106 C 63/2022-47 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou, jenž byla doručena soudu dne 15. 2. 2022, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 2 927,02 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 26. 1. 2021 mezi společností [právnická osoba] jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 19. 7. 2019 smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 1 400 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 16. 8. 2019. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak peněžní prostředky dosud nevrátila. Žalovaná se současně zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 527,02 Kč. Předmětem žaloby je částka 2 927,02 Kč – nesplacená jistina úvěru 1 400 Kč a 1 527,02 Kč – poplatek za poskytnutí úvěru. Původní věřitel vyplatil žalované úvěr dne 19. 7. 2019 v hotovosti. Po prověření schopnosti žalované splácet úvěr jí byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, když žalovaná akceptovala smlouvu zadáním SMS kódu, jenž jí byl zaslán na její telefonní číslo, a poté bylo žalované zasláno číslo poukázky s [příjmení] kódem pro výběr peněžních prostředků s platností 48 hodin. Žalovaná do dnešního dne ničeho neuhradila. Žalované byly zasílány upomínky, včetně upomínky právního zástupce žalobkyně před podáním žaloby ze dne 3. 4. 2021. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, jenž se ve věci konalo dne 26. 4. 2022, se nedostavil žádný z účastníků. Žalobkyně omluvila svou neúčast, žalovaná svou neúčast neomluvila. Soud jednal a rozhodl o věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Soud v dané věci provedl dokazování: a to listinou – smlouva o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 17. 7. 2019, uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovanou, listinou žalobkyně obsahující datum 19. 7. 2019, 10:29:07, centrum, [číslo], 1 400 Kč, smlouvou o postoupení pohledávek datovanou dne 26. 1. 2021 mezi žalobkyní a společnosti [právnická osoba], seznamem postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 4. 2021, výzvou k úhradě ze dne 3. 4. 2021 a podacím lístkem ze dne 3. 4. 2021. Žalobkyně v tomto řízení tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. Soud má za to, že toto tvrzení z předložených důkazů neplyne. Předložená smlouva o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] neprokazuje uzavření smluvního vztahu mezi společnosti [právnická osoba] a žalovanou. Tato listina neobsahuje žádný projev vůle žalované směřující ke vzniku smluvního vztahu. Listina není opatřena podpisem žalované, je zde pouze uvedeno: Jméno a příjmení [celé jméno žalované] a SMS kód: [anonymizováno]. Žalobkyni se tak nepodařilo prokázat vznik smluvního vtahu mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitel zaslal na telefonní číslo žalované číslo poukázky z [příjmení] kódem pro výběr peněžních prostředků s platností 48 hodin. Žalovaná si dne 19. 7. 2019 vybrala peněžní prostředky ve výši 1 400 Kč. Žalobkyně k tomuto tvrzení předložila soudu listinu, která obsahovala datum 19. 7. 2019, 10:29:07, centrum, [číslo], 1 400 Kč. Tato listina ovšem neprokazuje tvrzení žalobkyně o tom, že si žalovaná vybrala peněžní prostředky ve výši 1 400 Kč. Jiný důkaz tvrzení, že žalovaná čerpala finanční prostředky, žalobkyně nedoložila. Žalobkyně se neúčastnila soudního jednání, proto jí nemohlo být ze strany soudu dáno poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit tvrzení o vzniku smluvního vztahu mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalovanou a k tomuto tvrzení předložit důkazy. Rovněž tak nemohlo být dáno poučení o tom, že finanční prostředky byly poskytnuty žalované a k tomuto tvrzení označit důkaz. Poučovací povinnost soudu se váže toliko na jednání. Soud má tedy za to, že nárok žalobkyně není důvodný z titulu smluvního vztahu ani z titulu mimosmluvního plnění, neboť nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že by žalovaná čerpala finanční prostředky ve výši 1 400 Kč. Žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované objektivně žádné náklady řízení nevznikly.