111 C 8/2022-28 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27. 10. 2021 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 810 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 81,41 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že se žalovaná stala držitelem televizního přijímače, čímž ji ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do evidence České pošty, tuto povinnost splnila a tím ji vznikla zároveň povinnost platit televizní poplatek ve výši stanovené zákonem. Žalovaná však svou zákonnou poplatkovou povinnost řádně neplnila a na televizních poplatcích dluží žalovanou částku. K úhradě dlužné částky byla písemně vyzvána, avšak svou povinnost ani v dodatečně stanovené lhůtě nesplnila. Vzhledem k tomu, že je v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, domáhá se žalobkyně rovněž přiznání úroků z prodlení v žalobě specifikovaných. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, prvního jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a za současné nepřítomnosti omluveného zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalovaná se přihlásila jako poplatník televizního poplatku u České pošty v únoru 2020, odhlášení zjištěno nebylo. V době od dubna 2020 do prosince 2020 nezaplatila televizní poplatek v částce 135 Kč měsíčně a neučinila tak ani po písemných výzvách žalobkyně ani po výzvě předžalobní, která byla odeslaná poštou na adresu žalované. 4. Žaloba je důvodná. Žalovaná jako poplatník televizního poplatku dle § 3 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, svou povinnost vůči žalobkyni ve shora uvedeném období nesplnila, ačkoliv tak měla dle § 7 odst. 2 téhož zákona učinit vždy nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Svůj dluh nezaplatila ani ve lhůtě, kterou ji žalobkyně poskytla ve výzvě k úhradě, žalobkyni tak vzniklo oprávnění domáhat se svého práva u soudu dle § 10 shora citovaného zákona. Tímto rozsudkem proto byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení, na které má žalobkyně jako věřitel dle § 1970 občanského zákoníku nárok, výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 1 126 Kč. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Částku tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby), kdy dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. činila odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle § 13 stejné vyhlášky, celkem 300 Kč, a náhrada 21% DPH z odměny a přiznaných náhrad v částce 126 Kč.