112 C 222/2022-42 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 1. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 14 119,29 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 30. 6. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že jí byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 postoupena pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným. Závazek vznikl ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 29. 6 2021, který žalovaný čerpal ve výši 17 119,29 Kč a měl jej vrátit do 29. 6. 2021. Zcela jej však nesplatil a nadále dluží 14 119,29 Kč. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky, na které se žalovaný nejprve zaregistroval, zadal osobní údaje, zahájil kroky ke zřízení uživatelského účtu a po dokončení registrace zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, který mu byl po prověření úvěruschopnosti splácet poskytnut na jeho bankovní účet č. [bankovní účet]. V případě, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně přiznání jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Úvěruschopnost žalované původní věřitel ověřil výpočtem mezi doloženými příjmy a výdaji, přičemž bylo kalkulováno s rezervou 10 %, která se musí rovněž minimálně životnímu minimu v částce 3 410 Kč. Žalovaný byl dále lustrován ve veřejně dostupných databázích a v daném případě nedošlo k pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř). 3. Z obchodních podmínek vydaných společností [právnická osoba] účinných od 17. 1. 2016 soud zjistil, že tyto upravují mj. proces uzavírání smluv o úvěru a v čl. 4 stanoví, že k uzavření smlouvy může dojít výlučně na základě žádosti klienta prostřednictvím formuláře na webových stránkách této společnosti, kdy na těchto stránkách je konkrétní popis postupu podání žádosti. V článku 5.1. je stanoveno, že podáním žádosti klienta o uzavření první smlouvy se klient zavazuje do 24 hodin převést 1 Kč ze svého účtu na bankovní účet společnosti a po odeslání žádosti, v níž zvolí parametry požadované smlouvy, tedy výši jistiny úvěru a předloží veškeré požadované osobní údaje a dokumentaci vyžadovanou společností, tato zřídí a zpřístupní vedení účtu prostřednictvím něhož může klient spravovat své osobní údaje, podávat další žádosti a získávat výpisy. Dále je v článku 8 ujednání týkající se produktů [anonymizována dvě slova] ohledně revolvingového úvěru, který je klientům poskytován na základě jejích žádosti učiněné prostřednictvím webových stránek nebo telefonicky a poté, co je žádost o čerpání peněžních prostředků schválena, oznámí to klientovi prostřednictvím SMS zprávy nebo emailem s tím, že za poskytnutí úvěru je sjednán úrok v úrokové sazbě stanovené ve smlouvě a za každé čerpání úvěru je klient povinen zaplatit poplatky. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní a dle této smlouvy byly žalované postoupeny pohledávky postupitele za svými dlužníky z nesplacených spotřebitelských úvěrových pohledávek, přičemž z přílohy, resp. seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že žalobkyni byla postoupena také pohledávka za žalovaným ve výši 17 039,89 Kč. 5. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 21. 10. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě částky z nesplacené smlouvy [číslo] která měla být sjednána dne 18. 8. 2020 mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, a to ve výši 22 053,28 Kč představující neuhrazenou jistinu. Dluh měl být uhrazen do tří dnů na zde specifikovaný účet. 6. Z listiny označené jako„ Platební informace“ bylo zjištěno, že byla vyhotovena společností [právnická osoba], je adresována žalovanému a je uvedeno že žalovaný dluží k datu splatnosti celkem 17 119,29 Kč. 7. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o revolvingovém úvěru, která měla být sjednána dne 30. 6. 2020 mezi [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako klientem, dle níž měl být žalovanému poskytnut bezhotovostní revolvingový úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše 80 000 Kč za ve smlouvě sjednanou úrokovou sazbu. Tato smlouva však není podepsána žádným z jejich účastníků. 8. [právnická osoba] soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem účtu č. [bankovní účet] k datu 30. 6. 2020 byl žalovaný. 9. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní, a to z listiny označené„ [jméno] [anonymizována dvě slova]“ (která se týká žádosti ze dne 3. 3. 2021), ze standardních informací o spotřebitelském úvěru a z oznámení o postoupení pohledávky vyhotoveného [právnická osoba] soud nečiní pro nadbytečnost žádná podstatná skutková zjištění. 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. V řízení bylo prokázáno pouze tvrzení žalobkyně o tom, že jí byla postoupena pohledávka původního věřitele za žalovaným ve smyslu ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Nebylo však prokázáno, že by existoval smluvní vztah mezi původním věřitelem a žalovaným dle smlouvy o revolvingovém úvěru, když nebyl prokázán žádný projev vůle k uzavření této smlouvy. Smlouva, kterou žalobkyně předložila, neobsahuje podpis žalovaného, ani zástupce původního věřitele a nebylo prokázáno, že by tato byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, prostřednictvím webové stránky původního věřitele, jak je tvrzeno v žalobě. Podle ust. § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Smlouva předložená soudu nebyla stranami smlouvy podepsána a neobsahuje ani jiný znak, který lze považovat za podpis. Soudu nebyl předložen jediný důkaz o kontraktaci specifikované v obchodních podmínkách právní předchůdkyně žalobkyně, tedy podání žádosti žalovaným o sjednání první smlouvy, uhrazení 1 Kč z jejího bankovního účtu, jednotlivé žádosti žalovaného o čerpání revolvingového úvěru (prostřednictvím webových stránek či telefonicky) ani oznámení věřitele o schválení žádostí o čerpání úvěru prostřednictvím SMS zprávy nebo emailem. Ani z jiných důkazů nelze dovodit, co přesně mělo být obsahem vůle žalovaného a právní předchůdkyně žalobkyně, jakým způsobem měl být úvěr poskytnut, jakým měl být splácen. Rovněž soud nemá za prokázáno, že by žalovanému byla skutečně poskytnuta tvrzená částka 17 119,29 Kč na jeho bankovní účet. Soudu byla předložena pouze listina označená jako„ Platební informace“, kterou vyhotovil původní věřitel, která však poskytnutí prostředků z úvěru žalovanému na jeho bankovní účet nijak neprokazuje. Žalobkyně navrhla soudu, aby soud učinil dotaz na banku ohledně zjištění majitele účtu č. [bankovní účet], a banka potvrdila, že se k datu 30. 6. 2020 jednalo o účet žalovaného, avšak z této skutečnosti není možno učinit závěr, že by na tento účet byl žalovanému úvěr skutečně poskytnut. Žalobkyně se k soudnímu jednání nedostavila, a proto nemohla být poučena o potřebě jednak doplnit tvrzení a důkazy ve vztahu k poskytnutí úvěru žalovaného, a také ji nebylo možno poučit o nutnosti označit a předložit další důkazy k prokázání jejího tvrzení o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru způsobem tvrzeným v žalobě, jakož i skutečností týkajících se poskytnutí finančních prostředků žalovanému pro možné posouzení jejího nároku z hlediska případného bezdůvodného obohacení žalovaného, když toto poučení soud ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poskytuje zásadně u jednání. Ze všech těchto důvodů soudu nezbylo, než žalobu zamítnout. 11. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který měl ve věci plný procesní úspěch, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.