111 C 234/2022-28 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 5. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplatit částku 2 300 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka je cena pobytu žalovaného na záchytné stanici žalobkyně poté, co vyšetřením u žalobkyně dne 22. 5. 2012 byla u žalovaného zjištěna přítomnost alkoholu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení neprojevil žádnou procesní aktivitu. Prvního jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, zásilka obsahující žalobu a předvolání k jednání mu byla doručena náhradní formou dne 8. 8. 2022 dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalovaný podepsal dne 22. 5. 2012 písemné uznání dluhu a to za ošetření a pobyt žalovaného na protialkoholní záchytné stanici žalobkyně dne 22. 5. 2012 a zavázal se za poskytnutou službu zaplatit žalobkyni částku 2 300 Kč splatnou do 14 dnů od podpisu uznání. Dopisem ze dne 25. 3. 2022 vyzvala žalobkyně prostřednictvím advokáta žalovaného k úhradě dluhu, výzva byla žalovanému odeslána poštou dne 7. 4. 2022 na adresu trvalého pobytu, kterou žalovaný uvedl v listině o uznání dluhu. 4. Skutkový stav soud právně posoudil dle § 17 odst. 4 z. č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, účinného do 31. 5. 2017. Soud žalovaného zavázal, aby žalobkyni zaplatil žalovanou částku s příslušenstvím, protože žalobkyně unesla důkazní břemeno ohledně pro posouzení věci rozhodné skutečnosti, kterou byla přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky u žalovaného. Podle citovaného zákonného ustanovení je prokázání přítomnosti alkoholu u vyšetřovaného důvodem ke vzniku povinnosti vyšetřovaného k úhradě nákladů na lékařské vyšetření. V dané věci žalovaný učinil právní jednání, jímž písemně uznal svůj dluh vůči žalobkyni, které splňuje všechny formální náležitosti uvedené v § 558 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, čímž byla založena vyvratitelná právní domněnka, že dluh v celkové výši 2 300 Kč existoval v době, kdy k uznání došlo. Nárok na úroky z prodlení nastalého do 31. 12. 2013 plyne z § 517 odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, jejich výše je dána nařízením vlády č. 142/1994 Sb.. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů na uplatnění práva. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žalobkyni v řízení vznikly náklady v celkové výši 1 489 Kč Částku tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč, odměna advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby), kdy dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) činila odměna za každý úkon právní služby učiněný do podání žaloby částku 200 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle § 13 a § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem 300 Kč, a náhrada 21% DPH z odměny a přiznaných náhrad ve výši 189 Kč.