112 C 376/2022-43 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení s odůvodněním, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla společností [právnická osoba] postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru, která byla mezi těmito účastníky uzavřena dne [datum], dle níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný měl tento úvěr splatit do [datum], avšak neuhradil ničeho. Úvěr byl žalovanému poskytnut na jeho bankovní účet poté, co se žalovaný zaregistroval na webové stránky původního věřitele, čímž zahájil kroky ke zřízení uživatelského účtu, poté odsouhlasil znění úvěrové smlouvy a po prověření jeho schopnosti úvěr splácet, mu byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, který žalovaný akceptoval. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] s uvedením [variabilní symbol]. Žalovaný nevrátil ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu. Jeho úvěruschopnost byla prověřována tak, že původní věřitel žalovaného lustroval z veřejně dostupných databází a nedošlo k důvodným pochybám ohledně jeho platební schopnosti. V případě, že by soud neuznal nárok žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby soud její nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalovaného, kterému byly finanční prostředky poskytnuty na jeho bankovní účet. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř). 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní byly žalobkyni postoupeny pohledávky specifikované v příloze 1 této smlouvy, mj. pohledávka za žalovaným ve výši celkem 8 896 Kč ze smlouvy [číslo] žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného dne [datum] k úhradě částky 8 896 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. CZ [číslo] uzavřené dne [datum] s původním věřitelem společností [právnická osoba] 4. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o revolvingovém úvěru a smlouvu o uživatelském účtu, která měla být uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným a jejíž obsahem je mj. ujednání o poskytnutí úvěru žalovanému na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] s tím, že výše úvěru zde není specifikována, neboť úvěrující se zavázal poskytnout klientovi na jeho požádání a v jeho prospěch finanční prostředky až do výše úvěrového rámce, který stanoví úvěrující na základě posouzení úvěruschopnosti klienta. Výše úvěrového rámce má být uvedena v uživatelském účtu, který měl být žalovanému zřízen dle smlouvy o uživatelském účtu poté, co se žalovaný zaregistroval na internetových stránkách původního věřitele. Žalobkyně tvrdila, že obě smlouvy žalovaný podepsal elektronicky, avšak není zřejmé, jakým způsobem tento elektronický podpis měl žalovaný na uvedených smlouvách učinit. K registraci žalovaného na internetových stránkách původního věřitele a ke způsobu kontraktace však žalobkyně nepředložila jediný důkaz. 5. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] poukázána částka 5 000 Kč s variabilním symbolem [číslo] přičemž ze sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelem a disponentem účtu č. [bankovní účet] byl od [datum] do [datum] žalovaný, a že platba ve výši 5 000 Kč v prosinci 2020 na tento účet pod [variabilní symbol] nebyla identifikována, ani připsána. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. V řízení bylo prokázáno pouze tvrzení žalobkyně o tom, že jí byla postoupena pohledávka původního věřitele za žalovaným ze smlouvy [číslo] ve smyslu ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Nebylo však prokázáno, že by existoval smluvní vztah mezi původním věřitelem a žalovaným dle smlouvy o revolvingovém úvěru, když nebyl prokázán žádný projev vůle k uzavření této smlouvy. Smlouva, kterou žalobkyně předložila, neobsahuje podpis žalovaného, a nebylo prokázáno, že by tato byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, prostřednictvím webové stránky původního věřitele, jak je tvrzeno v žalobě. Podle ust. § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Smlouva předložená soudu nebyla žalovaným vlastnoručně podepsána a obsahuje pouze údaje o datu a jméno žalovaného, které však nelze považovat za podpis. Soudu nebyl předložen jediný důkaz o kontraktaci, zejména to, jakým způsobem probíhalo uzavření smlouvy o uživatelském účtu, jakým způsobem se žalovaný registroval, zřídil si jej, jakým způsobem původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalovaného a v jaké výši učinil nabídku žalovanému na uzavření smlouvy o úvěru, tedy není uvedena konkrétní výše úvěru. Byl soudu předložen pouze formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který obsahuje označení původního věřitele, výši spotřebitelského úvěru 5 000 Kč, nicméně není zřejmé, zda se jedná o formulář, který byl žalovanému poskytnut a žalovaný se mohl se skutečnostmi zde uvedenými náležitě seznámit. I kdyby byla prokázána existence smluvního vztahu mezi původním věřitelem a žalovaným, pak, aby soud mohl žalobě vyhovět, bylo nezbytné, aby žalobkyně prokázala, že částka, která měla být smlouvu jako výše úvěru sjednána, byla žalovanému skutečně poskytnuta. Žalobkyně navrhla soudu, aby byl učiněn dotaz na banku ohledně zjištění majitele účtu č. [bankovní účet] a také to, zda na tento účet byla částka 5 000 Kč v měsíci prosinci pod [variabilní symbol] (představující číslo úvěrové smlouvy) připsána. Ze sdělení banky bylo sice zjištěno, že žalovaný skutečně byl vlastníkem a disponentem tohoto účtu v prosinci 2021, avšak nebylo prokázáno, že by na tento účet uvedená platba s identifikací žalobkyní označeným [variabilní symbol] byla připsána. Žalobkyně sice soudu předložila výpis ze svého účtu o odeslání platby 5 000 Kč žalovanému na tento účet, však pod zcela odlišným VS, tudíž není zřejmé, zda mezi původním věřitelem a žalovaným neexistovalo více smluvních vztahů a že by uvedená částka byla právě ta, která je předmětem žaloby. 7. Žalobkyně se k soudnímu jednání nedostavila, a proto nemohla být poučena o potřebě jednak doplnit tvrzení a důkazy ve vztahu k poskytnutí úvěru žalovanému, a také ji nebylo možno poučit o nutnosti označit a předložit další důkazy k prokázání jejího tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru způsobem tvrzeným v žalobě, když toto poučení soud ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poskytuje zásadně u jednání. Ze všech těchto důvodů soudu nezbylo, než žalobu zamítnout. 8. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který měl ve věci plný procesní úspěch, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.