106 C 66/2022-40 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou, jenž byla doručena soudu dne 31. 8. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 2 350 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 3. 2021 mezi společností [právnická osoba] jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne 7. 11. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejím základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 2 000 Kč, který měl být splacen nejpozději 7. 12. 2018. Žalovaný úvěr čerpal, avšak do data splatnosti peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky, na které se žalovaný zaregistroval zadáním svých osobních údajů, žalovaný dále uvedl heslo k uživatelskému profilu. Žalovaný dokončil registraci zadáním bezpečností SMS. Rovněž doložil ofocený OP, který sloužil k ověření totožnosti. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databázích BRKI, CRKI, [příjmení], ISIR. Po prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr byl žalovanému úvěr schválen a poskytnut ve výši 2 000 Kč z účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu [variabilní symbol] (číslo smlouvy). Žalovaný se zavázal uhradit i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 350 Kč splatný 7. 12. 2018. Žalovaný byla upomínán k úhradě dluhu upomínkami. Žalovanému byla dne 13. 4. 2021 zaslána předžalobní výzva k plnění, ovšem bezvýsledně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, jenž se ve věci konalo dne 12. 4. 2022, se nedostavil žádný z účastníků. Žalobkyně omluvila svou neúčast, žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud jednal a rozhodl o věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Soud v dané věci provedl dokazování, a vzal za prokázáno: z listiny označené Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným označeným datem narození, rodným číslem, číslem OP, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou, telefonním číslem a číslem bankovního účtu, se uzavírá smlouva o úvěru, na základě žádosti klienta, kdy společnost se zavazuje poskytnout klientovi úvěr ve výši 2 000 Kč dne 7. 11. 2018 s poplatkem za poskytnutí úvěru 350 Kč splatností úvěru 7. 12. 2018 Smlouva je za klienta opatřena označením jména a příjmení, datem narození, číslem klienta a uvedení, že klient smlouvu podepsal elektronicky v systému společnosti [právnická osoba] na internetových stránkách [webová adresa]. Ze skenu OP vzal soud za prokázáno, že [číslo obč. průkazu] byl vydán dne 3. 7. 2013 na jména [celé jméno žalovaného], narozena 16. 8. 1996, trvale bytem [adresa]. Z potvrzení o odeslání finančních prostředků společnosti [právnická osoba] vzal soud za prokázáno, že v období od 7. 11. 2018 do 7. 12. 2018 byla žalovanému poskytnuta služba, kdy mu byla poskytnuta částka 2 000 Kč, s poplatkem 350 Kč, celkem k zaplacení 2 212,32 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 3. 3. 2021 vzal soud za prokázáno, že předmětem smlouvy je dohoda smluvních stran o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce, a to včetně pohledávky za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 13. 4. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalované společnost [právnická osoba] oznamuje žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky, vzniklé z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru [číslo]. Žalovaný je vyzýván k úhradě dluhu. Z podacího lístku ze dne 13. 4. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalovanému je odesílána korespondence na adresu [adresa]. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 4. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 7. 11. 2018 mezi společnosti [právnická osoba] a žalovaným. Pohledávka má být uhrazena včetně nákladů do tří dnů. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázáno, že společnost [právnická osoba] poskytuje žalovanému neúčelový úvěr s poplatkem za poskytnutí úvěru, sjednaný na dobu určitou. Úvěr je ve výši 2 000 Kč, celková částka k zaplacení je 2 350 Kč. Formulář byl za žalovaným označený jménem a příjmením [celé jméno žalovaného], [datum narození], klientské [číslo] s tím, že klient tuto smlouvu podepsal elektronicky v systému společnosti [právnická osoba] na internetových stránkách [webová adresa] Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: dne 3. 3. 2021 uzavřela společnost [právnická osoba] a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru [číslo]. Předžalobní výzvou ze dne 13. 4. 2021 byl žalovaný vyzýván k úhradě neuhrazené pohledávky z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba] dne 7. 11. 2018. Žalobkyně v tomto řízení tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru. Soud má za to, že toto tvrzení z předložených důkazů neplyne. Předložená smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] neprokazuje uzavření smluvního vztahu mezi společnosti [právnická osoba] a žalovaným. Tato listina neobsahuje žádný projev vůle žalovaného směřující ke vzniku smluvního vztahu. Listina není opatřena podpisem žalovaného, je zde pouze uvedeno, že klient smlouvu podepsal elektronicky v systému společnosti [právnická osoba] na internetových stránkách [webová adresa]. Žalobkyni se tak nepodařilo prokázat vznik smluvního vtahu mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitel zaslal na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] částku ve výši 2 000 Kč s tím, že platba byla specifikována uvedením variabilního symbolu – číslo smlouvy [číslo]. Toto tvrzení soud rovněž nemá za prokázáno. Soudu byla předložena listina označená potvrzení o odeslání finančních prostředků. Z této listiny ovšem nevyplývá, že by částka byla odeslána na účet žalovaného. Listina osvědčuje pouze odeslání finančních prostředků, ale nikoliv to, že by prostředky byly na účet žalovaného dodány a účet byl ve vlastnictví žalovaného. Žalobkyně se neúčastnila soudního jednání, proto jí nemohlo být ze strany soudu dáno poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit tvrzení o vzniku smluvního vztahu mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalovaným a k tomuto tvrzení předložit důkazy. Rovněž tak nemohlo být dáno poučení o tom, že finanční prostředky byly poskytnuty žalovanému a k tomuto tvrzení označit důkaz. Poučovací povinnost soudu se váže toliko na jednání. Soud má tedy za to, že nárok žalobkyně není důvodný z titulu smluvního vztahu ani z titulu mimosmluvního plnění, neboť nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že by na bankovní účet žalovaného původní věřitel převedl zažalovanou pohledávku. Žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému objektivně žádné náklady řízení nevznikly.