111 C 340/2022-67 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplatit částku 12 064 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 31. 12. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně dodala na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací týkající se čísla [číslo] žalovanému 5G router/anténu, [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a set-top-box, kdy cena zařízení měla být žalovaným splácena v 48 měsíčních splátkách uvedených ve fakturách žalobkyně, žalovaný měl hradit i měsíční poplatek za užívání služeb, pojištění a využil služeb třetích stran, pro nehrazení plateb žalobkyně služby ukončila a zrušila, žalovaný dluh nezaplatil ani po upomínce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k prvnímu jednání se nedostavil, ačkoliv byl včas a řádně předvolán, zásilka s předvoláním mu byla doručena dne 21. 10. 2022 do vlastních rukou náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a v omluvené nepřítomnosti žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Z žalobkyní předložených listin a to smlouvy o poskytování služeb, obchodních podmínek účinných od 1. 7. 2010, dokladu o zrušení služeb, přehledu neuhrazených vyúčtování, upomínky a dokladu doručení soud zjistil, že dne 7. 6. 2019 žalovaný jako klient uzavřel s žalobkyní písemný dodatek ke smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací č. [anonymizováno] [číslo] a č. [anonymizováno] [číslo] (včetně dohody o splácení č. [anonymizováno] [číslo]), na základě této od žalobkyně převzal tři zařízení pro internetové připojení a digitální televizi a to 5G router/anténu, [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a set-top-box, učinil tak jako účastník z účastnické smlouvy o zřízení telefonního čísla [číslo]. Ve smlouvě se zavázal hradit cenu všech zařízení částkou 247 Kč měsíčně po dobu 48 měsíců. Žalobkyně žalovanému účtovala pravidelné měsíční splátky zařízení ve fakturách ve výši 247 Kč. Za dobu od 8. 7. 2019 do 7. 9. 2019 byla fakturována částka 247 Kč, za dobu od 8. 8. 2019 do 7. 9. 2019 byla fakturována částka 1 196 Kč tvořená splátkou 247 Kč, částkou pojištění zařízení 49 Kč a částkou 900 Kč za služby třetích stran. Fakturami za dobu od 8. 11. 2019 do 7. 11. 2020 byla 12x účtována splátka 247 Kč v hodnotě celkem 2 964 Kč. Fakturou za dobu od 8. 11. 2020 do 7. 12. 2020 byla účtována splátka 247 Kč a doúčtována kupní cena zařízení 7 410 Kč. Dluh celkem ze všech faktur činí částku 12 064 Kč. Dopisem ze dne 31. 10. 2019 žalobkyně oznámila zrušení služeb ke dni 5. 12. 2019 pokud žalovaný nezaplatí dluh v tehdejší výši 3 838,92 Kč do 30. 11. 2019. Dopis převzal žalovaný do vlastních rukou dne 1. 11. 2019. Žalovaný dluh nezaplatil ani po výzvě žalobkyně ze dne 14. 1. 2020. V řízení nebylo zjištěno, že žalovaný na dluh byť částečně cokoliv zaplatil a nebylo zjištěno ani vrácení zařízení žalobkyni. 4. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce zhodnotil následujícím způsobem. Žaloba je důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle § 63 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. V souvislosti s uzavřenou smlouvou žalobkyně dodala a naistalovala žalovanému dohodnutá zařízení. Splatnost ceny za zařízení nastala na základě vyúčtování za jednotlivé měsíce, kdy trvalo připojení žalovaného k poskytnuté službě a po jejím zrušení byl zbytek ceny doúčtován v jedné sumě. Žalobkyně žalovanému rovněž umožnila, aby si v souladu se smluvními podmínkami zadal prostřednictvím sítě žalobkyně pokyn k provedení plateb za poskytnuté služby obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Legitimace žalobkyně k vymáhání dluhu po žalovaném za tyto služby je založena na tzv. subrogačním postihu (regresu), v dané věci jde o regres ex lege ve smyslu § 1937 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), neboť žalobkyně v projednávané věci vystupuje jako osoba odlišná od dlužníka, která jeho věřiteli (na základě vzájemného obligačního vztahu) splnila dluh a vstoupila do jeho práv a povinností. Jelikož žalovaný byl žalobkyni povinen plnit na základě vyúčtování služeb a neučinil tak, ocitl se s úhradou částky v žalované výši v prodlení, výše úroku je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaný, který byl procesně neúspěšný, je povinen zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady na uplatnění svého práva v celkové výši 1 000 Kč. Částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a paušální náhradou hotových výdajů žalobkyně v částce 200 Kč přiznanou dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1, § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za celkem dva úkony a to za sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, každý úkon po 100 Kč Částku 200 Kč jako náhradu hotových výdajů žalobkyně v žalobě označila jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, dle obsahu žaloby šlo však o náklady řízení, proto byla částka i takto žalobkyni přiznána, aniž by byla žaloba částečně zamítnuta.