108 C 9/2022-96 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 4 923 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 27. 4.2021 uzavřela se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] se společností [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]), [IČO], smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž je také předmětná pohledávka za žalovaným. A dále pak [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] tuto pohledávku smlouvou ze dne 5. 6. 2021 postoupila žalobkyni. [příjmení] a žalovaný uzavřeli dne 2. 6. 2019 smlouvu o povoleném debetu [číslo] (dále jen " Smlouva), v níž se [příjmení] zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,90 % p.a. Žalovaný se rovněž zavázal uhradit také poplatky účtované v souvislosti s poskytnutím úvěru dle předmětné smlouvy. Původní věřitel svou povinnost z úvěrové smlouvy splnil a žalovanému předmětný úvěr poskytl. Žalovaný byl oprávněn průběžně čerpat povolený debet a také byl oprávněn kdykoliv úvěr částečně či zcela splatit. Každou platební transakci ve prospěch běžného účtu se úvěr splácí a znovu se tak obnovuje možnost čerpat jej do sjednané výše. Po dosažení sjednané hranice byly další splatné transakce na účtu evidovány jako položky po splatnosti a jistina na účtu povoleného debetu se dále nenavyšovala. V souladu s obchodními podmínkami přistoupila [příjmení] dne 12. 4. 2021 k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky, neboť žalovaný se dostal do prodlení s plněním povinností stanovených smlouvou, popř. podmínkami. [příjmení] byla také oprávněna připisovat úroky, poplatky, pojistné náklady, jakož i veškeré další výlohy banky související s poskytnutým úvěrem k jistině. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 4 923 Kč, z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 650,74 Kč. Žalovaný ač písemně vyzýván svůj dluh dosud nezaplatil. 2. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Blíže neurčeného data byl vyhotoven návrh smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu re. [číslo], jímž měl žalovaný navrhnout [anonymizováno] uzavření smlouvy o povoleném debetu k běžnému účtu č. [bankovní účet] ve výši 5 000 Kč. Návrh není podepsán žalovaným ani [příjmení]. Dne 2. 6. 2019 vyhotovila [příjmení] listinu označenou jako Akceptace návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu adresovanou žalovanému, v níž mu sdělila, že přijala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu č. [bankovní účet] ze dne 2. 6. 2019. Na čísle listu 28 až 38 spisu je žurnalizováno 21 stran souboru označeného jako Výpis z Osobního účtu, z něhož není přehledně zřejmé jakou částku žalovaný v období od 2. 6. 2019 do 31. 7. 2020 (konec sestavy) žalovaný v rámci tvrzeného povoleného debetu vyčerpal a jakou částku zaplatil. Jde pouze o počítačovou sestavu, nikoliv výpis z účtu. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena v důsledku dvou smluv o postoupení pohledávek uzavřených mezi [příjmení] a [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní ve dnech 27. 5. 2021 a 5. 6. 2021. 3. Svůj žalobní nárok žalobkyně opírala o tvrzení, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o povoleném debetu k běžném účtu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč Uzavření smlouvy však nebylo v řízení prokázáno. Listiny předložené soudu k prokázání této skutečnosti neobsahují podpis žalovaného ani žádný projev vůle, s nímž by bylo možné žalovaného ztotožnit. Pokud došlo k uzavření smlouvy jiným způsobem než v písemné podobě, bylo na žalobkyni, aby tuto skutečnost tvrdila a prokázala, což se však nestalo. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a dokazování o skutečnosti rozhodné pro posouzení jejího nároku. Takové poučení však soud poskytuje pouze a jedině účastníku, který se k jednání dostaví. Za absence smluvního důvodu plnění se soud zabýval otázkou, zda lze vyhovět žalobnímu nároku z jiného právního titulu. Dospěl přitom k závěru, že bezesmluvní čerpání finančních prostředků od [příjmení] by bylo bezdůvodným obohacením žalovaného ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, které by byl povinen vrátit. Listinami předloženými v řízení však nelze mít za prokázáno ani to, v jaké výši žalovaný své případné bezdůvodné obohacení čerpal a v jaké výši případně finanční prostředky vrátil. Soudu bylo předloženo 21 stran sestavy označené jako výpis z osobního účtu. Nejedná se o běžný výpis z účtu, který by bylo možno bez dalšího ztotožnit s bankovním účtem u konkrétního bankovního domu. Jde o sestavu čítající 21 stran tabulkového textu, aniž by bylo zřejmé, co některé položky znamenají. Z takto předloženého důkazu nelze mít výši bezdůvodného obohacení žalovaného za prokázánu. Také o tomto nedostatku by byla žalobkyně poučena, pokud by se k soudu dostavila, což se však nestalo. S ohledem na výše uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazu o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. 4. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.