108 C 137/2021-109 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 49 088 Kč s odůvodněním, že žalovaná v době od 1. 4. 2018 do 30. 9. 2019 užívala na základě nájemní smlouvy ze dne 28. 2. 2018 a dodatku k nájemní smlouvě ze dne 12. 7. 2018 byt žalobkyně [číslo] v domě [adresa] na ulici [anonymizována tři slova] v [obec] – [část obce]. Za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 9. 2019 dluží žalobkyni celkem částku 49 088 Kč představující nedoplatek nájemného za měsíce únor až září 2019 a skutečně spotřebované služby v bytě za období od 1. 1. 2019 do 30. 9. 2019. Žalobkyně připustila, že od žalované obdržela dne 30. 10. 2018 listinu, ve které dává žalovaná výpověď z nájmu bytu, přičemž jako důvod uvádí svou nepříznivou finanční situaci. Žalobkyně však tuto výpověď neakceptovala, což žalované opakovaně sdělila. Podle názoru žalobkyně byla žalovaná již v době uzavření dodatku k nájemní smlouvě na mateřské dovolené, měla a mohla mít povědomí o tom, jak se bude po dobu mateřské, resp. rodičovské, dovolené vyvíjet její finanční situace. Navíc žalobkyni nikterak neprokázala, že v průběhu trvání nájemního vztahu došlo na její straně k takové změně poměrů, která odůvodňuje výpověď nájemní smlouvy sjednané na dobu určitou. Zákon umožňuje nájemci vypovědět nájem sjednaný na dobu určitou, dojde-li ke změně okolností, z nichž strany při uzavírání smlouvy vycházely, a jedná se o natolik významnou změnu okolností, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Podle názoru žalobkyně žalovaná ve výpovědi neuvedla, že by na její straně nastala tak významná změna okolností. Svou výpověď odůvodnila tím, že žije se svým nezletilým synem a pobírá pouze rodičovský příspěvek ve výši 7 586 Kč, přičemž tyto okolnosti zde byly již při uzavření dodatku k nájemní smlouvě. Žalobkyně si byt zpět do své dispozice převzala až dne 30. 9. 2019, tj. ke dni, kdy měla nájemní smlouva skončit podle dodatku k nájemní smlouvě. Podle názoru žalobkyně dřívější převzetí bytu nebylo možné, neboť tento nebyl právně volný. Pro úplnost dále žalobkyně dodala, že ji nebyla známa adresa žalované v tvrzeném jiném okrese, celou dobu trvání nájmu měla žalovaná v předmětném bytě označenu poštovní schránku. Až v roce 2020 za účelem doručení vyúčtování za rok 2019 žalovaná žalobkyni telefonicky sdělila svou kontaktní adresu, která se nacházela opět v [obec], a tudíž se nejednalo o jiný okres. Žalovaná si navíc musela být vědoma toho, jaké má příjmy, a bylo také na ni, aby si dostatečně zjistila podmínky, za kterých ji bude úřadem práce přiznána příslušná dávka, zejména s ohledem na to, jak je zohledňován počet osob žijících v domácnosti. Nelze přitakat názoru žalované, že legitimně očekávala, že jí budou dávky poskytnuty, nedošlo proto k žádné změně okolností, která by byla důvodem k výpovědi podle § 2287 občanského zákoníku. 2. Žalovaná připustila, že mezi účastnicemi byla uzavřena nájemní smlouva k předmětnému bytu. V době uzavření nájemní smlouvy ke dni 28. 2. 2018 byla žalovaná svobodnou matkou na mateřské dovolené a byla jí vyplácena mateřská ve výši 18 519 Kč. Nájemné včetně zálohy na službách představovalo měsíčně částku 7 550 Kč. Žalovaná s ohledem na změnu ve svých finančních poměrech dala dne 30. 10. 2018 po právu žalobkyni výpověď z nájmu předmětného bytu a jako důvod výpovědi uvedla svou tíživou finanční situaci s tím, že si našla nabídku pronájmu bytu za nižší cenu v jiném okrese. Od 1. 11. 2018 přestala žalovaná předmětný byt společně se svým nezletilým synem [jméno] [příjmení] užívat a na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi pronajímatelem [územní celek] a společnými nájemci, kterými byli žalovaná a [příjmení] [příjmení], začala bydlet v bytě [číslo] na ulici [adresa] v [obec] [část obce], kde nájemní vztah byl uzavřen od 1. 11. 2018, nájemné představovalo částku 4 043 Kč a služby 3 399 Kč, na což žalovaná přispívala polovinou. Žalovaná zaplatila žalobkyni veškeré náhrady za nájem a služby předmětného bytu do 31. 1. 2019 a v tento den také byt žalobkyni odevzdala. Žalovaná dále připustila, že v době, kdy došlo k uzavření dodatku, tj. dne 12. 7. 2018 k nájemní smlouvě, pobírala rodičovský příspěvek ve výši 7 586 Kč a pobírala výživné pro svého nezletilého syna ve výši 1 600 Kč. Jiné příjmy neměla a v bytě žila jako samoživitelka. Před podpisem dodatku nájemní smlouvy proto kontaktovala pracovnice Úřadu práce České republiky, krajské [pobočka], pracoviště [obec], za účelem řešení své neuspokojivé finanční situace. Zde jí bylo ze strany kompetentních pracovnic dáno poučení, že jako samoživitelce jí samozřejmě vzniká zákonný nárok na přiznání státní sociální podpory v podobě přídavku na dítě, příspěvku na bydlení a měla požádat také o doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí. Pracovnicemi úřadu byla ubezpečována, že jí budou poskytnuty sociální dávky na shora uvedené žádosti v dostatečné výši, aby mohla z těchto sociálních dávek zaplatit náklady na bydlení. V té době žalovaná neměla jinou možnost bydlení, než v předmětném bytě. Žalovaná legitimně očekávala kladné vyřízení svých žádostí. Měla informaci o tom, že v takovýchto případech jsou sociální dávky matkám samoživitelkám poskytovány. Za této situace předpokládala, že bude mít dostatek finančních prostředků na úhradu nájemného a proto podepsala dodatek k nájemní smlouvě, jímž byla prodloužena doba nájmu na dobu určitou do 30. 9. 2019. Po podpisu dodatku se však legitimní očekávání žalované nenaplnila a veškeré její žádosti byly zamítnuty. Svou výpověď z nájmu bytu žalovaná telefonicky projednávala s pracovnicí žalobkyně paní [jméno] [příjmení], která po ní požadovala doložit doklady, které by měly odůvodňovat její finanční situaci a v neposlední řadě i samotnou důvodnost podané výpovědi, o čemž spolu vedly také e-mailovou komunikaci. Před odevzdáním bytu žalobkyni k 31. 1. 2019 komunikovala žalovaná s pracovnicí žalobkyně a nabízela zajištění náhradního nájemce v osobě své známé [jméno] [příjmení] za svou osobu. Tato známá žalované sháněla bydlení nejlépe v centru [obec] a projevila zájem si předmětný byt pronajmout. Byt se nachází v lukrativní části [obec] a o případné nájemce není nouze, což žalované také potvrdila realitní makléřka žalobkyně paní [jméno] [příjmení]. Možnost náhradního nájemce však žalobkyně kategoricky odmítla. 3. K dotazu soudu žalovaná doplnila, že žalobkyni vyzývala k tomu, aby si k 31. 1. 2019 převzala byt, což však žalobkyně odmítla s odůvodněním, že neuznává výpověď žalované, byt byl k tomuto datu kompletně vyklizen, vymalován a připraven k převzetí. Žádný zaměstnanec žalobkyně se však k převzetí bytu nedostavil a proto žalovaná předala klíče od bytu na podatelně žalobkyně. Od té doby již do bytu neměla přístup. O tom, že je byt připraven k převzetí, informovala žalobkyni ke konci ledna 2019 e-mailem. Pokud jde o sociální dávky, které žalovaná neobdržela, příspěvek na bydlení nedostala z toho důvodu, že její rodiče měli v předmětném bytě stále evidováno trvalé bydliště a další dávky jí nebyly přiznány s odkazem na to, že její příjmy jsou dostatečné a nesplňuje podmínky pro přiznání těchto dávek, byť úřadu práce dokladovala výpisy ze svého účtu, z nichž bylo zřejmé, že její celkový příjem se pohybuje kolem částky 9 000 Kč, což se v podstatě také rovnalo výši nákladů spojených s bydlením v předmětném bytě. Po podání výpovědi se žalovaná v listopadu 2018 dostavila na klientské centrum žalobkyně na [anonymizována dvě slova] v [obec] s tím, že se jí podařilo sehnat osobu, která má zájem o nájem předmětného bytu od 1. 2. 2019. Chtěla tímto způsobem vyřešit situaci tak, aby nedošlo ke zbytečnému prodlení. Zaměstnankyně žalobkyně, se kterou tehdy žalovaná jednala, jí řekla, že to tímto způsobem nelze vyřešit, že žalovaná nebude žalobkyni diktovat, kdo v jejím bytě bude nebo nebude bydlet. Zaměstnankyně žalobkyně nepřipustila žádnou diskusi. Žalovaná popřela, že by kdy měla schránku náležející k předmětnému bytu označenou příjmením„ [celé jméno žalované]“. Od data, kdy odevzdala klíče žalobkyni, už v domě, v němž se nachází předmětný byt, nikdy nebyla. Žalovaná důvodně očekávala, že jí budou poskytnuty příslušným úřadem práce dávky, které ji umožní financovat bydlení v předmětném bytě. Chovala se zodpovědně, byla v kontaktu s příslušnými pracovnicemi žalobkyně, předmětný byt užívala toliko do 31. 10. 2018, avšak nájemné zaplatila do 31. 1. 2019, byt vymalovala, dala jej do původního stavu a vyzývala žalobkyni k jeho převzetí. U žalované došlo k zásadním změnám a nebylo by spravedlivé požadovat, aby nadále setrvala v nájemním vztahu za situace, kdy nebyla schopna s ohledem na stav svých finančních prostředků dostát povinnostem nájemce. 4. Žalobkyně je evidována jako vlastník domu [adresa] v obci [obec], [katastrální uzemí], její vlastnické právo je evidováno u [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] jak má soud za prokázáno z informativního výpisu z katastru nemovitostí. Mezi účastnicemi byla dne 28. 2. 2018 uzavřena smlouva o nájmu předmětného bytu, nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 4. 2018 do