádný důkaz ohledně skutečnosti, že žalované byl poskytnut tento kód, prostřednictvím kterého mělo dojít k podpisu příslušných listin a uzavření smlouvy. Žalobkyně rovněž nedoložila žádný důkaz ohledně skutečnosti, že by žalovaná tuto smlouvu tímto kódem opatřila. Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, nemohlo jí být dáno ze strany soudu poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o potřebě doplnit tvrzení ohledně uzavření smluvního vztahu a předložení důkazů k prokázání tohoto tvrzení. Poučovací povinnost soudu se vztahuje pouze na jednání. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala existenci smluvního vztahu mezi účastníky a tedy smluvní důvod k plnění ze strany žalované. Soud se dále zabýval možností, zda existuje i mimosmluvní důvod k plnění. Žalobkyně v tomto řízení tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 3 000 Kč. K tomuto tvrzení žalobkyně nedoložila soudu důkazy, ze kterých by to vyplývalo, neboť soudu byla doložena pouze tabulka bez bližšího označení, jenž obsahovala údaje:„ Poukázka [číslo] platnost od 25. 6. 2020 do 27. 6. 2020, nominální hodnota 3 000 Kč, datum transakce 25. 6. 2020“. Touto listinou ovšem nemá soud za prokázáno, že by bylo žalované poskytnuto plnění ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, nemohlo jí být dáno poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě doplnit tvrzení a označit důkazy o tom, že žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 3 000 Kč. Poučovací povinnost soudu se vztahuje pouze na jednání. Soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Žalobkyni rovněž nevznikl ani nárok na přiznání požadované smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, ani na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť nebyla mezi účastníky prokázána existence smluvního vztahu, v důsledku které by pak žalované tyto povinnosti k plnění vznikly, a ani z jiného právního důvodu žalovaná není povinna k žádnému plnění vůči žalobkyni. Aktivní legitimace žalobkyně pak vyplývá z ustanovení § 1879 občanského zákoníku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované objektivně žádné náklady řízení nevznikly.