106 C 31/2022-44 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou doručenou soudu dne 27. 10. 2021 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 20 410,44 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela dne 12. 5. 2021 se žalobkyní splátkovou dohodu o uznání dluhu. Žalovaná v ní uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i do výše celkem ve výši 20 410,44 Kč. Zároveň se zavázala uhradit dluh v pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalovaná se následně dostala do prodlení s plněním splátky [číslo] [číslo]. Žalobkyně poté využila své právo a odeslala žalované dne 18. 10. 2021 oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní upomínkou. V rámci výzvy byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky ve výši 20 410,44 Kč. Žalovaná svůj dluh neuhradila. Žalovaná na svůj dluh od data uzavření dohody o uznání dluhu do data podání žaloby neuhradila ničeho. Žalované byla zaslána dne 18. 10. 2021 předžalobní upomínka, ovšem bezvýsledně. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, jenž se ve věci konalo dne 2. 3. 2021, se nedostavil žádný z účastníků, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Soud jednal a rozhodl ve věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Soud provedl ve věci dokazování a vzal za prokázáno: ze splátkové dohody uzavřené dne 12. 5. 2021 mezi [právnická osoba] [ulice] a [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako klientkou, že tito uzavírají spolu splátkovou dohodu. Věřitel prohlašuje, že nabyl od společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 peněžitou pohledávku vůči klientovi vyplývající ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi Klientem a společnosti [právnická osoba] Výše pohledávky činí k dnešnímu dni 20 410,44 Kč. Klient tímto uznává ve smyslu ust. § 2053 o. z. svůj dluh vůči věřiteli co do důvodu i výše. Žalovaná se zároveň zavázala uhradit pohledávku v pravidelných měsíčních splátkách a to první splátku ve výši 1 000 Kč do 21. 6. 2021, splátku [číslo] až 20 ve výši 1 000 Kč do 20. dne v měsíci a splátku [číslo] ve výši 410,44 Kč do 20. 2. 2023. Celkový počet splátek činí 21. Žalovaná splátkovou dohodu stvrdila podpisem. Ze zesplatnění dluhu ze dne 18. 10. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu v celkové výši 20 410,44 Kč s příslušenstvím nejpozději do 25. 10. 2021. Dluh vznikl z důvodu neuhrazení závazku, kdy žalovaná v dohodě ze dne 12. 5. 2021 uznala dluh ve výši 20 410,44 Kč a zavázala se jej splátce formou měsíčních splátek. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkou splatnou 20. 7. 2021. Tímto byl dluh zesplatněn. Z poštovního podacího archu ze dne 19. 10. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalované byla doručována korespondence uvedeného dne na adresu [obec a číslo]. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobce ze dne 18. 10. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalovaná je vyzývána k úhradě neuhrazené pohledávky ve výši 20 410,44 Kč vyplývající z dohody o splátkách ze dne 12. 5. 2021. Dluh má být uhrazen nejpozději do 25. 10. 2021. Z poštovního podacího archu ze dne 19. 10. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně odesílal žalované korespondenci uvedeného dne na adresu [obec a číslo]. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: dne 12. 5. 2021 žalovaná a žalobkyně uzavřeli splátkovou dohodu, dle které se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni pohledávku ve výši 20 410,44 Kč, jenž žalobkyně nabyla od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 a která vyplývá ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba] Žalovaná uznala pohledávku ve výši 20 410,44 Kč vůči věřiteli co do důvodu i výše a zavázala se ji uhradit ve splátkách dle splátkové dohody. Dopisem ze dne 18. 10. 2021 odesílaným dne 19. 10. 2021 žalované žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu z dohody ze dne 12. 5. 2021 v celkové výši 20 410,44 Kč, kdy žalovaná se ocitla v prodlení se splátkou splatnou 20. 7. 2021 a žalobkyně dluh zesplatnila. Předžalobní výzvou ze dne 18. 10. 2021 byla žalovaná vyzývána k úhradě neuhrazené pohledávky ve výši 20 410,44 Kč vyplývající ze splátkové dohody ze dne 12. 5. 2021. Předžalobní výzva byla odesílána dne 19. 10. 2021 s tím, že dluh má být uhrazen nejpozději do 25. 10. 2021. V daném případě dospívá soud k závěru, že žaloba není důvodná, proto ji soud v celém rozsahu zamítl. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne 12. 5. 2021 splátková dohoda, na základě které žalovaná uznala pohledávku vyplývající ze smlouvy [číslo] uzavřenou mezi žalovanou a společností [právnická osoba] v celkové výši 20 410,44 Kč a zavázala se ji uhradit ve splátkách dle splátkového kalendáře, jenž je součástí dohody. Podle ust. § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i co do výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Soud má za to, že v daném případě nebyly splněny podmínky ust. § 2053 o. z. Žalovaná uznala dluh písemným uznáním, uznala jej co do výše částky 20 410,44 Kč. Pokud jde o důvod uznání, pak soud má za to, že v této části je splátková dohoda neurčitá. Z uznání je patrné, že se jedná o dluh nabytý na základě smlouvy o postoupení pohledávky od společnosti [právnická osoba] ze dne [číslo] vyplývající ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba] Není však zřejmé, z čeho dluh sestává, tedy, čím je tvořena dlužná částka, které se uznání týká. Zda se jedná pouze o jistinu, popř. o příslušenství či poplatky. Nelze dluh určit pouze odkazem na číslo smlouvy s tvrzením, že dluh věřitel nebyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Uznání dluhu vyhodnotil soud jako neurčité. Rovněž tak v řízení nebyla prokázána existence dluhu žalované vůči původnímu věřiteli a následné postoupení této pohledávky na žalobkyni tak, jak se o tom zmiňuje splátková dohoda ze dne 12. 5. 2021. K jednání, jenž se ve věci konalo 2. 3. 2022, se nedostavila žalobkyně, soud ji tak nemohl dát poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ohledně tvrzených skutečností ve vztahu k uzavřené dohodě o uznání dluhu. Poučovací povinnost soudu se váže pouze na jednání. Žalobkyně se tak svou neúčastí u jednání zbavila možnosti býti poučena. Soud tedy žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované objektivně žádné náklady řízení nevznikly.