111 C 243/2022-33 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 6. 4. 2022 domáhala po žalovaném zaplatit částku 3 479 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 26. 12. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaná částka představuje dlužné pojistné ze smlouvy o pojištění, kdy sjednané pojistné nebylo zaplaceno za dobu od 17. 8. 2020 do 25. 12. 2020, žalovaný dluh neuhradil ani po upomínkách žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, prvního jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, předvolání bylo žalovanému doručeno dne 15. 8. 2022 náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaný se z účasti neomluvil ani nepožádal o odročení jednání, soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalobkyně jako pojistitel uzavřela s žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvu o odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a to podpisem smlouvy [číslo] dne 16. 8. 2019 s počátkem pojištění dne 17. 8. 2019, smlouva byla sjednána na dobu neurčitou, pojištění se týkalo vozidla [anonymizováno], [registrační značka] (ve smlouvě byl uveden i VIN kód), vlastníkem a provozovatelem vozidla byl žalovaný, žalovaný byl povinen dle smlouvy platit roční pojistné v celkové výši 9 531 Kč, které mělo být hrazeno jednou ročně. Součástí smlouvy byly pojistné podmínky a přehled poplatků za úkony žalobkyně. Žalovaný pojistné zaplatil v částce 9 531 Kč za pojistné období od 17. 8. 2019 do 16. 8. 2020, následně již žalobkyni nezaplatil nic, za období od 17. 8. 2020 do 25. 12. 2020 činil dluh na pojistném částku 3 479 Kč. Žalobkyně prostřednictvím advokáta vyzvala žalovaného k plnění žalovaného nároku předžalobní výzvou ze dne 11. 6. 2021, která byla žalovanému na jeho smluvní adresu odeslána dne 11. 6. 2021 a dne 15. 6. 2021 uložením doručena. 4. Zjištěný skutkový stav soud z právního hlediska posoudil tak, že mezi účastníky se jedná o případ povinného pojištění dle § 2779 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), k jehož vzniku došlo na základě uzavření pojistné smlouvy dle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Uzavřením smlouvy vznikla žalovanému povinnost vůči žalobkyni zaplatit pojistné ve stanovené výši. Pojistné bylo sjednáno jako běžné pojistné, nešlo o pojistné jednorázové. V řízení nevyšlo nijak najevo, že žalovaný sjednané pojistné za dobu od 17. 8. 2020 do 25. 12. 2020 zaplatil, dluží proto na nezaplaceném pojistném částku 3 479 Kč, kterou je žalobkyni povinen zaplatit a to včetně příslušenství ve formě úroků z prodlení dle § 1970 o. z., protože žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou pojistného nejpozději ke dni 26. 12. 2020, přičemž výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů na uplatnění práva v celkové výši 1 489 Kč. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Částku nákladů tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), celkem 600 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., celkem 300 Kč, a náhrada 21% DPH, kterou je advokát povinen z přiznané odměny a náhrad odvést v částce 189 Kč.