112 C 194/2022-70 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 14 728 Kč s obchodním a zákonným úrokem z prodlení z částky 4 395,78 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí hotovostní zápůjčky žalované ve výši 7 000 Kč, přičemž žalovaná se ji zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 652 Kč představující jednak úrok sjednaný v zápůjční úrokové sazbě ve výši 29 % ročně, jednak částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnost a komfortní splácení. Celkem mělo být uhrazeno 13 652 Kč ve 45 splátkách po 304 Kč, avšak žalovaná uhradila pouze 5 524 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno právo věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně při prodlení žalované s úhradou jednotlivých splátek a je požadována pouze ve výši 3 500 Kč. Před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru žalované byla původním věřitelem s odbornou péčí zjišťována její schopnost úvěr splácet, kdy věřitel vycházel z informací získaných z nebankovního registru klientských informací a registru [příjmení]. Prověřil úvěruschopnost žalované prostřednictvím dalších registrů a databází, např. z insolvenčního rejstříku, interních registrů, kdy nebyl ve vztahu k žalované zjištěn žádný pozitivní záznam. Kompletně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalované, bylo zjištěno, že je zaměstnána s měsíčním čistým příjmem 10 819 Kč, což bylo také ověřeno dle výplatních pásek a pracovní smlouvy. Věřitel konfrontoval doložené skutečnosti žalovanou s dostupnými údaji umožňujícími posouzení její úvěruschopnosti a také vycházel z ekonomických modelů. Dospěl k závěru, že nejsou žádné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení částky 4 395,78 Kč na nesplacené jistině, dále částky 3 732,22 Kč představující poplatky za poskytnutí a správu úvěru, smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč, sankčních poplatků ve výši 3 100 Kč (za upomínky a vymáhání) a dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 274,34 Kč, obchodní úrok ve výši 29 % ročně a zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny 4 395,78 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná dluh neuhradila ani přes předžalobní výzvu. 2. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] – [ulice] v hotovosti ze dne [datum] soud zjistil, že byla sjednána mezi [právnická osoba] a žalovanou a jejím předmětem bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 7 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy se závazkem žalované vrátit tuto zápůjčku spolu s poplatkem v celkové výši 5 302 Kč sestávající z úroku ve výši 932 Kč, částky za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a částky za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč, celkem mělo být uhrazeno 13 652 Kč ve 45 týdenních splátkách po 304 Kč Součástí smlouvy jsou standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z listin označených jako výpočet zákonného úroku a výpočet smluvní pokuty soud zjistil, že žalovaná na zápůjčku uhradila v nepravidelných platbách částku 5 524 Kč. Současně je v této listině vyčíslen výpočet zákonných úroků z prodlení, jakož i smluvní pokuty. 3. Ze zákaznické karty sepsané dne [datum] zástupcem původního věřitelem paní [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pro požadovanou výši zápůjčky ve výši 30 000 Kč je ve vztahu k žalované uvedeno, že bydlí jako spolubydlící, je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnána na plný pracovní úvazek jako pomocná kuchařka u [jméno] [příjmení] a její čistý příjem činí 10 819 Kč s tím, že žalovaná předložila pracovní smlouvu s údaji, že je uzavřena na dobu neurčitou od [datum] a dále dvě výplatní pásky za prosinec 2018 a leden 2019. Dále bylo zjištěno, že další čisté příjmy domácnosti činí 20 181 Kč, celkové příjmy 31 000 Kč, běžné měsíční výdaje žalované činí 1 000 Kč na externí splátky zápůjček a odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Dále je v kartě uvedeno, že žalovaná má zápůjčky u jiné společnosti, nemá kreditní kartu a je na její jméno veden bankovní účet. Uvedenou listinu sepisovala [jméno] [příjmení], z jejíž svědecké výpovědi soud zjistil, že pro společnost [právnická osoba] pracuje na základě živnostenského listu jako obchodní zástupce, přičemž potvrdila, že uvedenou zákaznickou kartu sepsala s žalovanou, na bližší podrobnosti si však již nepamatuje. Potvrdila to, že žalovaná svědkyni předložila k nahlédnutí pracovní smlouvu a dva výplatní lístky, jak je v kartě zaznamenáno. Měsíční výdaje na jiné závazky ve výši 1 000 Kč jí sdělila žalovaná, avšak svědkyně již nezjišťovala, o jaké konkrétní závazky se jedná, ani to, jak dlouho tento závazek potrvá. Ve vztahu k výdajům zjišťuje svědkyně jen náklady na bydlení, tedy nájem, inkaso, které pak vydělí počtem spolu žijících osob. Dále od zájemce zjistí jeho další osobní výdaje, výdaje na jídlo a dopravu. Není jí známo, zda a jaké doklady v tomto případě žalovaná dokládala. Postup při sjednávání spotřebitelských smluv je takový, že u klientů požaduje informace o příjmech, tedy pracovní smlouvu, dva výplatní pásky, nebo dva výpisy z účtu, popř. rozhodnutí o dávkách, ústřižky poštovních poukázek, které dokládají hlavní příjem klienta. Je zjišťován i příjem dalších osob, ale tyto příjmy se nijak nepřezkoumávají a není třeba je dokládat. Svědkyně má za to, že se k těmto dalším příjmům nepřihlíží. K výdajům je k nahlédnutí předkládán evidenční list, popř. nájemní smlouva k prokázání toho, že klient skutečně v domácnosti bydlí. Ve vztahu k výdajům vychází svědkyně z údajů, které jim osoba, která má zájem o úvěr, sdělí. Všechny tyto údaje svědkyně vloží do mobilní aplikace, přičemž v době, kdy byla sjednávána předmětná úvěrová smlouva, ještě tato aplikace neexistovala, ale formou SMS zpráv tuto zasílala do klientského centra a následně dostala pokyn od společnosti [právnická osoba], jakou půjčku může poskytnout a zda je potřeba dodat nějaké doklady, popř. zda je žádost zamítnuta. Svědkyně nenahlížela do registrů, tuto lustraci v nezbytných registrech dělá automatizovaný systém, který vyhodnotí údaje zaslané svědkyní do aplikace, popř. v minulosti prostřednictvím SMS zpráv a sdělí výši úvěru, délku splatnosti a podle toho i výši týdenních či měsíčních splátek. 4. Z výpisu z centrální evidence exekucí soud zjistil, že ve vztahu k žalované jsou k datu [datum] vedeny dvě exekuce zde specifikované, které byly zahájeny dne [datum] a [datum]. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že byla sjednána mezi [právnická osoba] a žalobkyní, které byla dle této smlouvy mj. postoupena pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo] (prokázáno přílohou k této smlouvě). 6. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že tuto zaslala žalobkyně žalované, vyzvala ji k úhradě nesplaceného závazku ze smlouvy [číslo] v celkové výši 15 002,34 Kč, a to do [datum]. Výzva byla odeslána [datum] (prokázáno potvrzením podání). 7. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná opětovně vyzývána k úhradě dlužné částky ve výši 15 316,43 Kč z nesplacené smlouvy do sedmi dnů, přičemž zásilka byla žalované zaslána doporučeně dne [datum] (prokázáno potvrzením podání). 8. Původní věřitel dne [datum] vyhotovil oznámení o postoupení pohledávky z předmětné smlouvy pro žalovanou, v níž jej vyzýval k úhradě nesplacené částky 15 002,34 Kč do 10 dnů od doručení dopisu, nebylo však prokázáno jeho odeslání žalované. 9. Žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Dle této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 7 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná je měla vrátit spolu s úrokem a sjednanými poplatky tak, že celkem měla zaplatit částku 13 652 Kč v ujednaných týdenních splátkách, přičemž dle tvrzení žalobkyně uhradila toliko 5 524 Kč a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by uhradila něčeho dalšího. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy postoupena ve smyslu § 1879 o. z. 10. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může posk