111 C 235/2022-35 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplatit částku 1 523 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 58 Kč za dobu od 4. 12. 2021 do 16. 5. 2022 s odůvodněním, že žalovaná částka představuje dlužné pojistné ze smlouvy o pojištění, kdy sjednané pojistné nebylo zaplaceno za dobu od 24. 8. 2021 do 3. 12. 2021, žalovaný dluh neuhradil ani po upomínkách žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, prvního jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, předvolání bylo žalovanému doručeno dne 8. 8. 2022 náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaný se z účasti neomluvil ani nepožádal o odročení jednání, soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalobkyně jako pojistitel uzavřela s žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvu o odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a to podpisem návrhu smlouvy [číslo] dne 24. 5. 2021 s počátkem pojištění dne 24. 5. 2021, smlouva byla sjednána na dobu neurčitou, pojištění se týkalo vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (ve smlouvě byl uveden i VIN kód), vlastníkem a provozovatelem vozidla byl žalovaný, žalovaný byl povinen dle smlouvy platit roční pojistné v celkové výši 4 456 Kč, které mělo být hrazeno vždy čtyřikrát ročně po 1 114 Kč Součástí smlouvy byly pojistné podmínky a přehled poplatků za úkony žalobkyně. V článku 8 odst. 11 smluvních podmínek účinných od 1. 1. 2014 bylo uvedeno právo pojistitele na úhradu nákladů spojených s upomínáním pojistného. Dle sazebníku žalobkyně účinného od 1. 7. 2019 činil poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného částku 300 Kč. Žalovaný pojistné zaplatil dne 9. 8. 2021 v částce 1 114 Kč za pojistné období od 24. 5. 2021 do 23. 8. 2021, následně již žalobkyni nezaplatil nic, žalobkyně mu kromě pojistného od 24. 8. 2021 do 3. 12. 2021 ve výši 1 223 Kč (1 114 + 109) účtovala i poplatek za upomínání ke dni 10. 1. 2022 ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyhotovila žalovanému upomínku k úhradě dluhu na pojistném ze dne 11. 10. 2021 s tím, že nebude-li do 2. 12. 2021 dlužné pojistné zaplaceno, pojištění zanikne dnem následujícím po marném uplynutí stanovené lhůty. Upomínka byla odeslaná žalovanému poštou dne 12. 10. 2021 na smluvní adresu a žalovanému byla doručena uložením na poště. Dopisem ze dne 15. 12. 2021 informovala žalobkyně žalovaného o zániku pojistné smlouvy a dopisem ze dne 10. 1. 2022 jej vyzvala k zaplacení dluhu ve výši 1 823 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění žalovaného nároku prostřednictvím advokáta dopisem ze dne 22. 4. 2022, jenž byl dle výpisu z podacího archu pošty téhož dne odeslán na tutéž smluvně dohodnutou korespondenční adresu žalovaného. 4. Zjištěný skutkový stav soud z právního hlediska posoudil tak, že mezi účastníky se jedná o případ povinného pojištění dle § 2779 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), k jehož vzniku došlo na základě uzavření pojistné smlouvy dle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Uzavřením smlouvy vznikla žalovanému povinnost vůči žalobkyni zaplatit pojistné ve stanovené výši. Pojistné bylo sjednáno jako běžné pojistné, nešlo o pojistné jednorázové. V řízení nevyšlo nijak najevo, že žalovaný sjednané pojistné za dobu od 24. 8. 2021 do 3. 12. 2021 zaplatil, dluží proto na nezaplaceném pojistném částku 1 223 Kč a na nezaplacených smluvních poplatcích částku 300 Kč (ujednání pro případ porušení smluvené povinnosti dle § 2048 o. z.), celkem částku 1 523 Kč, kterou je žalobkyni povinen zaplatit a to včetně příslušenství ve formě úroků z prodlení dle § 1970 o. z., protože žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou pojistného nejpozději ke dni 4. 12. 2021, přičemž výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., žalobkyně požadovala úrok v kapitalizované výši pouze za dobu do 16. 5. 2022. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů na uplatnění práva v celkové výši 1 489 Kč. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Částku nákladů tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), celkem 600 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., celkem 300 Kč, a náhrada 21% DPH, kterou je advokát povinen z přiznané odměny a náhrad odvést v částce 189 Kč.