112 C 64/2022-40 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 1 063 Kč se zákonnými úroky z prodlení představující neuhrazené jízdné (63 Kč) vlakem [právnická osoba] včetně přirážky k němu ve výši 1 000 Kč za jízdu, kterou žalovaný vykonal dne [datum] bez platné jízdenky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena původním věřitelem nejprve [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a tato společnost ji postoupila žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky včetně předžalobní výzvy k zaplacení dlužné částky bylo žalovanému zasláno dne [datum], avšak žalovaný dosud ničeho neuhradil. 2. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně je zahraniční právnickou osobou se sídlem na území [příjmení] [jméno] (§ 3024 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a § 26 odst. 1 věty druhé zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém), je v řízení dán cizí prvek, a proto se soud zabýval tím, zda je ve věci dána pravomoc českých soudů. Podle článku 4 bodu 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), soud dospěl k závěru, že pravomoc českých soudů v této věci dána je, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky. Rozhodným hmotným právem je právní řád České republiky dle článku 5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I.), podle něhož se smlouvy o přepravě cestujících řídí právem země obvyklého bydliště cestujícího za předpokladu, že se v této zemi nachází rovněž místo odjezdu nebo místo určení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Vzhledem k tomu, že oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout i na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.). 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne [datum] cestoval vlakem [číslo] provozovaným [právnická osoba] a mezi stanicemi [obec] a [obec] na [anonymizováno] bylo při kontrole zjištěno, že nemá platnou jízdenku a odmítá jízdné uhradit. Žalovanému bylo uloženo zaplatit jízdné ve výši 63 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč O tom bylo sepsáno oznámení o závadách a potvrzení o nedodržení SPPO, které žalovaný podepsal. Předmětnou pohledávku za žalovaným postoupil přepravce smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum] [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a tato společnost ji smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 24. 4 2017 zaslanou žalovanému doporučeně oznámila žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky a současně byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 1 063 Kč s příslušenstvím žalobkyni jako novému věřiteli. 6. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný při jízdě vlakem její právní předchůdkyně porušil svou povinnost cestujícího na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem, která mu byla uložena v ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách. S ohledem na to byl povinen zaplatit přepravci jízdné včetně přirážky k němu podle s ust. § 37 odst. 5 písm. c) a § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. v celkové výši 1 063 Kč, což je rovněž v souladu s vyhláškou o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu [číslo] Sb. Výše těchto částek byla stanovena tarify a ceníky jízdného a přirážek a poplatků za porušení přepravních podmínek vydaných přepravcem. Současně byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení, neboť pohledávka za žalovaným jí byla postoupena podle ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný svou povinnost původnímu věřiteli či žalobkyni již splnil, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po provedení jízdy bez platného dokladu, tj. od [datum] do zaplacení. 7. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou, náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám její právní zástupkyně. Toto řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou (tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) ve smyslu ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění po novele č. 120/2014 Sb. Náklady žalobkyně tedy v daném případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny za právní zastoupení za 3 úkony právní služby ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis formulářové žaloby po 200 Kč včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 189 Kč.