106 C 318/2022-17 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou, jenž byla soudu doručena dne 14. 9. 2022, se žalobce domáhal vůči žalovanému zrušení vyživovací povinnosti ve výši 2 500 Kč měsíčně s účinností k 31. 8. 2020 nadále. Žaloba byla odůvodněna tím, že naposledy bylo určeno výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně. Žalovaný ukončil studiu výučným listem ke dni 16. 6. 2020. Je schopen sám se živit. Dlužné výživné žalobce žalovanému vyplatil. Žalovaný se ve věci vyjádřil písemným podáním doručeným soudu dne 20. 10. 2022, ve kterém uvedl, že zrušením výživného souhlasím. U jednání, jenž se ve věci konalo dne 24. 11. 2022, žalobce setrval na podané žalobě v plném rozsahu, když žalovaný dne 16. 6. 2020 ukončil studium, je schopen sám se živit. Žalovaný souhlasil se zrušením výživného k 31. 8. 2022 nadále. Sdělil, že ukončil studium výučným listem, poté byl po dobu asi půl roku zaměstnán a ze [anonymizováno] důvodů mu posléze byl přiznán částečný invalidní důchod, tento pobírá ve výši 7 400 Kč. Od července 2020 pobírá i podporu v nezaměstnanosti. Nyní žije spolu s matkou, které přispívá na bydlení i stravu. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: naposledy bylo o výživném rozhodnuto Okresním soudem v Karviné – pobočka v Havířově rozsudkem ze dne 4. 4. 2016 č. j. 100 P 202/2014 - 128, žalovanému bylo stanoveno výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně. Žalovaný ukončili 16. 6. 2020 výučným listem, t. č. pobírá částečný invalidní důchod ve výši 7 400 Kč a podporu v nezaměstnanosti. Žije s matkou a je schopen sám se živit. Podle ust. § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ust. § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle ust. § 163 o. s. ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. V dané věci soud s účinností k 31. 8. 2020 nadále zrušil vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému, jenž byla naposledy stanovena ve výši 2 500 Kč měsíčně. Žalovaný nabyl schopnosti sám se živit, je zaopatřen částečným invalidním důchodem i podporou v nezaměstnanosti, ve studiu nepokračuje. Po právní stránce je věc posouzena dle zák. č. 89/2012 Sb. ust. § 910 a zák. č. 99/1963 Sb. ust. § 163 o. s. ř. Žalovaný je schopen sám se živit, ukončil studium, byl mu přiznán částečný invalidní důchod, tudíž již není nutné, aby byl ze strany žalobce od 31. 8. 2020 nadále vyživován. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšný žalobce se náhrady nákladů řízení vzdal.